Stát buduje exportní síť, posiluje obchodní zastoupení ve strategických zemích
Inovovat, inovovat, inovovat.
Jen tak mohou české firmy uspět se svojí produkcí na konkurenčních zahraničních trzích. To je jeden ze závěrů, na kterých se shodli účastníci diskusního setkání na téma: jak podpořit potenciál českých strojařů.
Akci v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu uspořádal týdeník Euro. Generálním partnerem setkání byla HSBC Bank plc - pobočka Praha, partnery akce, nad kterou převzalo zášti tu ministerstvo průmyslu a obchodu, byly 5 4 . Mezinárodní strojírenský veletrh Brno a advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners.
Posílíme zastoupení
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba přítomné upozornil, že ke zlepšení podmínek pro české vývozce by měla přispět i nová proexportní strategie, kterou jeho resort před časem dokončil. Definuje dvanáct prioritních zemí pro český export, k nimž patří Brazílie, Indie, Čína, Ukrajina či Spojené státy. Materiál obsahuje i pětadvacet zájmových zemmí, na které má být rovněž upřena zvýšená pozornost. Samostatně jsou pak uvedeny členské země Evropské unie.
„Podpoře českého exportu budeme věnovat veškerou naši energii a dostupné finance,“slíbil Kuba. Zmíněnou strategii označil za živý materiál, který se může dle potřeby a vývoje situace měnit. „Objíždíme všechny prioritní země, letos jich bud ee polovina, příští rok zbytek,“ řekl ministr.
Součástí strategie je i posílení, případně otevření nových obchodních zastoupení v zemích, které jsou pro české exportéry strategické. Jejich počet by měl vzrůst ze současných 38 na sedmdesát, čímž by se měla vytvořit takzvaná exportní síť. Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době začalo s výběrem lidí, kteří by na zastoupeních měli pracovat. „Musejí to být kvalitní lidé schopní přizpůsobit se místním podmínkám. I proto je chceme vybírat ve spolupráci s podnikateli,“ vysvětloval ministr.
Zatímco šéf resortu předpovídá, že i zásluhou jím navržené proexportní strategie čekají tuzemský vývoz světlé zítřky, většina posluchačů rekrutovaných především z exportně orientovaných strojírenských firem byla ve svém hodnocení mnohem opatrnější.
„Když poslouchám politiky, tak se mi některé jejich plány skutečně líbí. S jejich realizací je to ale horší. Uvidíme, co bude za dva roky,“ konstatoval generální ředitel společnosti Ekol a jeden z řečníků setkání Stanislav Veselý. Ještě ostřejší byl ve svém vyjádření Ivo Dubš, spolumajitel společnosti Demonta Trade. Jak pravil, v posledních několika letech sleduje ve vládě jeden zajímavý trend. Kabinet podle jeho názoru řídí parta mladých kluk, kteří nemají žádné zkušenosti. „Chtělo by to vyměnit tyhle lidi za odborníky,“ prohlásil Dubš. Ministr průmyslu mu jeho názor nevyvracel.
„Souhlasím s vámi. Co mě ale skutečně děsí, je, že v Bruselu, kde se rozhoduje o projektech za miliardy eur, vládnou mladí. Sice hovoří plynně dvěma třemi jazyky, ale to podle mě asi nestačí. Nikdy si nemuseli vydělávat jako vy. A proto neznají pravou hodnotu peněz,“ řekl přítomným manažerům.
Ministr dále podotkl, že dnešní hodnocení práce jednotlivých ministrů spočívá spíš v tom, jak se o nich píše v médiích, než aby byly hlavním hodnoticím kritériem výsledky jejich práce. „Současně s tím jsem přesvědčen, že ministr průmyslu a obchodu musí být především dobrý manažer, musí si umět sestavit kvalitní tým, nemusí to být strojař,“ dodal Kuba.
