Vláda premiéra Šinzoa Abeho prosadila v polovině června kontroverzní zákon, který má zemi pomoci lépe bojovat proti terorismu a organizovanému zločinu. Kritici z řad opozice a občanských aktivistů upozorňují, že zákon povede k výraznému omezení lidských práv. Mohl by také být použit k potlačení pokojných demonstrací, omezení soudního dohledu nad odposlechy nebo proti internetovým pirátům. Japonsko kvůli zákonu čelí kritice i ze strany OSN.
Nová legislativa umožní postihovat konspiraci a plánování 277 „vážných zločinů“. Vágní znění zákona ovšem otvírá cestu velmi volnému výkladu. Podle webu thedailybeast.com (DB) zástupci japonského ministerstva spravedlnosti přiznali, že podle této legislativy mohou být lidé zatčeni za nelegální sběr hub nebo rybaření. Japonská advokátní komora tvrdí, že se zákon vztahuje také na nelegální kopírování not nebo protestní happeningy. To vše ve jménu boje proti teroru.
DB poznamenal, že v Japonsku je možné držet podezřelé ve vazbě až 23 dní bez právníka nebo pouze s jeho omezeným přístupem. Až 99 procent takto obžalovaných je odsouzeno. Tamní právní systém také umožňuje vršit vyšetřování na sebe, přičemž každé další vynuluje lhůtu 23 dní. To otvírá dveře k policejní šikaně nepohodlných lidí.
Expert OSN podle Abeho není expertem
Podle Josepha Cannataciho, zvláštního zpravodaje OSN, je legislativa vadná. Cannataci řekl listu the Guardian, že Abeho vláda používá atmosféru strachu ke schválení zákona. Napsal také Abemu dopis, ve kterém ho vyzýval ke zvážení rizik, která by mohla „vést k nepřiměřenému omezení práva na soukromí a svobodu projevu“.
今日も行ったぞメモ。
— コーヒーとメガネ (@cafemegane) 9. června 2017
仕事帰りに寄ってくれた友達、こういうのに参加するのは初めてで、国会議事堂は小学校の社会科見学以来だと言っていた。
新たな仲間が増えた！イェー#共謀罪法案に反対する金曜国会前抗議 #国会に押し寄せよう#国会前 pic.twitter.com/yl8nSLwvzU
Reakce japonského premiéra byla ostrá. Abe Cannataciho zprávu označil za „extrémně nevyváženou“ a zpochybnil zpravodajovu objektivitu. Vláda dokonce vysvětlila nutnost přijetí zákona tím, aby mohla ratifikovat úmluvu OSN o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000.
Tisíce lidí v ulicích
Vláda zákon předložila sněmovně ve zrychleném řízení. To Abe vysvětlil blížícími se Olympijskými hrami. Ty se uskuteční v Tokiu v roce 2020. V době hlasování podle Guardianu v ulicích Tokia demonstrovalo na pět tisíc odpůrců zákona. Průzkumy zpravodajské agentury Koydo ukazují, že voliči jsou v podpoře zákona rozděleni. 39,9 procent legislativu podporuje, 41,4 procent je proti.
2017.6.9 国会前
— 木村夏樹 Natsuki Kimura (@_natsukik) 9. června 2017
Tokyo protests controversial conspiracy bill.#共謀罪法案に反対する金曜国会前抗議#国会に押し寄せよう#強行採決を許さない pic.twitter.com/yQ47DR7T1o
Japonsko není jediné
Britská premiérka Theresa May po posledních teroristických útocích v Londýně také oznámila plány na zpřísnění protiteroristických zákonů. Chce jít dokonce tak daleko, že je ochotna omezit lidská práva. „Pokud by nám v tom (účinnějším boji s terorem) lidská práva stála v cestě, tak je omezíme,“ prohlásila Mayová. Plán premiérky má podle Guardianu čtyři klíčové body. Porážku islamistické ideologie, regulaci kyberprostoru, vytlačení extremismu a nové protiteroristické zákony.
| „Deportace se zárukou“ |
|---|
| Mayová chce v rámci snahy o vytlačení extremismu z Británie rozšířit praxi takzvaných deportací se zárukou. Tento princip poprvé použila, když se jí jako ministryni vnitra podařilo deportovat radikálního klerika Abu Qatadu do Jordánska. Dohoda mezi Británií a Jordánskem stanovuje, že se Qatadovi dostane spravedlivého soudu. Nebudou také použity žádné důkazy, které by byly získány mučením. Kritici této praxe ovšem upozorňují, že se jedná o obcházení evropských závazků plynoucích z úmluvy proti mučení. |
Zejména poslední bod vyvolává značné kontroverze. Mluví se o prodloužení maximální vazby bez obvinění ze 14 dní na 28 dní nebo o prodloužení zákazu vycházení až na 15 hodin. V úvahu také připadá rozšíření takzvaného nuceného vystěhování. V současnosti mohou úřady nařídit vystěhování do vzdálenosti až 200 mil od určitého místa. V novém návrhu se hovoří o zákazu vstupu na rušná místa, jako jsou centra měst nebo stadióny. To by znamenalo rozšíření systému satelitního sledování extrémistů.
Právní definice extremismu
Mayová klade důraz na kriminalizaci nenásilného extremismu. Ten bují zejména v kybernetickém prostředí. Extrémisté internet využívají, aby své myšlenky, které zpravidla nenaplňují podstatu trestného činu, rozšířili mezi širokou veřejnost. Britská premiéra chce prosadit nové mezinárodní dohody, které by přinutily poskytovatele internetových služeb a sociálních sítí předávat informace o takovémto podezřelém chování. S tímto nápadem naráží na podobný problém, jako mělo Japonsko. Pokud pro svůj plán najde dostatečnou podporu, může se inspirovat právě tam.
| České protiteroristické zákony |
|---|
| Od 1. února 2017 zná česká legislativa trestné činy financování terorismu, podpora a propagace terorismu vyhrožování teroristickým činem a účast na teroristické skupině. |
| Jako teroristický útok chápe české právo útok na ústavní zřízení České republiky, s cílem narušit základní politickou, hospodářskou sociální strukturu Česka. Řadí se sem také nátlak a zastrašování vlády a obyvatel Česka. |
| Za schvalování teroru a dalších podpůrných trestních činů hrozí pachateli až 12 let vězení. |
Dále čtěte:
