Od překladů dopisů se jazyková agentura Skřivánek dostala až k zajišťování jazykových mutací právních dokumentů nebo k výuce cizích jazyků přes internet. Patnáctiletá práce se vyplatila a vynesla společnost mezi evropské špičky v oboru.
Autor: Skřivánek
Perfektní znalost cizího jazyka je dnes vysoce ceněná. I pouhé překlady mohou člověka velmi dobře uživit. A nejen jednoho, jak může potvrdit úspěch Pavla Skřivánka a jeho jazykové firmy Skřivánek. V letošním roce nejenže se svým podnikáním slaví patnáctileté výročí, ale může se pyšnit i druhým místem v soutěži Vodafone Firma roku v Jihomoravském kraji.
„Vzhledem k obrovské konkurenci firem v regionu nás to velmi těší. Zároveň je pro nás cena také výzvou do budoucna a já věřím, že se nám příští rok podaří posunout na stupeň vítěze,“ říká obchodní ředitelka společnosti Andrea Vojáčková. Sám majitel přitom vzpomíná, že začátky byly skromné. Tehdy třeba překládali i milostné dopisy českých dívek do italštiny, dnes jeho firma překládá především manuály pro automobilový průmysl, instruktážní knihy pro stavby továren, smlouvy a právní dokumenty.
Podnikatel díky nízké výplatě
|JAZYKOVÁ AGENTURA SKŘÍVÁNEK|
|* Založena v roce 1994 * 400 zaměstnanců, 180 v Česku * zastoupení ve 14 zemích * 48 poboček v Česku * obrat skupiny v roce 2008: 637 milionů korun|
Jak Pavel Skřivánek vzpomíná, počátky nebyly zrovna růžové. Jeho první honorář činil pouhých 3500 korun hrubého, a to poté, co vystudoval v Praze Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní vztahy. Do svého prvního zaměstnání nastoupil v roce 1992. „Je to almužna, která neuspokojí nikoho, natož ambiciózního mladého muže,“ říká Skřivánek a dnes v duchu děkuje svému prvnímu zaměstnavateli, protože to byla právě výše výplaty, která ho donutila začít hledat vlastní cestu.
Na počátku devadesátých let byl obor jazykových služeb v tehdejším Československu ještě v plenkách, což Pavel Skřivánek zjistil poměrně záhy poté, co si na radu kamaráda začal přivydělávat překládáním a tlumočením pro různé jazykové agentury. Tam zavětřil obrovskou masu nespokojených klientů.
Na začátku musel podstoupit velké riziko. Aby získal klienty, použil na své zviditelnění na svou tehdejší situaci drahý inzerát ve Zlatých stránkách. Neměl však žádné vlastní prostředky, a proto musel spoléhat na to, že mu inzerce přinese očekávané zakázky, díky nimž inzerci následně zaplatí. Musel vymyslet i něco, čím by se odlišil od již existujících překladatelských agentur. Vsadil proto na expresní překlady, které stávající agentury standardně nenabízely. Strategie se ukázala jako správná, Skřivánek záhy získal první velkou zakázku od významného zahraničního investora.
Samotná překladatelská činnost však v té době nepřinášela příliš vysoké zisky. Skřivánek se věnoval také tlumočení, které bylo lukrativnější. Ačkoliv neměl žádné zkušenosti, první zakázka, kterou získal, dopadla skvěle. Jednalo se o živé tlumočení v celostátním televizním vysílání.
Jak Pavel Skřivánek vzpomíná, uvědomoval si svou nedostatečnou praxi. Přišel proto do televize o tři hodiny dříve, před začátkem pořadu se setkal s osobou, pro kterou měl tlumočit, a předem se podrobně vyptal na celý rozhovor. Naučil se celý rozhovor nazpaměť a díky tomu podal profesionální výkon.
Startovní čára: Polsko
Jako první cíl mimo Česku republiku si zvolil sousední Polsko. Oproti Česku nesrovnatelně větší a perspektivnější trh. Peníze si účtoval až za odvedenou práci, Poláky si tím naprosto získal a polský trh byl dobyt. Následovalo Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Slovensko – dnes firma zaměstnává na čtyři stovky lidí ve 14 zemích.
Příležitostí k expanzi, která se neopakuje dvakrát, byl vstup východoevropských zemí do Evropské unie v roce 2004. V té době zásadně vzrostl zahraniční obchod mezi Západem a Východem, a tím pádem i poptávka po jazykových službách.
Ačkoli Skřivánek plánoval zaměření na jazyky střední a východní Evropy, realita se ukázala mnohem pestřejší. První zakázka, která firmě pomohla prorazit v Německu, byly překlady z němčiny do francouzštiny pro firmu investující v Alžíru.
Pro klienty exotické „SKŘ“
|VODAFONE FIRMA ROKU 2009|
|Soutěž je určená všem firmám s obratem do 1,4 miliardy korun a s minimálně dvouletou účetní historií. Svým všeoborovým a regionálním zastoupením je soutěž největším podnikatelským kláním v zemi. Zásadně se odlišuje od podobných projektů ve snaze dosáhnout objektivity hodnocení a vytvořit tak zcela ojedinělé vzájemné porovnání účastníků v jednotlivých regionech a za celou Českou republiku. Jen v Jihomoravském kraji se do soutěže přihlásilo několik stovek společností, v celém Česku pak více než tři a půl tisíce subjektů.|
Pokud by si snad někdo myslel, že pro cizince nevyslovitelný název Skřivánek je překážkou pro expanzi firmy do zahraničí, potom nezná Pavla Skřivánka dost dobře. Vizionář Skřivánek totiž udělal z překážky výhodu. Jak dnes říká, jméno firmy se klientům líbí právě proto, že zní exoticky. Vzhledem k tomu, že jeho firma nabízí především jazykové služby k východoevropským a středoevropským jazykům, má taková úvaha dobré opodstatnění.
Po vstupu na okolní trhy začal Pavel Skřivánek hledat další možnosti expanze své společnosti a další výzvy pro svého podnikatelského ducha. Na počátku roku 2005 firma Skřivánek roztáhla svá křídla a zamířila přes oceán do severní Ameriky. Pavel Skřivánek přiznává, že trh v USA pro něj byl snem, na jehož uskutečnění však musel několik let počkat.
Investice do založení pobočky v USA je několikanásobně vyšší, než do stejné pobočky ve střední Evropě. Díky úspěšné expanzi v ostatních zemích však společnost získala dostatečné prostředky. Díky tomu se mohou i Američané od roku 2006 setkat s pro ně poněkud exotickým názvem Skrivanek přímo na Manhattanu, v srdci New Yorku.
Na vavřínech se neusíná**
Firma ovšem nehledá jen nové klienty a teritoria svého uplatnění. Pro speciální skupiny klientů, jako jsou třeba ženy na mateřské, lidé z malých obcí nebo imobilní zájemci o jazykové kurzy, připravila firma možnost výuky přes Skype. Učitel s žákem si přes internet nejen mohou vyměňovat písemná cvičení, ale procvičovat i výslovnost a konverzaci. Právě v případě konverzace tato metoda umožňuje jednoduše spojit žáka s rodilým mluvčím.
