Marže dvě koruny na litr je podle ředitele OMV hodně
Generální ředitel společnosti OMV v České republice Karel Slepicka (51) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a v roce 1981 emigroval do tehdejší Německé spolkové republiky. Pracovní kariéru zahájil u společností Bertelsmann Datenbankdlenste a Osram v Mnichově a poté absolvoval dva roky postgraduálního studia marketingu a managementu v Augsburgu. Od roku 1988 pracoval pro společnost Aral, nejprve v Mnichově, a v roce 1992 byl pověřen, aby v tehdejším Československu založil pobočku firmy a vybudoval síť čerpacích stanic. Od společnosti Aral odešel v roce 2000, dva roky byl generálním ředitelem OBI systémová centrála a Kutil a od roku 2003 je zpět u pohonných hmot. Je ženatý, má jednu dceru a bretaňského ohaře. Dříve byl aktivním judistou, nyní občas hraje golf. V kultuře dává přednost filmu. Nyní čte knihu Norberta Juretzka Pod podmínkou k službám, jejímž hrdinou je agent německé rozvědky, který dal výpověď.
EURO: Společnost OMV koupila síť čerpacích stanic Aral, kterou jste po celá devadesátá léta budoval. Proč jste přešel k OMV? SLEPICKA: U Aralu jsem skončil v roce 2000 kvůli rozepři o mém dalším působení. Dostal jsem tenkrát nabídku, abych se vrátil do Německa na vysoce postavené místo do centrály Aralu, ale mému naturelu náplň práce v té pozici neodpovídala, a tak jsme se nedohodli. Vzplály i negativní emoce, obě strany se cítily uražené a nakonec jsem to vyřešil výpovědí. Pak jsem dva roky pracoval pro firmu OBI, ale když mě oslovila společnost OMV, jestli by mě nezajímalo řídit její síť v České republice, tak jsem se kývnul a v září 2003 se vrátil k čerpacím stanicím. Důvody byly dva – jednak stará láska k ropě nerezaví a pak již tehdy měla společnost OMV velkorysé plány na českém trhu.
EURO: Kdy vás napadlo, že byste do svých rukou opět mohl dostat síť benzinek, kterou jste budoval a kterou jste pak opustil? SLEPICKA: Myslel jsem na to od začátku, co jsem přišel k OMV. Vedení koncernu vidělo, že pokud chceme na tomto trhu kvalitativně růst a stát se lídrem, tak že to není možné jen z vlastních sil, ale že je třeba také jít cestou akvizic. Koupit firmu, která má prioritní postavení na trhu, což z hlediska kvality sítě Aral má, se pak už nabízelo samo.
EURO: Proč myslíte, že se společnost BP rozhodla síť Aral v České republice prodat? SLEPICKA: Neviděli možnost, jak dosáhnout prvenství na trhu, a proto se rozhodli se z České republiky stáhnout.
EURO: Před několika lety koupila společnost OMV od BP na českém trhu pumpy s její značkou. Jakou cenu za ně OMV zaplatila? SLEPICKA: Cena se u takovýchto transakcí nezveřejňuje, ale i pokud bych ji chtěl prozradit, nemohu. Přesnou cenu neznám, bylo to ještě před mým nástupem k OMV.
EURO: Týdeník EURO psal o ceně tři miliony dolarů za jednu pumpu. Odpovídá to? SLEPICKA: Tři miliony dolarů je dost vysoká částka, myslím, že tolik to nebylo.
EURO: Síť Aral je nejlepší v České republice, proto bych očekával, že cena za jednu její pumpu byla vyšší než za jednu pumpu BP. Bylo tomu tak? Zaplatili jste zhruba tři miliony dolarů za jednu pumpu Aral? SLEPICKA: Cena za síť Aral samozřejmě nebyla malá, ale vždycky musí být pro kupujícího taková, aby se mu vyplatila. Kvůli prestiži či postavení na trhu už dnes asi nikdo nenakupuje. Výši ceny ale opravdu nemohu komentovat.
EURO: Je pravda, že součástí ceny byl i závazek OMV dodávat v Rakousku pro BP pohonné hmoty po určitou dobu za pevně stanovenou cenu? SLEPICKA: Za fixní cenu samozřejmě nikdo nedodává. Přiznávám však, že kontrakt s BP nebyl jenom o zaplacené sumě. I když vlastně i závazek dodávek pohonných hmot představuje určitou cenu, dá se to přepočítat na koruny.
