Pokroky v postupech transplantací zkrátily čekací doby. Kdo potřebuje nová játra, dočká se brzy
Společné jídlo je málem stálo život. Mladí manželé se minulý rok otrávili muchomůrkou zelenou. Kdyby se jim tato příhoda stala jen o několik měsíců dříve, jeden z nich by zřejmě zemřel. Vhodný dárce byl jen jeden, oběma otráveným selhala játra a rozhodovaly hodiny.
Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) sáhli po novém postupu, který do té doby používali jen pro dvojice dospělý a dítě. Oba nakonec zachránila jediná játra, která lékaři rozdělili.
Operace trvala 12 hodin. Manželé byli zřejmě první dva dospělí lidé na světě, kterým lékaři transplantovali jedna játra rozdělená na dvě části.
„Vloni jsme tento výkon provedli historicky poprvé v případě dvou pacientů otrávených muchomůrkou. Letos jsme provedli tyto výkony dva, historicky poprvé tak profitovali čtyři nemocní z čekací listiny, kteří jsou menšího vzrůstu,“ řekl Jiří Froněk, který operace uskutečnil. Rozdělení jater od zemřelého dárce pro více pacientů je unikátní operací, která není jen jakousi efektní specialitou. „V České republice se díky tomu razantně snížila čekací doba na transplantaci jater u dětí. Ještě před třemi lety, kdy tento program neexistoval, čekaly některé děti na transplantaci jater více než rok. Teď, po roce od zavedení programu, je to průměrně pět týdnů,“ říká Libor Janoušek z IKEM. „Za dva roky, kdy tento program systematicky využíváme, se nám podařilo pomoci patnácti dětským pacientům ve věku od čtyř měsíců až po 17 let.“
Zkracují se však čekací doby nejen pro děti, ale i pro dospělé. „Ještě před lety jsme bojovali s problémem nedostatku orgánů, dnes je situace v České republice podstatně lepší,“ potvrdil ředitel IKEM Aleš Herman.
Játra jsou unikátní tím, že dorůstají. Potřebnou velikost může transplantovaný orgán mít za několik týdnů. Metoda rozdělení jater pro dva příjemce už v pražském IKEM zdomácněla. I díky tomu má ten, kdo rychle potřebuje nová játra, mnohem větší šanci než dříve. Rozdělení a transplantace jedněch jater pro dva dospělé jsou dosud ve světě výjimečné. „Ve světě je těchto výkonů ročně provedeno jen několik,“ dodává Froněk. Častěji se o jedna játra podělí dospělý pacient a dítě. Výjimečně dvě děti.
Naporcovat, zmenšit, rozdělit Podle Koordinačního střediska transplantací díky „porcování“ jater přibývá jejich transplantací i jinde ve světě. V současnosti dostane na celém světě nová játra na deset tisíc pacientů ročně. Pomáhají i další nové techniky. Lékaři jsou schopni příliš velká játra, která by nebyla pro pacienta vzhledem k jeho konstituci vhodná, zmenšit. Někdy je také možné odebrat místo čekání na zemřelého dárce jaterní lalok od žijícího dárce. Tak jako loňský rok byl počtem transplantací jater rekordní, vše nasvědčuje tomu, že letošní počty budou ještě vyšší. „Počty transplantací jater v Česku stále nedosahují počtu v nejvyspělejších zemích, takže mírný nárůst je potřeba. Na druhé straně je naše transplantační aktivita vysoká a patříme v této oblasti mezi přední státy Evropy,“ říká ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.
V Česku provádí transplantace jater zmiňovaný pražský IKEM a brněnské Centrum transplantační a kardiovaskulární chirurgie.
Zatímco v roce 2003 jich provedla tato dvě centra dohromady 65, o pět let později 97 a loni 119. Dosavadní čísla nasvědčují, že bude nárůst těchto náročných výkonů pokračovat. IKEM už před půlkou prosince oznámil, že jich v roce 2014 provedl 112. To je na tomto pracovišti dvakrát více než před deseti lety.
Tomu odpovídají také náklady, které mají s transplantacemi jater zdravotní pojišťovny. Nejenže výkonů výrazně přibylo, navíc jsou s příchodem nových metod stále složitější, a tedy i dražší. Zatímco v roce 2008 vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna na transplantace jater 35 milionů korun, v roce 2013 už to bylo 113 milionů.
