Ke svátku svatého Martina se dnes již neodmyslitelně váže svátek mladých vín z Moravy a Čech - svatomartinské.
Na úspěchu této značky má hlavní podíl Vinařský fond. Zároveň fond před necelým měsícem oslavil deset let své existence. „V této desetileté historii jde v podstatě o existenci dvou vinařských fondů, před vstupem do EU a po vstupu,“ říká ředitel Vinařského fondu České republiky Jaroslav Machovec.
Je dávnou tradicí, že na svátek sv. Martina se teprve poprvé mohlo přiťuknout sklenicí s mladým vínem. Na začátku devadesátých let si známku Svatomartinské nechal zaregistrovat a chránit pan Jiří Kopeček z Valtic. Tehdy bylo veškeré svatomartinské připravováno pouze z odrůdy Modrý Portugal. Využití této známky nabízel za určitý licenční poplatek vinařům. Ovšem díky tomu, že užívání známky bylo zpoplatněno, nebylo rozšíření příliš velké. Někteří vinaři dokonce namítali, že známka by neměla být chráněna a měla by být volně k dispozici všem, kdo chtějí vína s tímto označením vyrábět a dodávat na trh. V roce 2005 pak Vinařský fond známku Svatomartinské odkoupil a nabídl ji zdarma k využití všem vinařům, kteří splnili předepsané licenční podmínky pro její užívání. Vytvořilo se nové logo a po konzultaci s vinaři byly stanoveny odrůdy, z nichž bude možné vyrábět Svatomartinská vína.
E15: Jak to všechno okolo svatomartinských vín začalo?
E15: Nebylo to v důsledku dobře, že ji pan Kopeček tehdy zaregistroval? Nakonec se dostala ke všem vinařům. Kdoví, jak by se dnes s pojmem svatomartinské víno zacházelo.
Určitě to je dobře. Dnes jsou alespoň daná určitá pravidla. Možná by to dopadlo tak, že by si vinaři svatomartinské dělali na vlastní pěst, pod jakoukoli etiketou, jakékoli víno a kdykoli. A známka by byla degradována.
E15: Letos podle tiskové zprávy fondu o značku Svatomartinské požádalo na sto padesát vinařů. Je to hodně, ale nejsou to všichni. Proč ti ostatní nevyužijí tak velký zájem konzumentů?
Je to na rozhodnutí každého vinaře, zda se chce, či nechce zapojit do společného projektu. Jste-li například menší vinař s produkcí jen několik tisíc litrů, pak nemusíte mít zájem vyrábět mladé víno. Někteří také uvádějí mladá vína na trh pod svými vlastními značkami. Ale samozřejmě marketing svatomartinských vín táhne i prodeje těchto vín.
E15: Ozývají se i občas kritické hlasy od malých vinařů, že velcí producenti prodávají svatomartinské velmi levně a tím jsou oni v nevýhodě, protože takovou cenu nemohou nabídnout. A že tak lidé vnímají svatomartinská jako levná vína.
Původně jsme chtěli na svatomartinské prosadit minimální cenu. Neuspěli jsme ale u ÚOHS. Prý by to byl kartel. Takže minimální cenu můžeme pouze doporučit. Výrobcům opravdu nemůžeme nařídit, za jakou cenu mají prodávat. Nemyslím si ovšem, že by lidé vnímali značku Svatomartinské jako nějaká podřadná levná vína. Ovšem je pravda, že někdy se v obchodech objevilo svatomartinské s velmi nízkou cenou. Mnozí výrobci nám poté říkali, že to byla spíše politika obchodníků. Kvalitní svatomartinské má bezesporu svoji cenu, a i když jde o mladé víno, je velmi kvalitní.
E15: Vycházeli jste pouze z naší svatomartinské tradice?
Je nutné přiznat, že tu byla inspirace především francouzskými oslavami beaujolais a jejich známostí a úspěchem. Na druhé straně je nepopiratelné, že svatomartinská tradice v našich zemích byla a stačilo ji pouze oživit. Oslavy mladých vín mají také v Rakousku v Itálii i v dalších vinařských zemích. Například na Slovensku se inspirovali u nás a od loňského roku uvádí na trh slovenští vinaři svetokaterinské víno.