EURO: Můžete říct více o té dohodě o zásobování BP v Rakousku pohonnými hmotami? SLEPICKA: Bohužel nemohu. Máme s BP uzavřenou dohodu, že tyto věci nebudeme komentovat.
EURO: V České republice je nyní trochu nejistý osud ještě dvou velkých sítí, první patří společnosti ČEPRO, druhá Benzině. Máte další akviziční apetit? SLEPICKA: Náš akviziční apetit je nyní uspokojen, z hlediska odbytu jsme se vyšvihli na nejvyšší příčku a těžko nás někdo může ohrozit. Nejsme nyní ve fázi, že bychom přemýšleli nad další akvizicí. Pokud jde o Benzinu, nemyslím si, že by se nový většinový vlastník chtěl zbavit tradičního odbytiště. Síť ČEPRO je jistě s otazníkem, ale tato společnost v nedávné době všechny čerpací stanice zrekonstruovala na solidní úroveň.
EURO: Nesvědčí právě toto vylepšení a vyzdobení sítě o zájmu ji prodat? SLEPICKA: Těžko říct. ČEPRO je dnes státní firma a otázka její privatizace je či později bude otevřena. Další otevřenou otázkou je strategie nedávno nově jmenovaného vedení této firmy ve vztahu k čerpacím stanicím. Žádný náznak, že by byly na prodej, jsem však zatím nezaznamenal.
EURO: Pokud by takto velká síť 183 čerpacích stanic byla na prodej, měli byste o ni zájem? SLEPICKA: Těžko mohu říct, zda by jsme se o ni zajímali aktivně, či nikoli, ale určitě bychom se na tu nabídku podívali. To by nešlo nechat bez povšimnutí.
EURO. Desítky procent pohonných hmot se na českém trhu prodává u benzinek malých nezávislých čerpadlářů? Neuvažujete o jejich vykupování? SLEPICKA: Nezávislých čerpadlářů je na českém trhu opravdu víc než dost. Nejsem ale přesvědčen, že by jejich čerpací stanice měly význam v našem portfoliu. Značku, marketing a know-how bychom přinesli, stěžejní je však pro nás jejich umístění z pohledu koncepce sítě čerpacích stanic OMV. Navíc hodně z těchto čerpacích stanic není dobře umístěno a kompenzují tento nedostatek nízkými cenami. OMV přitom není firmou, která by byla ochotná se cenově podbízet.
EURO: Dostáváte nabídky od majitelů čerpacích stanic, kteří by je rádi prodali? SLEPICKA: Začátkem letošního roku jsme ty nabídky dostávali velmi často.
EURO: Tedy poté, co jste na trhu srazili marže? SLEPICKA: Ano.
EURO: To byl cíl, kterého jste chtěli dosáhnout? Vytlačit slabé z trhu? SLEPICKA: Ne, to určitě ne. Žádnou čerpací stanici jsme od nich nekoupili.
EURO: Jaká je nyní průměrná výše marže u benzínek OMV v České republice na jeden litr Naturalu 95? SLEPICKA: Výši marží nesdělujeme. Je to citlivá věc. Byli jsme vyšetřováni Úřadem pro hospodářskou soutěž pro podezření z cenových domluv s konkurencí. Antimonopolní úřad se dokonce domníval, že některé věci si sdělujeme přes média. Mohu vás jen ujistit, že pověsti o marži ve výši tří korun pravdivé nejsou.
EURO: Uveďte alespoň rozmezí. Pohybují se tyto marže mezi dvěma až třemi korunami za litr? SLEPICKA: Prodejní cena je v České republice poměrně dost odlišná, nedá se vycházet z nějaké průměrné ceny benzinu a nafty v České republice. A i výše marží se dost liší místo od místa. Nicméně i dvě koruny jsou pro nás v dnešní době hodně.
EURO: Dvě koruny máte jen u pump na zvláště dobrých místech? SLEPICKA: To nebudu komentovat. Důležitý je výsledek celé sítě.
