Biomasu za zelený zdroj v energetice považuje Evropská unie, ve vědecké obci je to však věc diskuze. Někteří odborníci souhlasí, jiní odporují. Byznys s dřevními peletami, hlavně mezi USA a Evropou, přitom neustále roste.
Evropská politika říká zcela jasně: biomasa je stejně jako solární či větrné zdroje obnovitelným zdrojem energie a z hlediska emisí oxidu uhličitého (CO2) neutrální. To samozřejmě není pravda, spalování biomasy emituje CO2 někdy i více než u fosilních paliv uhlí či plynu (záleží na obsahu vody). Logika je ovšem u biomasy ve formě dřevního odpadu taková, že na místě stromu vyroste nový strom a spálený CO2 odpovídá množství, které rostliny při fotosyntéze spotřebují při svém růstu.
Když před lety Evropská unie vyhlásila své ambiciózní plány s obnovitelnými zdroji, následovala výstavba nových elektráren na biomasu, nebo předělání stávajících uhelných. Nejvíce ve Velké Británii, kde dnes kolem desetiny elektrické energie pochází z biomasy, ale také v Belgii, Nizozemsku nebo Dánsku. Stále větší množství dřevních pelet v těchto elektrárnách pochází ze Spojených států. V Česku je nástup biomasy zatím mírný, skupina ČEZ v roce 2015 vyrobila z tohoto zdroje více než 369 GWh elektřiny, což je zcela marginální množství.
Ve Spojených státech je situace jiná než v Evropě. Zákonodárci v Kongresu se snaží prosadit legislativu, která by po vzoru Evropy zařadila biomasu mezi zelené zdroje energie neutrální z hlediska CO2. Jenže návrhy zatím neprošly i kvůli odporu administrativy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy. A hlavně vyprovokovaly diskuzi, zda má biomasa skutečně mít takovou nálepku, píše server ScienceMag.
Loni na 65 amerických vědců zaslalo do Senátu dopis, ve kterém upozorňují, že označení biomasy za zelený zdroj by podpořilo odlesnění a zvýšilo emise skleníkových plynů. Jenže krátce poté více než stovka jiných vědců kontrovala s tím, že „výhody udržitelné energie z biomasy jsou dobře prokázané“.
Vědecká studie varuje: CO2 není tak životodárný plyn, jak se říká
Problematikou se zabývá americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), která se snaží předpovědět, jaké dopady větší využívání biomasy (konkrétně té pocházející ze dřeva) může mít. „Jsou obrovské rozdíly v odpovědích, které můžete dostat,“ tvrdí ekonom Madhu Khanna z EPA. Záleží to na celé řadě proměnných, chování lidí, časovém horizontu nebo detailech, jako jsou druhy kácených a nově vyrostlých stromů.
Třeba problém s časovým horizontem spočívá v tom, že spálení biomasy ve formě dřevního odpadu si bere svůj „emisní dluh“. CO2 ze spalování je nahrazeno díky fotosyntéze z nových rostlin až po letech. Tento dluh může být splacen až po desetiletích. A to je pozdě, jelikož CO2 přispívá ke globálnímu oteplování. EPA počítá se stoletým časovým horizontem, což je ale podle některých odborníků příliš dlouhé období.
Chování lidí hraje taktéž důležitou úlohu. Dle EPA existují dva extrémy: boom trhu s dřevem způsobí úplné odlesnění, kdy se plochy po stromech promění v pole nebo lidská obydlí. Na druhé straně může rozkvět tohoto odvětví přinést novou motivaci vlastníkům lesů a třeba donutit zemědělce sázet nové stromy.
Zatímco se vědci nedokážou shodnout, trh s biomasou a obzvláště dovoz dřevních pelet z USA do Evropy pokračuje v rozmachu. A Evropská komise na konci loňského roku navrhla prodloužení současné politiky s biomasou až do roku 2030.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor se zakladatelem Greenpeace nejen o CO2:
Oslavujte CO2. Zakladatel Greenpeace kritizuje zelené radikály
