Otrávený, nebo naopak vyděšený obličej je ve filmech asi nejčastější reakcí na šéfovo pozvání na hodnotící „kobereček“. Ve firemní praxi však pravidelná hodnocení zaměstnanců jsou nejen firmami, ale i pracovníky vnímána kladně. O užitečnosti schůzek je přesvědčeno 71,7 procenta zaměstnanců, jak vyplývá ze sociologického výzkumu realizovaného společností PricewaterhouseCoopers (PwC) ve spolupráci s agenturou Focus.
Přesto se přístup jednotlivých zaměstnavatelů k pohovorům liší. Vypovídá o tom Studie personálního benchmarkingu, kterou PwC vypracovala na vzorku téměř devadesáti tuzemských společností. Zatímco zahraniční firmy se při hodnocení svých lidí zaměřují více na plnění stanovených zodpovědností a sdílení hodnot společnosti, české podniky zajímají spíše osobnostní charakteristiky personálu.
Výsledky hodnotících pohovorů jsou důležitým nástrojem personální práce. Ve více než osmdesáti procentech podniků ovlivňují pohovory kariérový růst zaměstnanců. Čím je společnost větší, tím roste vliv pohovoru na další zaměstnancovu kariéru. To je zřejmě dáno tím, že velké společnosti nabízejí více možností kariérového růstu. Hodnocení také ovlivňuje pohyblivé složky mzdy (v 57,7 procenta firem), či dokonce na základní plat (53,2 procenta). I v tom se projevuje odlišnost ryze českého a zahraničního přístupu. Ve stoprocentně české společnosti ovlivňují pohovory výši základní mzdy jen ve třiceti procentech případů, zatímco u firem se zahraničním kapitálem ve dvou třetinách. Dobrým příkladem je mladoboleslavská automobilka. „Tarifní zaměstnanci mají jako součást měsíčního výdělku osobní ohodnocení, které lze měnit čtyřikrát za rok,“ potvrzuje šéf personálního managementu Škody Auto Vladimír Hamáček.
Hodnocení vždy probíhá za přítomnosti přímého nadřízeného (sto procent firem), časté je také sebehodnocení (43,1 procenta). Naopak málokdy zaměstnance hodnotí kolegové, podřízení či klienti společnosti (zhruba kolem šesti procent případů), což je podle PwC důkazem, že se v českých podnicích zatím neujala hodnotící metoda „třistašedesátistupňového“ hodnocení, která tyto hodnotitele využívá. České firmy hodnotí většinou jednou ročně (85,2 procenta firem), zatímco čtyřiadvacet procent zahraničních společností každý půlrok. S takovou četností se pohovory konají například v Belgičany převzaté Československé obchodní bance, potvrzuje výkonný manažer řízení lidských zdrojů Ivan Zavadil. V bezpečnostní agentuře Group 4 Securitas vnitřní předpisy nařizují provádět pohovory jednou ročně. „V praxi se však provádějí vícekrát do roka, například u příležitosti ukončení zkušební doby, přeřazení na jinou práci, povýšení či zvýšení platu,“ říká náměstkyně generálního ředitele Veronika Fáberová.
Tři čtvrtiny firem pravidelně sledují produktivitu svých zaměstnanců podle poměrně široké škály ukazatelů. Nejvíce se o produktivitu zajímají v těžkém průmyslu, dopravních a stavebních službách a v obchodě (přes osmdesát procent firem), naopak nejméně (kolem šedesáti procent) ji sledují v odvětvích high-tech, chemii a energetice a ve finančních službách a poradenství.