Náklady nemocnice na jednu operaci se liší podle náročnosti výkonu. V roce 2013 se VZP a IKEM dohodly na balíčkové ceně 1,6 milionu korun za jednu transplantaci jater. Jedná se tak o druhou nejdražší transplantaci po srdci. Operace je totiž velmi náročná i v základní podobě. Nová játra se umístí místo nemocných a propojí se cévní struktury a žlučovody. Pokud se musí transplantovat játra od dárce jiné krevní skupiny, je mnohem komplikovanější příprava příjemce. Před samotnou operací se mu mění krevní plazma, aby se tělo zbavilo protilátek a orgán přijalo.
Orgány za pohřeb Játra jsou druhý nejčastěji transplantovaný orgán. Na nová játra čekají lidé nejen po otravách muchomůrkami nebo léky, ale třeba také kvůli cirhóze, úrazům, některým nádorům či metabolickým poruchám. Jednodušší a méně rizikový zákrok je, když má dárce a příjemce stejnou krevní skupinu a podobnou váhu. „Indikace k transplantaci jater se příliš nemění. Důležité je zařadit pacienta se selháním jater včas, aby operace byla úspěšná,“ říká Adamec.
Odborníci očekávají, že transplantací jater bude ještě přibývat nejen díky rozvoji programu rozdělování jater pro dva příjemce.
Kromě toho se totiž přece jen daří zvyšovat počty dárců. V letošním roce už Koordinační středisko transplantací zaznamenalo 250 mrtvých dárců orgánů, což je nejvyšší počet za posledních deset let. Nárůst proti předchozím letům je tak výrazný, že nás posunul v mezinárodním srovnání o příčku výš, s počtem zemřelých dárců na počet obyvatel jsme 14. na světě.
Jedním z důvodů, proč se lépe daří hledat mezi zemřelými vhodné dárce, je podle odborníků změna transplantačního zákona z roku 2013. Díky ní dostává nyní rodina, která souhlasí s odběrem orgánů svého zemřelého příbuzného, příspěvek na pohřeb. Zdá se, že to je motivace, kterou dárcovský program potřeboval.
Orgánů k transplantaci ještě dlouho nebude tolik, aby přišly nazmar. V případě, že se pro konkrétní orgán výjimečně nenajde příjemce v České republice, pošle koordinační středisko informaci o něm do mezinárodního výměnného programu. Tak například zachránilo srdce tříleté české holčičky v březnu život roční Italce, kterou operovali v nemocnici v Turíně.
Velká očekávání, která k němu směřovala, bohužel nesplnil dřívější program dárcovských konzultantů, kteří měli v jednotlivých nemocnicích pomáhat vytipovat potenciálzdravotnictví ní dárce. Stávajícímu personálu nemocnic totiž na tuto činnost často nezbývá kapacita ani chuť. Projekt byl pro nedostatek financí zastaven. Podle Adamce by také pomohlo, kdyby nemocnice dostávala za vyhledávání dárců zaplaceno. Jinak je pro lékaře a sestry péče o cenné orgány v mrtvém těle jen práce navíc.
Další možnosti pro větší podporu dárcovství orgánů jsou a šéf transplantačních koordinátorů o nich má jasnou představu. Už jen proto, že u transplantací prakticky všech orgánů přibývá pacientů, kteří by ji potřebovali. Ať se jedná o játra, nebo jiné orgány. „Čekací listiny pacientů s orgánovým selháním neustále rostou a je obecně známo, že v našem dárcovském programu jsou nemalé rezervy,“ ujišťuje Adamec. l •
Náklady VZP na transplantace jater
(2008–2013)
Rok Úhrada (v Kč) Počet případů
2008 34 876 444 50
2009 32 489 874 60
2010 44 494 158 59
2011 35 440 453 53
2012 51 500 931 73
2013 113 341 443 80
Zdroj: VZP
Díky rozdělení jater od zemřelého dárce pro více pacientů je dost jater téměř pro všechny děti, které na ně čekají. Druhá nejdražší Cena za jednu transplantaci jater je značně různorodá podle náročnosti daného případu. V bodovém ohodnocení, podle kterého ji VZP řadu let platila, oscilovala od 230 tisíc bodů až po 2,6 milionu bodů. Jeden bod přitom mívá hodnotu blízkou jedné koruně. V posledních letech platí VZP za transplantace jater takzvanou balíčkovou cenu, v roce 2013 ve výši 1,6 milionu korun za jeden případ. Jedná se tak o druhou nejdražší transplantaci po srdci.
„Ještě před lety jsme bojovali s problémem nedostatku orgánů, dnes je situace v České republice podstatně lepší,“ potvrdil ředitel IKEM Aleš Herman.
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
