K dříve testovanému Fiatu Sedici nyní přibylo i jeho japonské dvojče – druhá generace Suzuki SX4. Oba vozy mají hodně společného a současně každý výrobce tomu svému přidal vlastní mix detailů, které by právě jeho auto měly vyšvihnout na vrchol prodejů v segmentu nejlevnějších dostupných čtyřkolek.
Dělba práce proběhla v ukázkovém duchu. Koncern Fiat rozumí více než dobře designu a naftovým motorům, pro Suzuki zase hovoří zkušenosti s pohonem 4×4 a kvalita mechanických dílů. SX4 se montuje v Maďarsku, což umožňuje nasadit relativně slušnou cenu, a vůz má evropskou kvalitu provedení. I díky tomu základní model SX4 s pohonem pouze přední nápravy startuje na hodně dobré ceně kolem 270 tisíc korun.
SX4 tak trochu klame tělem. Nízká cena odpovídá rozměrům vozu – jde totiž o podstatně menší auto, než se zdá na první pohled. Na délku je srovnatelné s fabií nebo roomsterem, body pak přidává podstatně větší šířka, díky níž je interiér vozu dost prostorný. Design vnějšku je moderní, odpovídá současným představám o vzhledu kategorie SUV. Dostatečně agresivní příď koresponduje s bočními liniemi vozu, zadní část zase prostřednictvím snahy o co největší nájezdový úhel slibuje potenciál mimo zpevněné cesty. Do vozu se dobře nasedá díky širokým předním dveřím, vyšší světlé výšce a vysoko umístěným sedákům.
Bohužel obložení palubní desky nese znaky spořivosti. Provedení v tvrdém plastu se projevuje mimo silnice dost nepříjemným vrzáním, na vozovce ale naštěstí nic podobného není slyšet. Sama palubní deska už v SX4 není jako dříve tradiční designový úlet automobilky, jde o moderní a dobře ergonomicky navrženou součást vozu. Z vnitřní výbavy zaslouží výtku jen poměrně jednoduchý palubní počítač, jenž zvládá zaznamenávat ujeté kilometry a vypočítat aktuální spotřebu. Dojezd na nádrž, ověření tlaku v pneumatikách, nastavení coming home a podobné legrácky v tomhle autě nehledejte.
Přední sedačky mají optimální tuhost a boční vedení v míře, jaká je u SUV tak akorát využitelná, aby už při běžném přesouvání třeba do práce nepřekáželo. Místa vzadu je překvapivě dostatek, samozřejmě na úkor kufru. Tam se vejde jen necelých tři sta litrů, což na převezení nového obýváku z Ikey stačit nebude.
Testovaný vůz poháněl benzinový čtyřválec o objemu 1,6 litru s maximálním výkonem 110 koní. Papírově nic moc, ale ve skutečnosti jde o poměrně živý motor, dokonce snad o jednu z nejlepších šestnáctistovek, jaká je dnes na trhu. Auto velmi ochotně zrychluje už od dvou tisíc otáček a výkonová špička kolem pěti tisíc otáček za minutu – v případě, že se řadí správně do maxima točivého momentu – naznačuje, že s autem může být i rozumná zábava. Každopádně motor nemá i s plným vozem žádnou větší potíž, a to při dostatečné úspornosti. Během zhruba tisíce kilometrů dlouhého testu se spotřeba při poměru město/mimo město zhruba 1:1 ustálila na osmi litrech benzinu na sto kilometrů.
Podvozek SX4 se nese v duchu precizní práce Suzuki. Přestože je poměrně komfortně naladěný, auto se v zatáčkách nenaklání a přesně drží stopu. Charakteristika 4×4 se skvěle projeví na mokru nebo na sněhu, kde se auto chová sebejistě. Stejně tak i v lehčím terénu SX4 limitují spíše silniční pneumatiky než schopnosti podvozku. Na náročnější terén ale chybí výkon, skutečná terénní světlá výška a lepší nájezdové úhly.
Přesto všechno je SX4 perfektní volbou pro ježdění na hory, na chalupu či na ryby, a to bez ohledu na aktuální počasí nebo roční období. Necelých 450 tisíc korun za nejlevnější verzi 4×4 s poměrně bohatou základní výbavou, vlastně druhou nejvyšší z nabídky (nižší verze mají pohon pouze přední nápravy), je opravdu solidní cena.
***
klady
Prostorný interiér
Živý motor
Jízdní vlastnosti
Pohon 4×4
Poměr ceny a výbavy
zápory
Pouze výškově nastavitelný volant
Špatné odhlučnění motoru
tabulka:
Suzuki SX4
motor
zážehový čtyřválec
objem
1586 ccm
Nejvyšší výkon
79 kW
převodovka
manuální pětistupňová
nejvyšší rychlost (km/h): 179
Zrychlení 0–100 km/h
11.5 S
Spotřeba
8,9 / 6,1 / 7,1
cena
440 000,- Kč (základní 4×4)
