Pojem firemní image se ve firmách a jejich řízení začal objevovat relativně nedávno, ačkoliv řada společností si vnější i vnitřní vztahy intuitivně budovala. Zejména v dnešní době navíc nabývá na aktuálnosti.
Autor: Stockbyte
Kdo by na dnešních více než konkurenčních trzích nechtěl pozitivní hodnocení, které si o vás vytváří zákazníci, zaměstnanci, partneři i veřejnost.
Anglické slovo image (inspirované latinským imago) označuje obraz a v chápání firmy značí souhrn řady skutečností, které poskytují firmě osobitost, unikátnost a odlišnost a které zároveň pomáhají firmě získat přízeň zákazníka, který vybírá ze stovek podobných výrobků či služeb. Proto si chytré společnosti bedlivě hlídají, jak se projevují směrem k veřejnosti, jak řídí svůj firemní styl. Dříve se pod identitou společnosti skrývaly zejména vizuální prvky jako loga, firemní barvy, obrazové motivy, které pomáhaly firmu identifikovat, v moderní době si zákazníci spíše než blyštivého marketingového materiálu všímají stylu vystupování představitelů firmy a jejích zaměstnanců, témat, která veřejně nastoluje či k nimž se vyjadřuje, v neposlední řadě i jazykového stylu, jenž pro svou komunikaci volí.
Krizové řízení je v kurzu
Image firmy v letošním roce navíc nabídla nový rozměr. Recese, která se nás všech dotýká, ubrala finanční polštáře ve všech odvětvích, a peníze, dříve vyčleněné na budování značky, plynou do samotného přežití. Přesto společnosti, které účinně zvládly řešení krizové situace, zaznamenaly v následujícím roce růst akcií v průměru až o 7 %. Naproti tomu akcie společností, které krizové řízení nezvládly, zaznamenaly pokles cen akcií v průměru o 15 %. Pověst řady průmyslových odvětví je navíc stále více ohrožena klesající důvěrou veřejnosti. V žebříčku podnikatelských rizik se ohrožení dobré pověsti firmy přesunulo z 22. místa na 10. „Podnikatelská rizika se mění spolu s vnějšími podmínkami, proto je důležité, aby firmy zaujaly k rizikům, která jim hrozí, strategický přístup a dbaly na to, aby se jejich plány vyvíjely v souladu s aktuálním vývojem jejich prostředí. Podnikatelé by měli v souvislosti s dopady současné hospodářské situace hodnotit rizika nikoli jako oddělené, samostatné vlivy, ale jako vzájemně propojený celek. V nestálých dobách je taková sebekázeň potřebná víc než kdy jindy,“ říká Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice.
Více na Lobby.cz.
