Menu Zavřít

Japonský jackpot

7. 11. 2003
Autor: Euro.cz

Šest miliard na výstavbu haly chce firma získat emisí dluhopisů

Akcionáři společnosti Sazka minulý týden na valné hromadě jednomyslně schválili vydání emise dluhopisů pro získání prostředků na financování výstavby Sazka Areny, kde by se na jaře příštího roku mělo uskutečnit Mistrovství světa v ledním hokeji. Celkový objem emise má být maximálně 190 milionů eur, což je přibližně šest miliard korun. V ideálním případě by tak mohla být hala financována výhradně z těchto dluhopisů. Hlavním manažerem emise má být japonská investiční banka Nomura. Kromě těchto faktů však sázková společnost odmítá sdělit jakékoliv další podrobnosti. Otazníky visí zejména nad tím, jakým způsobem bude tento mnohamiliardový dluh splácen a zda není ohrožen přísun peněz, takzvaný výtěžek, jednotlivým sportovním odvětvím.

Hladká hromada.

Vzhledem k sumě, kterou si chce Sazka půjčit, proběhla mimořádná valná hromada až příliš hladce. „Znovu byly zopakovány základní rysy podnikatelského záměru, management společnosti přiblížil akcionářům současnou situaci a poté jsme jednomyslně odsouhlasili variantu vydání obligací,“ popsal průběh pro týdeník EURO Jiří Laurenc, předseda České asociace Sport pro všechny (ČASPV). Management Sazky se akcionářům - občanským sdružením působícím v oblasti sportu a tělovýchovy - zaručil, že firma bude schopna splácet dluh za obligace, aniž by byly ohroženy peníze, které plynou sportovním svazům. Na základě loterijního zákona jim totiž Sazka odvádí minimálně dvacet procent z rozdílu mezi vsazenými penězi a vyplacenými výhrami. Za loňský rok to dělalo 670 milionů korun, avšak Sazka sportovcům poslala miliardu. „V základním dokumentu, který podepsali všichni akcionáři, je jednomyslný požadavek, že plnění zůstane zachováno minimálně na současné úrovni a bude každý rok navýšeno o výši inflace,“ vysvětlil týdeníku EURO šéf střeleckého svazu Jaroslav Pekař. „Minimálně jedna miliarda plus inflace, to je suma, přes kterou nejede vlak. To občanská sdružení musí dostat rok co rok,“ dodal Roman Ječmínek, místopředseda představenstva Sazky a prezident Autoklubu ČR.

Očekávaná supernovinka.

Sazka se evidentně spoléhá na to, že závazky z dluhopisů bude splácet z budoucích výnosů, které mají plynout zejména z nové, doposud blíže nespecifikované hry. Týdeník EURO zjistil, že má jít o takzvané video-loterijní terminály. V principu jde o obdobu herního automatu, který zná každý návštěvník hostinců a restaurací, rozdíl je však v tom, že terminály Sazky mají být přímo napojeny na centrální počítač a výhry mohou dosahovat mnohasettisícových částek. Na běžném hracím automatu lze přitom při mimořádném štěstí vyhrát maximálně několik tisícovek. Na dotykové obrazovce nového automatu bude možné hrát kromě hazardu i karty nebo například tipovat výsledky.
Sazka očekává, že tento nový typ her bude výrazným příspěvkem do volného cash flow, které bude možné použít pro splácení dluhopisů. Zdroj týdeníku EURO uvedl, že Sazka zároveň očekává i výraznou úsporu nákladů v souvislosti s dohodou se společností GTECH Corporation, která má sázkové společnosti dodat nové online terminály. Mluví se o částkách okolo tří set milionů korun. Sazka prý doposud platila za provoz on-line terminálů poměrně vysoké poplatky, což se má s obnovou sítě v roce 2005 změnit.

Jmenuji se Bond.

Informace o konkrétních parametrech dluhopisů nejsou zatím úplně jasné ani dostupné. Mluvčí Sazky Stanislava Doubravová odmítla poskytnout týdeníku EURO jakékoliv informace s vysvětlením, že jsou předmětem obchodního a bankovního tajemství. Podle Vladimíra Srba, člena představenstva Sazky a předsedy ČSTV, jež je majoritním akcionářem Sazky, se počítá s desetiletou splatností dluhopisů. „Když vše půjde dobře, mohlo by dojít k jejich splacení před uplynutím zmíněných deseti let,“ řekl Srb týdeníku EURO. Vzápětí však dodává, že Sazka zatím zcela neopustila variantu získání peněz z úvěru, o čemž se rovněž spekulovalo. „Dluhopisy jsou prioritou, na které momentálně pracujeme, ale kombinaci obligací a úvěru bych zcela nevylučoval,“ tvrdí.