E15: Mimochodem nedávno jsem mluvil s předsedou Zväzu vinohradníkov. Postěžoval si, že jim chybí Vinařský fond, jaký máme u nás. Letos už je Vinařskému fondu deset let. Je svatomartinské víno jeho největší úspěch?
Je to úspěch, z hlediska viditelnosti určitě, ale zdaleka ne jediný. U svatomartinského si musíme uvědomit, že s úspěchem mladých vín se obnovily na mnohých místech již zapomenuté tradice svatomartinského posvícení, svatomartinská husa a podobně. A to vše za posledních šest let. Předtím se mluvilo jen o beaujolais. Dnes jen o svatomartinském. Ale realizovaly se i další úspěšné projekty. Namátkově vzpomenu rozšíření vinařské turistiky, podporu tuzemských růžových vín a mohl bych jmenovat další.
Dva fondy
E15: Zhodnoťte krátce desetiletou existenci fondu.
Začnu od začátku. Fond na popud Svazu vinařů vznikl ze zákona v roce 2002. Do vstupu do Evropské unie to byl prakticky jiný fond s jiným zaměřením. Tehdy bylo jeho úkolem podpořit před vstupem do EU výsadby vinic. Ve třech termínech se podařilo s podporou fondu vysadit 2517 hektarů vinic a podpory byly poskytnuty 980 žadatelům. V roce 2004 při vstupu do EU začal platit nový zákon, který byl kompatibilní s nařízeními EU v oblasti vína. Zde je také pravidlo o zákazu rozšiřování stávajících ploch vinic. Zákonem byl ustanoven nový fond se zaměřením na činnost v oblasti marketingu. Bylo ale nutné, aby jej Brusel notifikoval. Notifikační proces bohužel trval více než dvacet měsíců. Takže fond v dnešní podobě je plně funkční až od roku 2006. Takže v této desetileté historii jde o existenci dvou vinařských fondů.
E15: A z hlediska úspěchů či neúspěchů?
Napřed jsme vytvořili značku, abychom mohli naše vína propagovat jako celek. Ta se také již ujala. Původně, a bylo by to jednodušší, měla být pouze na víno z Moravy, ale jelikož by došli k újmě vinaři z Čech, nakonec vznikla značka „Vína z Moravy, vína z Čech“. Tímto jsme dostali tuzemská vína do většího povědomí veřejnosti. Představili jsme je jako svébytná, rozmanitá a svěží vína s jedinečným charakterem. Fond podpořil vydání řady odborných i populárních knih s vinařskou tematikou, byly natočeny dokumentárních filmy a proběhly s podporou Vinařského fondu i různé vinařské akce, kterých za těch šest let bylo na dva tisíce. Konkrétněji je to například vytvoření a podpora prestižních vinařských soutěží, prezentací a různých festivalů nebo podpora našich vinařů na zahraničních soutěžích a samozřejmě různý informační servis. Naše vína slouží i k propagaci kraje a státu. Dále probíhá již výše uvedené Růžové. cz a v neposlední řadě velmi úspěšný projekt vinařské turistiky, který bezesporu posloužil i k rozvoji vinařských obcí a tak podobně. Dnes, když už to všechno existuje a funguje, tak se to bere jako samozřejmost a nikdo si již neuvědomuje, že startérem mnohých těchto aktivit byl právě fond.
E15: Byly i nějaké neúspěchy?
Samozřejmě vše není nikdy ideální. Některé aktivity mohly být koncipovány lépe. Ale to je vždy zřejmé až po jejich realizaci, ne dříve. Domnívám se, že vyložený neúspěch fond nepostihl.
E15: Jak je to s propagací moravských vín v EU?
EU chce, a zákon tak hovoří, aby se víno propagovalo jako celek. Diskutovali jsme o tom i s vinaři z Rakouska. Oni nám řekli - je rakouské víno evropské? Je. Tak jej propagujeme. No a my to děláme stejně, propagujeme zejména naše tuzemská vína.
Všem se nezavděčíme
E15: Ozývají se hlasy, například z nedávno vzniklé vinařské asociace, že Vinařský fond je spíše pro velké vinařské společnosti než pro malé producenty.
