Jdeme na východ

Ivan Jukl

Agentura pro podporu exportu CzechTrade letos slaví desáté narozeniny. Jeden z dárečků dostala i od ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který se ji chystá spojit s CzechInvestem. „Sloučení agentur je jednou z možností koexistence podpory investic a podpory obchodu. V Evropě neexistuje jednoznačný model. Dlouhodobě však spolupráce obou institucí směřuje k užšímu provázání,“ míní ředitel CzechTradu Ivan Jukl. Do jaké míry budou obě tyto instituce propojeny, určí nově vznikající Rada pro obchod a investice, v níž budou vedle úředníků v nadpoloviční většině zasedat zástupci podnikatelské sféry. Nejprve však bude muset rozhodnout, zda a kdy vznikne Grantová agentura, jež by měla spravovat peníze ze strukturálních fondů EU.

EURO: CzechTrade se stará o program Marketing, v jehož rámci může ročně rozdělit 300 milionů korun. Podporujete myšlenku, aby evropské peníze spravovala jedna nová agentura? JUKL: Celou reorganizaci má připravit náměstek resortu průmyslu Luboš Vaněk. Nyní na ministerstvu a v obou agenturách probíhají personální audity, které řeknou, kolik bude mít nový subjekt lidí a co bude mít na starost. CzechTrade není a nechce být grantovou agenturou, není to náš core business. O program Marketing se staráme jen proto, že má velmi blízko k naší činnosti. Navíc hodnotiteli projektů jsou lidé z CzechTradu, kteří se pohybují v zahraničním obchodě. Jestli budeme tento program spravovat i nadále, je politickým rozhodnutím. V každém případě to pro Grantovou agenturu nebude zásadní, vždyť se jedná jen o dvě procenta z celkových peněz.

EURO: Loni jste zprostředkovali vývoz v hodnotě 3,3 miliardy korun. Proti předchozímu roku je to sice významný nárůst, nicméně vzhledem k celkovému objemu českého vývozu je tato částka marginální. Nemohl by být objem exportu, který jde přes CzechTrade, vyšší? Do kterých zemí export nejrychleji roste? JUKL: Nárůst vypovídá o tom, že roste důvěra našich klientů. Posláním CzechTradu je přispívat k exportu, ale v české obchodní bilanci platí pravidlo, že čtyři pětiny exportu vytváří pětina firem. A my sloužíme především malým a středním firmám, jejichž průměrné vývozy se pohybují mezi 50 až 150 miliony korun. Za uvedenými třemi miliardami jsou stovky malých firem. Největší dynamiku i podíl na celkovém exportu zaznamenáváme v Rusku. Loni jsme přesáhli dvoumiliardovou hranici. Dynamika se projevuje i v Číně, proto jsme teď otevřeli v Chengdu druhou kancelář. Zatím to není vyjádřeno absolutním číslem v hodnotě exportu, ale v čínských kancelářích nám stále rychleji roste počet zakázek. Efektivitu agentury totiž měříme třemi kritérii: objemem zprostředkovaného exportu, počtem úspěšných případů a časovou vytížeností zahraničních kanceláří na placených zakázkách. Ve špičkových poradenských firmách dosahuje poslední měřítko zhruba čtyřiceti procent, a to je také případ naší šanghajské pobočky. Průměr CzechTradu se pohybuje mezi dvaceti až třiceti procenty.

EURO: Některé vaše kanceláře, například v Miláně, Bruselu či Madridu, však zprostředkovávají jen zanedbatelný objem vývozu. Má smysl je provozovat? JUKL: Nejprve je důležité zvážit uvedená tři kritéria. Někdy se totiž stává, že tam, kde se pomůže k velkému objemu vývozu, není prodej placených služeb zrovna optimální, a naopak. Kromě Šanghaje patří k nejvytíženějším kanceláře ve Varšavě a v Kolíně nad Rýnem. Nicméně zavedli jsme systém plovoucích kanceláří a například loni jsme zavřeli kancelář v Hamburku a Rize, a naopak jsme otevřeli pobočky na vzdálenějších trzích, v Dubaji, v Číně, na podzim otevřeme kancelář v Samaře a na konci roku v Saigonu. Stále více jdeme na východ na úkor zemí Evropské unie. Prostě tam, kde nás podnikatelé chtějí a kde existuje potenciál.

EURO: Kolik firem využívá ročně služeb zahraničních kanceláří? Proč se tržby za služby podílejí na celkovém rozpočtu CzechTradu tak malou měrou? JUKL: Loni jsme se poprvé dostali přes tisíc klientů, což byl proti předchozímu roku nárůst o čtvrtinu. Naší perspektivou je dlouhodobě zvyšovat podíl vlastních příjmů proti příspěvku od ministerstva průmyslu. Chceme toho docílit jednak pomocí kvalitních lidí, kteří zahraniční pobočky vedou, a proto rozjíždíme projekt Exportní akademie. Musíme mít také lepší portfolio služeb, po nichž je poptávka, a také je nutné obnovovat dosavadní služby tak, aby šly s dobou. Teď například připravujeme inovovanou verzi adresáře exportérů. Čerstvou novinkou, určenou především velkým společnostem, je mezikulturní trénink. Vyzkoušeli jsme si jej na pilotním projektu ve spolupráci se Zentivou, která nedávno koupila továrnu v Turecku a potřebovala připravit své lidi na kulturní i obchodní rozdíly. Ověřili jsme si, že tento produkt můžeme nabízet i velkým firmám.

EURO: Projekt Exportní akademie je sice určený v prvním plánu pracovníkům zahraničních kanceláří či zaměstnancům zastupitelských úřadů, ale chcete jej nabízet i podnikatelům. Kdy to bude a kolik je takové vzdělávání bude stát? JUKL: Podnikatelům nabídneme tyto služby v listopadu. Až koncem srpna ekonomicky vyhodnotíme první běh určený státním zaměstnancům, určíme cenu kurzu pro soukromníky. Určitě to ale nebudou statisíce korun.