Může chudokrevný národ oživit vlastní ekonomiku...
Celý portitul: Může chudokrevný národ oživit vlastní ekonomiku v situaci, kdy prudce klesá export, stimulační plán je nedostačující a japonský jen stále silnější?
Japonský úřad vlády 16. února oznámil, že hrubý domácí produkt země klesl v období od října do prosince v meziročním srovnání o 12,7 procenta. Tak významný propad překonal veškerá očekávání. Jde o největší čtvrtletní pokles od roku 1974. „Není pochyb o tom, že hospodářství je v nejhorším stavu za celé poválečné období,“ nechal se v Tokiu slyšet ministr pro hospodářskou a fiskální politiku Kaoru Josano, který nyní přebírá agendu ministerstva financí po Šoiči Nakagawovi (ten nečekaně rezignoval poté, co se objevil opilý na zasedání G7).
Prudký pokles je dokladem toho, že Japonsko sklouzlo do ještě hlubší recese než Spojené státy americké. Když Japonsko v devadesátých letech minulého století zažívalo deflaci, mohlo stále počítat s americkou poptávkou po svém zboží. Díky ní se udržely továrny v Ósace i Tokiu. Současný propad poptávky po japonských autech a elektronice se rozšířil z USA a Evropy do Číny a dalších kdysi rychle rostoucích trhů. Japonský export klesl za poslední čtvrtletí o 13,6 procenta. „Nejhorší prognózy, které jsme brali v úvahu při plánování výrobní činnosti, se naplnily, nebo byly dokonce překonány,“ sdělil 9. ledna novinářům výkonný ředitel Nissan Motor Carlos Ghosn. Problémy Japonska poškozují globální ekonomiku a způsobují další propad na světových burzách.
Situaci zhoršuje posilování jenu v důsledku toho, že domácí i zahraniční investoři spoléhali na jistotu investování do zavedené měny a na bezpečnost bankovního systému, který byl relativně nedotčený hypoteční krizí. V roce 2008 japonský jen posílil vůči americkému dolaru o dvacet procent, vůči euru a dalším měnám zpevnil ještě významněji. Přestože exportéři zavedli mnohá úsporná opatření, budou prodělávat, dokud se směnný kurz nebude pohybovat kolem 100 jenů za dolar. V současné době platí kurz 95 jenů za dolar.
Může se Japonsko ze současných potíží dostat? Mělo by toho být schopné – má bilion dolarů v devizových rezervách, téměř 16 bilionů v aktivech domácností a pravděpodobně jednu z nejschopnějších pracovních sil světa. Možnosti Japonska jsou však překvapivě omezené.
Nezaměstnanost šplhá vzhůru
První možností je zavedení stimulačních pobídek, k čemuž Tokio opakovaně přistoupilo v devadesátých letech minulého století. Vládnoucí Liberálnědemokratická strana, která kdysi měla neochvějnou moc, však naráží na nepřehlédnutelnou politickou opozici. Ta zablokovala schválení podpůrného balíčku v objemu 111 miliard dolarů také proto, že si chtěla posílit předvolební pozici. Kritici poukazují na to, že i když návrh projde, bude suma nesrovnatelně malá v porovnání s plánem Baracka Obamy, který uvolňuje 787 miliard dolarů, i Číny, která počítá se stimulací ekonomiky v hodnotě 560 miliard dolarů. K tomu přistupuje rostoucí nezaměstnanost, která se podle odhadů Barclays Capital vyšplhá na 5,7 procenta. Nejvyšší nezaměstnanost prozatím byla 5,4 procenta v roce 2002. „Co se týče vytváření pracovních míst, nedělá vláda nic z toho, co by dělat měla,“ říká Kiohej Morita, specialista Barclays na japonskou ekonomiku. Prostor pro manévrování je omezený. Japonský státní dluh se v poměru k HDP dostal na 173 procent, což je poměr o dost vyšší než v případě USA. Tokio si rozsáhlý stimulační plán dovolit nemůže.
Druhou možností je radikální pokles úrokových sazeb. Jenže není kam jít. Centrální banka Japonska snížila klíčovou sazbu téměř na nulu, aby zemi pomohla z poslední recese. Když ekonomika začala oživovat, sazby se mírně zvýšily. Jakmile hospodářství opět zpomalilo, japonská základní úroková sazba klesla z původních 0,75 na 0,1 procenta. Snížení sazeb tudíž nebylo tak výrazné, aby přimělo firmy a spotřebitele utrácet.
Další možností je zajistit oslabení jenu. Jednou z variant je, že Japonsko použije vlastní rezervy na spolufinancování washingtonského záchranného programu a na oplátku společnými silami dosáhne znehodnocení jenu. Spojené státy však z takového obchodu mnoho nezískají. Amerika pravděpodobně nebude potřebovat, aby Japonsko koupilo její státní obligace. Zvláště ve chvíli, kdy předseda tamní centrální banky Ben Bernanke řekl, že Fed může sám nakupovat. Přestože ministr financí Timothy Geithner osočil Peking z manipulace čínské měny, zůstane Čína s největší pravděpodobností významným kupcem amerických státních dluhopisů. Zmiňovaný obchod s Japonskem by zároveň znamenal politickou sebevraždu. Prezident Obama nemůže pomáhat japonským exportérům na náklady Ameriky. „Ve své podstatě by byl americký hospodářský růst věnován Japonsku,“ vysvětluje Richard Jerram, hlavní ekonom Macquarie Securities v Tokiu.
Poslední možností je restrukturalizovat ekonomiku tak, aby závisela více na domácí spotřebě než na exportu. Japonci nechtějí otevírat peněženky v době, kdy jsou vzpomínky na recesi devadesátých letech ještě živé a nezaměstnanost se opět zvyšuje. Výdaje domácností klesají posledních deset měsíců v řadě a jenom za prosinec se snížily o 4,6 procenta. Navíc ubývá obyvatel země. Národ potřebuje mladé rodiny, díky nimž by se spotřeba znova rozhýbala. V Japonsku jich je však málo. V dnešní době žije v Japonsku o deset milionů méně lidí mladších dvaceti let, než tomu bylo před třiceti lety. Nedostatek mladých dospělých a jejich rodin je jedním z důvodů poklesu prodeje automobilů. Oproti vrcholu v devadesátých letech se dnes prodává aut o třetinu méně. Mnozí mladí lidé mají navíc špatně placenou práci, tudíž spoří řádově nižší částky než jejich rodiče.
Péče o starší spoluobčany neumožňuje politikům podpořit spotřebu snížením daní. Když vláda 16. února zveřejnila nemilosrdná hospodářská data, ozvalo se japonské sdružení podnikatelů Nippon Keidanren s požadavkem na zvýšení spotřební daně, čímž by se pokryly náklady na sociální dávky. Staré, dluhy zatížené a vystrašené – takové je dnešní Japonsko.
Tabulka:
Japonská data nejsou povzbudivá
173 %
Celkový dluh v poměru k HDP
Pramen: OECD
-12,7%
Meziroční tempo růstu ekonomiky
Pramen: japonský úřad vlády
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
