Iniciativa podle mluvčí ČEZ Alice Horákové reaguje na aktuální závěry evropské Technické expertní skupiny pro udržitelné finance. Ta měla mimo jiné za úkol stanovit kritéria pro roztřídění energetických zdrojů podle toho, zda přispívají k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie, či nikoliv. Zatímco s energií z uhlí, větru, slunce či biomasy si expertní skupina poradila poměrně snadno, jaderná energetika podle ní představuje příliš složitou problematiku, uvedla Horáková.
Vedoucí představitelé společností ČEZ, EDF, Fortum, Nuclearelectrica, Orano, PGE a Slovenské elektrárne proto podle ní žádají, aby Evropská komise umožnila vznik nové nezávislé pracovní skupiny složené z odborníků, včetně expertů na radiační ochranu a jaderné odpady, která by tuto oblast do hloubky posoudila.
Čtěte také: Zamořená EU řeší, kam uložit 60 tisíc tun jaderného odpadu. Finance chybí
"Technická expertní skupina sama přiznává, že jádro je pro zhodnocení z jejich pohledu příliš komplexní. Pokud Evropské komisi a jejímu Společnému výzkumnému středisku (JRC) odborné kompetence v této oblasti chybí, je logicky zapotřebí nezávislé expertní posouzení. A z mého pohledu také účast národních jaderných regulátorů, kteří mají výhradní vhled do jaderných zařízení," uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který výzvu za českou firmu podepsal.
Podle pondělní zprávy expertní skupiny jaderná energie sice významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, ale na druhou stranu nelze s jistotou tvrdit, že nezpůsobuje jiné významné škody dalším cílům takzvaných zelených financí, zejména z pohledu radioaktivních odpadů.
Signatáři výzvy však mimo jiné poukazují, že evropské země jsou v otázce dlouhodobého bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů nejdál na světě - ve Finsku již vzniká hlubinné úložiště, Švédsko a Francie jsou s plány přípravy rovněž v pokročilé fázi, špičkové vědecké týmy v Evropě i v USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie, dodávají.
Diskuze o stavbě nového jaderného bloku se v Česku vede řadu let. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v polovině února přímo v jaderné elektrárně v Dukovanech uvedl, že dohoda mezi vládou a firmou ČEZ o stavbě nového bloku elektrárny bude zveřejněna do několika týdnů. Zopakoval, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. Hotovo má být v roce 2036.
Při jednání o novém bloku bude mimo jiné důležité schválení Evropské komise, takzvaná notifikace. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Dále čtěte:
Drahá
Energiewende. Němce čeká kvůli přechodu k obnovitelným zdrojům
růst cen elektřiny
Jaderný
odpad nikdy nikoho nezabil, říká ekonom McAfee.
klimatický moralismus
Rozštěpená
Evropa: Vattenfall musel v Německu reaktory odpojit,
Švédsku do nich investuje
