Rozhodnutí
soudu je další z proher, kterou utržila dánská eurokomisařka Margaret
Vestagerová. Boj za vyšší zdanění nadnárodních korporací je vlajkovou lodí
jejího působení v Evropské komisi, avšak nutno podotknout, že konkrétních
výsledků její práce jsme se zatím nedočkali. V tom nejaktuálnějším případě
jde o odmítnutí soudu posvětit její domněnku, že Irsko poskytovalo v minulosti
společnosti Apple neoprávněnou státní pomoc ve formě daňových úlev, což irské
výběrčí daní mělo stát 13 miliard eur.
Apple od začátku celého případu nařčení ze strany Vestagerové rázně odmítá. „Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti," uvítal rozhodnutí soudu Apple.
Realita daňových odvodů Applu v Irsku, a ostatních nadnárodních společností v zemích po celém světě, je minimálně sporná. Podle Evropské komise měl v některých letech Apple odvést do státního rozpočtu jen 0,005 procenta ze svých výnosů. Pro lepší představu, jak daňové úlevy v Irsku dopadají i například na české daňové příjmy je dobré si připomenout případ Googlu z roku 2018, kdy jeho daňový odvod byl pouze 8,3 milionů korun, napříč tomu, že by se jeho výnosy na českém trhu měly pohybovat kolem částky pěti miliard. Česká společnost Seznam, která na českém trhu má podobné příjmy, za stejný rok odvedla 240 milionů korun.
A stejné případy by se daly nalézt i v dalších evropských zemích. Například ve Velké Británii byl kritizován Amazon a Facebook za své nízké odvody. Ale společnosti opravdu v daných zemích platí tolik, kolik dle práva mají. Ovšem problémem je, že příjmy, ač utržené na českém trhu (hlavně v reklamě), zkrátka vykazují v Irsku, aby mohlo dojít k daňové optimalizaci.
V roce 2018 veřejnou debatu na téma „je Irsko daňový ráj?“ rozvířila studie ekonomů z Univerzity Berkeley, Kalifornské univerzity a Kodaňské univerzity. Podle autorů je Irsko největším daňovým rájem, a to podle toho měřítka, kolik tam převádí nadnárodní korporace objem svých příjmů. Studie uvádí, že jen během roku 2015 bylo v Irsku vykázáno 90 miliard eur příjmů nadnárodních společností, které ovšem reálně byly utrženy v jiných zemích.
Podle dat uváděných výzkumníky částka převedených příjmů do Irska byla největší na světě, tudíž do Irska bylo přesunuto více peněz než do všech karibských států dohromady, do Singapuru, nebo do Švýcarska. Dle jejich odhadu z celkových výnosů nadnárodních korporací za rok 2015, které by se měly pohybovat kolem 1,45 bilionů eur, bylo celých 40 procent přesunuto do daňových rájů. Globálně tímto způsobem přichází jednotlivé země, kde byly peníze reálně utrženy, celkově o 170 miliard eur a jen v Evropské unie to snižuje daňové výdaje nadnárodních korporací o 20 procent.
Změnou pro tento stav měla být kolektivní digitální daň zemí Evropské unie. To se však nelíbilo Spojeným státům, odkud většina dotčených korporací pochází, a tak Washington zatlačil na unijní země k odmítnutí společné daně. Naopak se začalo o ní jednat i za účasti Američanů na půdě Organizace pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci (OECD) – tato jednání však úspěšná nebyla a státy EU zřejmě prozatím přijmou každou svojí digitální daň, jejichž míra se v jednotlivých zemích pohybuje od tří do sedmi procent z celkového obratu.
Nutno však podotknout, že podle OECD
ani podle seznamu Evropské unie nelze Irsko označit za daňový ráj, neboť obě organizace
používají mírnější měřítka, podle kterých lze za daňové ráje označit pouze
jednotky vybraných států na světě.
