Proč si ministr Kubinyi padl s Davidem Rathem do oka
Zajímavost politického tématu se obvykle odvíjí od množství peněz, kterým disponuje.Ve zdravotnictví jde o víc, jde o moc, která disponuje s velkým a věčně vděčným balíkem peněz.
Oba výše zmínění pánové ovlivňují hospodaření s cca 200 miliardami korun, cítí se být kompetentní a snaží se na politické scéně zviditelnit. Ministr Jozef Kubinyi na sebe upozornil překvapivými personálními změnami a David Rath se proslavil používáním polopravd, lží a bezskrupolózní kritikou všech a všeho, co stojí v cestě jeho ambicím. Oba mají silnou tendenci k centralizaci moci a potřebu mít pod kontrolou „svůj resort“.
Ministr Kubinyi se od nástupu do funkce radí s Rathem a dávají si za pravdu. Účel světí prostředky a odůvodnění se vždycky najde. Podpora Ratha se mu zřejmě vyplatí, neboť může očekávat obdobnou pochvalu lékařské lobby, jakou nedávno sklízel jeho partajní kolega, bývalý ministr Fišer. Co na tom, že Fišer svými nekompetentními rozhodnutími ekonomický deficit resortu ještě více prohloubil a systém destabilizoval! Není tomu až tak dávno, co Ratha „podržel“ zmanipulovaný sjezd delegátů ČLK, přestože dodnes lékařům ani veřejnosti prezident ČLK nevysvětlil své podvodně nabyté licence. A když se to ostatním lékařům nelíbí? Musí Ratha poslouchat, protože v ČLK je členství povinné. Má tedy bič na doktory, a jak dokázal, hned tak ničeho se nelekne.
Některá klíčová místa v systému byla osazena osobami, co mají jinou motivaci a jiný vhled do problémů, například v politicky neutrální VZP. Kde jinde by se Rath a Kubinyi více zviditelnili než na VZP, se kterou nejčastěji lékaři nesouhlasí. Pánové necítí aktuální potřebu diskutovat o systému veřejného pojištění, protože je demagogicky jednodušší označit konkrétní viníky problémů. Jde o starou osvědčenou metodu k odvedení pozornosti a získání času. K čemu? Kdyby zkrachoval systém veřejného zdravotního pojištění, jak byl realizován v současné podobě, třeba by se mohl zavést centralistický model britský. Proč zapojovat občana do rozhodování o spotřebě zdravotní péče a přenášet na něho odpovědnost za náklady? Občana více upoutá, když se poukáže na aktivity VZP, jako je Mořský koník, časopis Pohoda či internetová knížka, jde přece o miliony. Nebuďme naivní, těm pánům jde o víc, o miliardy.
Je třeba všem nám připomenout, že peníze patří občanům, kteří žádají funkční zdravotnický systém. Nezdá se mi, že by citovaní pánové měli stejný záměr.
Jaroslava Drobcová, Brno
