Země NATO a EU dlouho dopředu varovaly Rusko, že pokud vnikne na území Ukrajiny, uplatní proti němu přísné sankce. Prezident Vladimir Putin i přesto v pondělí nařídil ozbrojeným jednotkám, aby se daly do pohybu, čemuž předcházelo formální uznání dvou separatistických území - samozvané Doněcké a Luhanské republiky na východě země –, a tedy i porušení mezinárodních závazků včetně Minských dohod.
Západní státy nečekaly s reakcí dlouho. A přestože aktuálně uvalené sankce mají k přívlastku ,přísné‘ ještě relativně daleko, jedna výjimka by se přeci jen našla. Učinilo ji Německo, které pozastavilo jednání o provozní licenci plynovodu Nord Stream 2.
Plynovod se táhne přes Baltské moře od pobřeží Petrohradu až do německého Lubminu. Je dlouhý 1 200 kilometrů a jeho výstavba stála 10 miliard eur. Polovinu této částky uhradil ruský státní energetický kolos Gazprom, na zbytek se musel složit nizozemský Shell a francouzská ENGIE.
Podél nového plynovodu se line jeho předchůdce Nord Stream, jenž funguje od roku 2011. Potrubím by dohromady mohlo do Evropy putovat 110 miliard metrů krychlových plynu ročně, což představuje asi čtvrtinu veškeré spotřeby EU. Za současné situace jde ale pouze o zajímavou statistiku. Německo přerušilo licenční proces s tím, že o jeho obnovení se bude rozhodovat jen tehdy, až Moskva podnikne kroky k deeskalaci konfliktu s Ukrajinou.
„Ve světle nejnovějšího vývoje musíme přehodnotit situaci, zejména pokud jde o Nord Stream 2,“ uvedl v úterním prohlášení německý kancléř Olaf Scholz. Americký prezident Biden se už dříve vyjádřil v tom smyslu, že pokud Rusko zaútočí na svého souseda, Nord Stream 2 zastaví. „Slibuji vám, že to dokážeme,“ pohrozil podle BBC počátkem února. Vůči projektu byl ale skeptický ještě dávno předtím, a společně s ním také Velká Británie, Polsko nebo právě Ukrajina.
Proti plynovodu se ohradily kvůli obavám z větší kontroly Ruska nad evropským energetickým trhem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho dokonce označil za „nebezpečnou politickou zbraň“. Britský premiér Boris Johnson v této souvislosti zmínil, že Evropa by měla „odstřihnout kapačky, které do jejího krevního oběhu Nord Stream přivádí“.
Nyní však hrozí, že Rusko kvůli sankcím skutečně dodávky plynu zastaví. Ostatně, nebylo by to poprvé - to samé udělalo už v roce 2006, kdy odmítlo posílat strategickou surovinu přes Ukrajinu, s níž tehdy mělo spory. Ty každopádně nyní nabírají úplně jiný rozměr. Otázkou proto jen zůstává, komu přerušení dodávek ublíží více – ruská ekonomika na vývozu fosilních paliv do zbytku světa de facto stojí a dlouhé odstávky by tak pro ni znamenaly obrovské problémy.
Třetina spotřebovaného plynu v Německu je z Ruska
Zájem Moskvy na zvyšování dodávek plynu do Evropy je enormní, což v minulosti mimochodem potvrdil i sám Putin. Nechal se totiž slyšet, že Rusko v budoucnu plánuje vybudovat podmořský plynovod, aby se nemuselo spoléhat na zastaralé a neefektivní pozemní potrubí, za které si navíc Polsko a Ukrajina účtují vysoké tranzitní poplatky.
O zbudování Nord Stream 2 se zasazovala především bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, připomíná web BBC. Doufala, že stihne Německu zajistit větší přísun ruského plynu, který aktuálně tvoří 35 procent tamní spotřeby. Už za její vlády však projekt narážel na řadu právních překážek, a proto se s jeho spuštěním nedalo počítat dříve než v létě 2022, tedy až po německých volbách do spolkového sněmu. Německý regulační orgán navíc odmítl dát plánům zelenou, protože ruské společnosti Gazprom patří poloviční podíl plynovodu, a ještě k tomu veškeré palivo, které by jím procházelo.
