Nerovnost mezi lidmi, to je téma! Vysoké a stále rostoucí rozdíly v příjmech řeší kdekdo od Thomase Pikettyho po Janu Maláčovou. Jenže tady už nejde zdaleka jen o peníze. Nejsme si rovni ani v tom, jak dlouho žijeme. Rozdíl v závislosti na vzdělání dosahuje v případě českých mužů až 11 let, u žen je rozdíl mírnější - tři roky.
Tedy aspoň tak závislost délky života na úrovni vzdělání spočítala organizace OECD, vycházející z dat Eurostatu i jednotlivých zemí. Jedná se o prognózu platnou pro dnešní třicátníky. Rozdíl v případě českých mužů je čtvrtý nejvyšší v Evropě, hůře na tom jsou jen Slováci (s rozdílem v délce života 14,4 roku), Maďaři a Poláci. Naopak Švédové a Britové jsou v tomto oboru největší rovnostáři, absolventi univerzit žijí „jen“ o čtyři roky déle než ti, co za sebou mají pouze základní školu.
Čím to lze vysvětlit? OECD s jistou mírou decentnosti hovoří o vyšším výskytu rakoviny a nemocí oběhového systému u méně vzdělaných. Ti totiž obecně mají vyšší spotřebu cigaret a alkoholických nápojů než vzdělanější vrstvy populace. Aby to vyznělo politicky korektně, dodává OECD k tomu navíc tvrzení o nerovnosti v přístupu k lékařské péči.
Vše závisí na vidění světa. Zarytý levičák ze všeho nejspíše obviní nelidský kapitalistický systém, který méně vzdělané jedince degraduje do pozice novodobých otroků v průmyslových halách, na stavbách či u kasy v supermarketu. Nebo nedejbože ve velkoskladu Amazonu. A jistě vymyslí nějakou státní politiku, jak znevýhodněné spoluobčany zachránit před jimi samými.
Nám v týdeníku Euro je bližší pravicové vidění světa. Nikdo nikoho nenutí, aby (řečeno slovy humoristy Zdeňka Izera) „kouřil jak sádrový ježek a pil jak carský důstojník“. Každý je strůjcem svého štěstí. Avšak je těžké lidem vyčítat, že upřednostňují krátkodobé prožitky před dlouhodobou perspektivou, když náš současný vládní kabinet volí prakticky stejnou strategii.
Čtěte další komentáře v rubrice Blogy