Vinařská asociace se bohužel v médiích pro svoji kritičnost bere jako protipól Svazu vinařů ČR, je ale jedním z mnoha vinařských sdružení, které v naší republice existují. Samozřejmě její členové mají právo na svůj názor, ale uvítal bych konkrétnější návrhy a také větší rámec komunikace. Předpokládám, že teď po jmenování nové rady Vinařského fondu k tomu dojde. Ale vraťme se k otázce malých producentů. Odpovím otázkou. Znáte konkrétní příklad?
E15: To neznám, ale já nejsem zas tolik zainteresován.
Toto je totiž jen fráze, plácnutí. Je jednoduché takto kritizovat. Když jsme se ptali kritiků, tak jsme odpověď v podstatě nedostali. Ale vážně. Budu konkrétní. Někteří – podtrhuji někteří – menší producenti tvrdí, že společná propagace se značkou Vína z Moravy a z Čech není pro ně. Že se to týká jen větších výrobců. Ale to samozřejmě není pravda. Jde čistě o vnímání. Když tvrdí, že to pro ně nic nepřináší, tak to jen prostě nevnímají. Je to lidské. Když totiž našinec nemá nic konkrétního v rukách, tak to prostě není. Celá propagace zvedá povědomí o víně a o oboru a úspěch se odrazí i u menších vinařů. To je jedna věc. Další je, že fond částečně podporuje vinaře v řetězcích. Je nutné si uvědomit, že v takzvaném „moderním obchodě“ se prodává 65 a více procent vína. Bylo by dle mého názoru chybou v těchto řetězcích naše vína nepropagovat. Fond financuje například účast ve vinařském salonu v Düsseldorfu. Jezdí tam jen větší vinaři, ale malí mohou také. Jenže oni se nemusí propagovat v cizině. Se svou produkcí si vystačí doma. Takže pro ně by to byly vyhozené peníze. Ale často si neuvědomují, že domácí trh jim stačí i z toho důvodu, že zapracoval fond.
* E15: Nedávno byla jmenována nová rada fondu. Vysvětlete krátce strukturu fondu.
Rada Vinařského fondu je nejdůležitější orgán s právem rozhodovat a určovat směr. Rada má celkem 11 členů. Devět členů navrhují ministrovi ke jmenování vinařské a vinohradnické organizace. Zároveň tyto organizace v případě nespokojenosti mohou dát návrh na jejich odvolání. Další člen rady je jmenován ministrem na návrh Jihomoravského kraje a poslední člen je jmenován ministrem z řad zaměstnanců ministerstva. Dalším orgánem fondu pak je sedmičlenná dozorčí rada, kterou navrhuje a volí Poslanecká sněmovna. Ředitele jmenuje rada Vinařského fondu.
E15: Dozvěděl jsem se, že jeden z účastníků probíhajícího tendru na novou agenturu, která by měla získat od fondu zakázku na propagaci vín z Moravy a Čech za osmdesát milionů korun na tři roky, podal podnět k prošetření u ÚOHS pro diskriminační zadání.
Předně vás musím opravit, protože ona agentura nebyla a ani není účastníkem tendru. Nicméně uvádí, že se účastnit chtěla, a tím má plné právo k podání podnětu. Znění zadání je ale, co se týče podmínek, velmi podobné tomu, jaké bylo minule při výběru komunikační agentury. A podmínky tehdy splnilo šest agentur. Letos čtyři. Není tady ale prostor na podrobný rozbor zadání. Podání také zdaleka neznamená, že je stížnost oprávněná.
E15: Také se spekuluje, že o vítězi bude rozhodovat komise sestavená z členů již neexistující staré rady.
Jinak to totiž nešlo. Agentura na takovou zakázku se vybírá dlouho. Komise sestavená z nové rady by nestíhala do konce smlouvy, která je se současnou agenturou uzavřena, výběrové řízení v klidu ukončit. A měnit komisi v průběhu tendru nelze. V každém případě závěrečné rozhodnutí bude mít nová rada. Takže pokud bude nespokojena s výsledkem, může jej zrušit.
***
Jaroslav Machovec (55)
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou se zaměřením na vinohradnictví a vinařství. Počátkem devadesátých let byl ředitelem závodu Velké Pavlovice Moravských vinařských závodů, které se po privatizaci odtrhly pod názvem Vinium Velké Pavlovice. Od roku 2002 je ředitelem Vinařského fondu ČR.
