V dnešní době už dávno automaticky neplatí, že čím více odpracovaných hodin, tím větší je zároveň i produktivita. Firmy po celém světě pomalu zjišťují, že důležitá je především efektivita a kvalita práce, pro kterou je klíčová spokojenost zaměstnanců. Stále častěji se tak zaměřují na vylepšování pracovních podmínek, s čímž se pojí například i zkracování pracovního týdne na čtyři dny.
S tímto konceptem už několik let společnosti úspěšně experimentují na Islandu, Novém Zélandu, ve Spojených státech či Skandinávii. Podobná myšlenka se dokonce objevila už i v Česku, kde ji dlouhodobě prosazovala ČSSD - naposledy s nápadem na 35hodinový pracovní týden přišla před loňskými volbami tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. A ač je to k nevíře, do pokusu o zefektivnění práce, který by dal lidem více volna za stejné peníze, se v poslední době pouští i tak workoholická země, jakou je předaleké Japonsko. Koncept čtyřdenního pracovního týdne, na dobrovolné bázi, tam nyní - v návaznosti na další japonské podniky - zavedla společnost Panasonic, píše web Nikkei Asia.
Technologický gigant chce „podporovat blaho svých zaměstnanců“, alespoň tak se vyjádřil generální ředitel společnosti Yuki Kusumi. Pracovní kultura je totiž v Japonsku opravdu nelítostná. Žádnou výjimkou zde nejsou úmrtí z přepracování. Velmi vysoké tempo a časová náročnost práce vedou zaměstnance k psychickým problémům, které často končí sebevraždou, v lepším případě alkoholismem. Není překvapením, když na ulicích potkáte opilé spící byznysmeny v oblecích.
Na žádost vlády
Vzhledem k výše zmíněnému se japonská vláda loni v červnu rozhodla společnostem doporučit, aby možnost dopřát svým zaměstnancům zkrácený pracovní týden alespoň zvážily. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem by měla v budoucnu hrát hlavní roli v cestě za zmírněním nelichotivých statistik, ve kterých země vycházejícího slunce dlouhodobě vyčnívá. Počet sebevražd se navíc během pandemie po předchozím poklesu opět zvýšil a atakoval dosavadní rekordy. Netýkají se ale bohužel jen životem vyčerpaných úředníků, čísla stoupají i mezi dětmi.
Kusumi uvedl, že Panasonic se bude snažit podporovat rozmanitost a flexibilitu, což se například v USA ukázalo jako dobrý krok a motivace pro zaměstnance. Někteří se totiž díky častějšímu volnu mohou věnovat kromě hlavního zaměstnání i vedlejší práci, svým koníčkům, a hlavně také rodině, což ve výsledku jejich efektivitě práce jenom pomáhá. Japonci rovněž stále častěji využívají možnost práce z domova.
Zažitým pracovním návykům učinila přítrž pandemie
Podobně jako Panasonic se do konceptu pustila například i farmaceutická společnost Shionogi či vývojář systémů Encourage Technologies. Obě firmy chtějí systém spustit v dubnu tohoto roku. Minulý týden oznámil přechod na čtyřdenní formát také startup v oblasti elektronického obchodu Bolt. Podle údajů v roce 2020 nabízelo zaměstnancům více než dva dny volna zhruba osm procent japonských podniků.
Největší změny pracovní kultury a vůbec širší přemýšlení o způsobech práce s sebou přinesla pandemie koronaviru. Podle expertů a samotných společností se pracovní návyky z předpandemické doby už zřejmě nikdy nevrátí. Home office se ukázal jako velmi užitečný nástroj a alternativa. A podle předpovědí Billa Gatese budoucnost bude patřit většímu zapojení technologií do běžného provozu, například metaverza, kde dříve či později proběhne většina pracovních schůzek.