Osm procent úroku.

Emise dluhopisů také údajně nemá zcela hotový rating. Důvěryhodný zdroj týdeníku EURO uvedl, že ratingová agentura Moody’s s největší pravděpodobností udělí hodnocení Ba2, což je dva stupně pod hranicí, kde začíná investiční rating (Baa3). Své hodnocení k emisi má vydat i Standard & Poor’s. Rating je nejvýznamnější parametr, podle něhož se určuje hodnota kuponu neboli roční výnosnost dluhopisu. Bezriziková výnosnost u cenných papírů s desetiletou splatností je v případě německých vládních dluhopisů v eurech zhruba 4,2 procenta. Vzhledem k ratingu, který by emise Sazky měla získat, lze očekávat rizikovou přirážku okolo čtyř procent, což dává výslednou výnosnost dluhopisů kolem osmi procent. Dluhopis má fungovat jako amortizovaný, celkový závazek se tedy má postupně splácet s tím, že výše splátky „jistiny“ bude zvolna narůstat a první rok či dva by se neměla splácet vůbec. V praxi existuje bezpočet variant (například „umořování“ prostřednictvím příspěvků do zvláštního fondu – takzvaný sinking fund provision) a dosud není jasné, která byla zvolena.

Směr Lucemburk.

Dluhopisy mají být nabízeny na mezinárodních trzích, podle všeho nejspíše v Lucembursku. „Cenné papíry by měly být kótovány na lucemburské burze,“ potvrdil Srb. Informace týdeníku EURO také hovoří o tom, že Sazka původně tlačila na Nomuru, aby uvedení na trh proběhlo formou „underwriting“ - Nomura by upsala emisi sama a pak by ji následně rozprodala na trhu. Na západních trzích je však mnohem obvyklejší způsob „best effort“, kdy se manažer emise snaží cenné papíry prodat na trhu, avšak neručí za to, že vše bude prodáno. Lze tedy předpokládat, že Nomura na podmínku „underwriting“ nepřistoupila, a možnost kombinovaného financování dluhopisy a bankovním úvěrem je stále reálná. Sazka údajně do poslední chvíle paralelně pracovala jak na dluhopisovém financování, tak na možnosti syndikovaného úvěru, a tudíž by teoreticky neměl být problém v případě potřeby poměrně flexibilně úvěrové financování zajistit. „Přijme se ta varianta, která bude v danou chvíli pro akcionáře a samotnou Sazku nejvýhodnější,“ prohlašuje Ječmínek. Dostupné informace hovoří o tom, že v nejlepším případě by mohla být emise uvedena na trh v prosinci letošního roku. Ječmínek podotýká, že problematika financování musí být vyřešena do konce února příštího roku.

Neptali se.

Ne všichni sportovci jsou vydání dluhopisů nakloněni. Místopředseda Českomoravského fotbalového svazu Jaroslav Vacek sice věří, že „akce Arena“ dobře dopadne, ale zároveň přiznává, že vedení svazu není ze současné situace nadšeno. „Dostali jsme k tomu minimum informací, neznáme podstatu jediného vstupu či výstupu. Dokonce nám ani nikdo neřekl, abychom se toho nebáli,“ řekl týdeníku EURO Vacek. Sportovci by se teď ze všeho nejvíc měli modlit, aby avizované nové hry skutečně vygenerovaly každoroční miliardové výnosy, jak se od nich očekává.

MM25_AI

Samí sportovci (akcionáři Sazky)

  • Český svaz tělesné výchovy 67,983
  • Česká obec sokolská 13,542
  • Česká asociace-Sport pro všechny 5,563
  • Autoklub České republiky 4,000
  • Sdružení sportovních svazů ČR 3,563
  • Český olympijský výbor 2,000
  • Český střelecký svaz 1,445
  • Asociace TV jednot a sport.klubů 1,022
  • Křesťanská organizace Orel 0,882

Pozn.: v procentech
Pramen: www.sazka.cz

  • Našli jste v článku chybu?