KlimaticKé změny i demografie Další z řečníků, vedoucí oddělení produktové strategie společnosti Siemens, odštěpného závodu Industrial Turbomachinery, Milan Kořista konstatoval, že zvýšit exportní schopnost firmy lze především za podpory inovačního potenciálu. „Tahounem inovací jsou megatrendy světového vývoje,“ je přesvědčen. Jeho firma, která se zabývá především výrobou turbín, si jich stanovila několik. Kromě jiného třeba klimatické změny či demografický vývoj. „Na základě vývoje počtu obyvatel jsme schopni odhadnout vývoj spotřeby elektřiny v dané oblasti, a tím i poptávku po naší produkci,“ vysvětloval Kořista. Dalšími megatrendy jsou urbanizace, tedy přesněji řečeno růst obrovských měst se specifickou poptávkou po energetických službách, a globalizace světové ekonomiky.
Pouhé určení megatrendů však nestačí. Pokud chce být firma úspěšná na zahraničních trzích, musí na jejich základě sestavit svůj vývojový plán, a ten poté uvést do praxe. „To je velmi důležité,“ zdůraznil Kořista. Například dvě firmy ze stejného oboru tak mohou dojít ke stejnému cíli zcela jinou cestou, a přitom být úspěšné.
„Společnost Siemens investuje čtyři až pět procent ze svého celkového obratu do vývoje,“ sdělil dále Kořista. K tomu patří i podpora inovativního myšlení a spolupráce s vysokými školami. „Bez dialogu s vysokými školami nebude možné zajistit exportní úspěchy,“ je přesvědčen.
Právě zajištění dostatečně vzdělaných lidí označil Kořista za jednu z aktuálních výzev.
Věda nese peníze Mírně odlišný přístup k exportní strategii ve své firmě má další z účastníků setkání, generální manažer firmy Ekol Stanislav Veselý.
Firmu spoluzakládal již v roce 1991 a od počátku podnikání razil heslo, že věda musí nosit peníze.
„Přes vědu se nám podařilo prorazit do světa, na západní i východní trhy. Především díky tomu, že produkujeme to, co umí jen málokdo.
Dnes exportujeme osmdesát procent produkce,“ tvrdí Veselý. Zároveň podotkl, že pokud chce někdo skutečně exportovat, musí se snažit v cílové zemi. „Pokud budete sedět doma v Česku, moc toho nevyvezete,“ dodal.
Přiblížil, proč je jeho společnost, která podniká v energetice, úspěšná. Parní turbíny se vyrábějí zhruba stovku let a vývoj v této oblasti dosáhl takřka maxima. Případné inovace jsou schopny zvýšit její účinnost v řádech desetin procent. „My navrhujeme elektrárny jako celky, námi dosahovaná výkonnost je vyšší v řádech procent, což ve finále představuje úsporu několika vlaků plných uhlí,“ konstatoval Veselý. Prozradil i další „trik“ jak zapůsobit na zahraničního partnera. Ekol si pořídil vlastní továrnu. „Postavili jsme ji na zelené louce, snižuje sice naši celkovou efektivitu, ale co je důležité: našim partnerům mohu prezentovat, že jsme schopni si něco sami vyrobit,“ řekl Veselý.
Snížit závislost Osmdesát procent českého exportu směřuje do Evropy. Dle Martina Kuby ale tento poměr dělá z České republiky notně zranitelnou ekonomiku. „Je nutné zvýšit naši nezávislost vývozem do jiných oblastí, abychom nebyli tak svázáni s ekonomickou krizí eurozóny,“ je přesvědčen šéf resortu průmyslu a obchodu. Připomněl ale, že tento poměr se pomalu, ale jistě daří měnit. Za prvních šest měsíců letošního roku stoupl v meziročním srovnání export České republiky o 150 miliard korun. Zatímco u vývozu do evropských států je meziroční růst v řádech jednotek procent, do mimoevropských teritorií, jako je například Rusko, je růst v řádech desítek procent. „Nejsem si ale jistý, jak k tomu zrovna přispěla současná vláda, spíš je to šikovností českých firem. Zda se pozitivně projeví proexportní strategie ministerstva, uvidíme nejdříve za rok,“ reagoval jeden z přítomných.
Ani získaný kontrakt však ještě není automatickým úspěchem. Pavel Říha, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, tvrdí, že čeští exportéři relativně často podceňují zahraniční vztahy.
Vzniklé problémy pak mohou ohrozit nejen samotnou investici, ale mnohdy i exportéra jako takového. „I proto je dobré zvážit, zda investovat do zajišťovacích služeb,“ konstatoval Říha.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