EURO: Jak byste charakterizoval český trh s pohonnými hmotami? Čím je specifický, čím se liší od trhů v sousedních zemích? SLEPICKA: Specifický je velkým počtem nezávislých čerpacích stanic na trhu a potom cenově agresivním postupem hypermarketových benzinek. Český trh je jedním z nejkonkurenčnějších v Evropě, a proto zde některé firmy nenašly své štěstí a raději se stáhly. Aral není první firma, která český trh opustila.
EURO: U hypermarketů v sousedních zemích levné benzínky nejsou? SLEPICKA: V Rakousku a Německu téměř ne. Na Slovensku a v Maďarsku tento fenomén pomalu začíná, ale pokud hovoříme o střední Evropě, pak jejich podíl na trhu je nejvyšší v Čechách. Navíc třeba ve srovnání s Maďarském je v České republice podstatně více čerpacích stanic na hlavu.
EURO: A ve srovnání s Rakouskem? SLEPICKA: Ve srovnání s Rakouskem je to jinak. Musíme se podívat na strukturu těch zemí, na počet velkých měst. V Rakousku je historicky hodně pump, které jejich majitelé nezavírají, protože je už dávno mají investičně odepsané.
EURO: Jaké jsou hospodářské výsledky OMV a dalších hlavních hráčů v České republice? SLEPICKA: Přímo v oblasti čerpacích stanic se hlavní hráči pohybují buď mírně v černých číslech, nebo mírně v červených číslech. Není mezi námi žádná společnost, která by byla se svým výsledkem za uplynulých několik let spokojena.
EURO: OMV má vlastní rafinerie v Rakousku a v Německu. Berete pohonné hmoty i od českých rafinerií, nebo jen dovážíte? SLEPICKA: Část nakupujeme od našich rafinerií ze zahraničí a část od českých producentů. Vždy je to otázka ceny.
EURO: Jak se liší kvalita pohonných hmot z Rakouska a z České republiky? SLEPICKA: Rakouské i tuzemské rafinerie musí splňovat stejně přísné normy, kvalita jejich produkce je v pořádku. Rozdíl je v aditivaci pohonných hmot.
EURO: Paliva ale můžete aditivovat sami, nezávisle na producentovi benzínu. Jde tedy jen o cenu. SLEPICKA: Ano.
EURO: Letos v září zažili motoristé skokový nárůst ceny benzinu. Jakou odhaduje cenu benzinu Natural 95 příští rok v září? Třeba na pumpách na dálnici D1. SLEPICKA: Kdybych to věděl, spekuloval bych na burze a nebyl zaměstnancem OMV. Cenu pohonných hmot nejvíce ovlivňuje cena ropy, a ta šla v letošním roce prudce vzhůru, a potom stále rostoucí poptávka, zejména v Asii. A jakýkoli neklid – třeba na Blízkém Východě - se v cenách okamžitě odrazí. V září se navíc přidal mimořádně ničivý hurikán v Mexickém zálivu. Vzpomínám si na nedávnou dobu, kdy cena ropy 30 dolarů za barel byla šokující a 40 dolarů si nikdo nedovedl představit. Dnes se cena pohybuje kolem 60 dolarů. Těžko říct, co se stane příští rok.
EURO: Znát cenu ropy a benzinu pro příští září samozřejmě nemůžete, ale jistě nějakou cenu očekáváte. Půjde cena podle vás oproti dnešku nahoru nebo dolů? SLEPICKA: Prognózovat si netroufnu. Doufám ve srovnatelnou cenu, jakou máme dnes.
EURO: Když jste končil u Aralu, byl barel ropy za dvanáct dolarů. Pro váš byznys je ropa klíčovou surovinou, a tak ji jistě sledujete pečlivěji než většina jiných manažerů. Kdy očekáváte, že dojde k bodu zlomu, kdy těžba vyvrcholí a pak už bude ropy rok od roku méně a méně za vyšší a vyšší cenu? SLEPICKA: O odpověď na tuto otázku se již roky pokoušejí zástupy analytiků. Jejich první proud říká, že cena poroste nadále. Druhý tvrdí, že cena ropy je nyní spekulativně vysoká a například při poklesu konjunktury v Číně může vlivem snížení poptávky dojít k významnému poklesu cen. Pokud si ale dobře vzpomínám, věnovali jste se této otázce v nedávné době věnovali v obšírném článku (EURO 35/2005).
EURO: Vy se kloníte ke kterému proudu a proč? SLEPICKA: Myslím si, že cena třicet dolarů za barel je nenávratnou minulostí.
