Před dvaceti lety nabrala jazyková výuka v Česku nový směr. Skončila povinná výuka ruštiny, vznikly první soukromé jazykové školy. Angličtinu učil každý, kdo mohl. Dnes se opět dbá na kvalitu výuky i lektorů.
Autor: Martin Siebert
Úspěšný podnikatel, zejména ten s ambicí exportovat, se musí umět se svými obchodními partnery domluvit. Znalost jazyků je proto jedním ze základních požadavků na majitele firem i jejich pracovníky. V minulosti se učili všichni, na jazykové školy a na lektory nebyly kladeny prakticky žádné požadavky a jazykové vzdělávání zažívalo svůj boom. Učili neaprobovaní lektoři, výuka probíhala v nevyhovujících prostorech, nebyly dostupné kvalitní učební materiály.
„Byla to divoká doba, kdy učil každý, kdo byl na pár měsíců v zahraničí. Ty doby už jsou díkybohu pryč,“ konstatuje Petr Pasek, ředitel jazykové školy Slůně – svět jazyků a zároveň viceprezident Asociace jazykových škol.
Latina ve šroubárně
Základ ale stále leží na státním školství. I zde už přitom není kvalitní výuka výlučně soustředěna na vysokoškoláky nebo maturanty. „Učni mají výuku jazyků podle klasických školních předpisů, ale učíme je i něco navíc – hlavně slovní zásobu a odbornou terminologii,“ říká ředitel odborné školy v Hostivaři Milan Vorel.
Budoucí opraváři automobilů tak biflují anglická a německá slovíčka. Na to škole stačí učebnice a vlastní učitelé. Pro maturitní obor IT a autotroniku už ale škola raději sáhla po rodilých mluvčích. „Pokud budou mít žáci zájem, uvažujeme i o francouzštině, ale jen nepovinně,“ dodává Vorel.
Důležitý je především zájem samotných žáků. Existují ale možnosti, jak ho vzbudit i udržet. Například formou zajímavých soutěží a cen, které s jazykovou vybaveností úzce souvisejí. Letos například proběhla první zábavná a umělecká soutěž Kabaret Evropy.
Vítězem se stali žáci Obchodní akademie Ostrava. Za odměnu příští rok pojedou na studijní cestu do evropského parlamentu. Do soutěže se přihlásili žáci sedmi středních škol z Moravskoslezského kraje. Divadlem, tancem a zpěvem v originálním jazyce představili vybranou zemi Evropské unie.
Výuka na míru**
I v jazykové branži funguje ovšem konkurence. Trh se konsoliduje a jazykové školy se majetkově propojují. „Tento trend bude dále pokračovat,“ hodnotí situaci Pasek. Šanci na přežití tak mají školy, které nabízejí něco navíc. Jako třeba jazyková škola pojmenovaná po svém majiteli Petru Skřivánkovi.
„Pro speciální skupiny klientů, jako jsou třeba ženy na mateřské, lidé z malých obcí nebo imobilní zájemci o jazykové kurzy, připravila firma možnost výuky přes Skype,“ říká Skřivánek. Učitel s žákem si přes internet nejen mohou vyměňovat písemná cvičení, ale cvičit i výslovnost a konverzaci. Právě v případě konverzace tato metoda umožňuje jednoduše spojit žáka s rodilým mluvčím.