EURO: A šedesát myslíte můžeme udržet? SLEPICKA: Šedesát je hodně. Kdybyste byl ovšem producentem ropy – vyhovovala by vám při stejných nákladech více cena 60, nebo 40 dolarů za barel?
EURO: Jaký očekáváte vývoj zájmu o benzin a naftu v České republice v příští pěti letech? SLEPICKA: Očekávám růst, i proto jsme rozšířili akvizicí Aralu naši síť. Odhaduji růst trhu s pohonnými hmotami v České republice nejméně o jeden a půl procenta ročně.
EURO: Z hlediska vašeho byznysu je dobře, když roste počet aut a jejich spotřeba. Naopak snižování spotřeby automobilů, výrazné posílení veřejné dopravy na úkor soukromé či překládání nákladní dopravy z kamiónů na železnice si zřejmě OMV nepřeje. Je to tak? SLEPICKA: Takhle bych to nehodnotil. Jedna část našeho obchodu jsou pohonné hmoty, kterých samozřejmě chceme prodávat co nejvíce. Nemusí ale růst celý trh, můžeme růst jen my na úkor naší konkurence. Druhá část jsou ostatní služby poskytované motoristům na místech našich čerpacích stanic, jako jsou myčky aut, širokosortimentní prodejny nebo restaurace. Rozumím ekologickému kontextu vaší otázky, a musím proto připomenout, jak velmi jsme v této oblasti pokročili v posledních letech. Třeba bezolovnaté benziny a bezsirné nafty jsou radikálním skokem vpřed. Přece u pražských silnic musíte vnímat, že se dýchá mnohem lépe, než se dýchalo třeba před osmi roky, a to přírůstek automobilů v Praze je radikální. V Praze je více automobilů na hlavu než třeba v Mnichově!
EURO: Z hlediska byznysu společnosti, kterou řídíte, je prospěšné, aby rostly počty automobilů a jejich spotřeba. Naopak z hlediska obyvatele této země je nesporné, že auta jsou významným znečišťovatelem našeho životního prostředí. Jak sám řešíte tento konflikt? Přejete si, aby náklady z kamionů byly přeložené na železnici, aby lidé užívali více veřejnou než osobní dopravu a aby dramaticky klesala spotřeba pohonných hmot v osobních automobilech, třeba zaváděním hybridních motorů? SLEPICKA: Co se týče ekologie, jenom z nedávné doby - jako první v republice - jsme zavedli produkt Ad-blue. Použití tohoto produktu umožňuje splnit novou emisní normu EURO – 5 a vede k poklesu spotřeby, samozřejmě v moderních motorech, které jsou pro tuto technologii konstruovány. Efekt je dvojí - jednak snížení obsahu oxidů dusíku ve výfukových plynech, ale také snížení spotřeby. Dá se říct, že zde jdeme proti svým zájmům, protože spotřeba nafty se pro auto snižuje.
EURO: Ta cena za přípravek Ad-blue to nevyváží? SLEPICKA: Ad-blue stojí zhruba stejně jako nafta. Kvůli nižší spotřebě je ale jeho aplikace výhodnější pro dopravce. My nemluvíme o ochraně životního prostředí, ale naopak k ní aktivně přispíváme.
EURO: Cítíte vy sám ten konflikt mezi zájmy byznysu OMV a zájmy okolního životního prostředí, tedy mezi zájmy vás coby ředitele a vás coby člověka zde žijícího? Řešíte ho nějak? SLEPICKA: Kdybych vám řekl, že jezdím železnicí, tak bych lhal. Zamyslete se ale například nad stavem veřejné dopravy v Praze. Její infrastruktura je sice dobrá, ale kvalita někdy pokulhává. Nechtělo by se mi jet třeba o půlnoci po Praze tramvají. Druhým podstatným bodem, o kterém musíte přemýšlet, je stav a propustnost komunikací v České republice. Nejvíc zplodin auta vypouštějí při popojíždění, když stále stojí, rozjíždějí se a zase stojí. Děláme pro ekologii, co je v našich silách. Třeba s odsířením nafty jsme přišli dříve, než by nás k tomu někdo nutil.
EURO: Co bude OMV dělat, až dojde levná ropa? Máte krizový plán? SLEPICKA: To je otázka pro šéfa celého koncernu OMV, ne pro mě.
