LEVNÝ A JEŠTÉ LEVNĚJŠÍ Na první pohled se zdá, že slogany typu "levný a ještě levnější", kterými lákají obchodní řetězce spotřebitele na ceny především základních potravin, již vyčerpaly své možnosti. Podle odborníků však ještě stále existuje prostor pro další, patrně ale mírný pokles cen.
LEVNÝ A JEŠTÉ LEVNĚJŠÍ Na první pohled se zdá, že slogany typu „levný a ještě levnější“, kterými lákají obchodní řetězce spotřebitele na ceny především základních potravin, již vyčerpaly své možnosti. Podle odborníků však ještě stále existuje prostor pro další, patrně ale mírný pokles cen. Cenové rezervy na straně potravinářských podniků přiznává ředitel Potravinářské komory ČR (PK) Miroslav Koberna. „Ano, ještě u nás existují podniky, které nepracují na sto procent, čili u nich lze zvyšovat efektivitu. Většina má ale problémy v tom, že chybí zdroje na investice. Špičkové podniky v původní evropské patnáctce jsou o generaci dále než naše, a je třeba vědět, že to něco stálo. Je to tedy o dostupnosti zdrojů a schopnosti splácet tyto zdroje,“ tvrdí Koberna. V tom mají přitom tuzemští potravináři v současné době asi nejhorší pozici v rámci Unie a zejména ve středoevropském prostoru. Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu totiž špatně zařadili potravinářské podpory do svých programů. Následně museli potravináře z již schválených programů vyloučit a tuzemští výrobci potravin letos ze strukturálních fondů nedostali ani korunu. Podle viceprezidenta komory Stanislava Coufala mohly přitom podniky dosáhnout na 14 milionů eur, přičemž podpora potravinářství v sousedních zemích je nesrovnatelně vyšší -v Maďarsku 50 milionů eur, na Slovensku 60 milionů eur a v Polsku dokonce 450 milionů eur. Situaci nakonec napravila koncem září vláda, která pro výrobce potravin vyčlenila pro letošek 210 milionů korun, čili zhruba polovinu částky, kterou by mohly podniky získat. Podporu ale ještě musí schválit Unie, což by snad podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka „neměl být pro Unii v případě tak nepatrné částky problém“. Jistou podporu ale v této chvíli nemá. VLIV CEN ZEMĚDĚLCŮ
Největší cenové rezervy nicméně vidí potravináři u zemědělců. Podle Koberny jsou totiž ceny zemědělských surovin v Česku v podstatě na evropské úrovni. „Bohužel vlastně ani tak ne na evropské, jako na německé, čili jsou vyšší než v řadě evropských zemí,“ zdůrazňuje Koberna. Ne tedy zemědělci, ale zpracovatelé jsou podle jeho slov pod tlakem, protože z druhé strany požadují nízké ceny za dodávané zboží maloobchodní řetězce.
Ve hře jsou i úvahy o regulaci cen potravin, které by neměli obchodníci prodávat pod výrobní náklady. To je ale podle šéfa Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáše Douchy nepřijatelné.
„Absolutně nesouhlasím s tím, že by se měly ceny potravin regulovat. Kdykoli po takových krocích v zahraničí pátrám, nikde je nenacházím, je to vlastně specialita naše a Slovenska,“ zdůrazňuje světoběžník Doucha. Podle jeho názoru je v současné době míček na straně potravinářů, kteří prostě musí vyrobit své produkty ještě levněji než dosud a přitom kvalitně. Ostatně - VÚZE již minimálně dva roky před vstupem do Unie prognózoval, že problémy nebudou mít po vstupu zemědělci, ale hlavně potravinářský průmysl. „Na tato rizika jsme upozorňovali,“ připomíná Doucha.
REZERVY MAJÍ I ŘETĚZCE
Prostor vidí Doucha i na straně obchodníků při snižování marží. Reálným důkazem je podle něj razantní růst tržeb a zájmu spotřebitelů o nákupy v řetězcích diskontního typu, které v Česku reprezentuje především dravý Lidi.
„Žádný řetězec přece nepodniká proto, aby prodělával. Jestliže jsou tedy diskonty schopny prodávat levněji a donutit k dodávkám levných potravin i jejich výrobce, tak je vidět, že rezervy existují,“ tvrdí Doucha. Žádný řetězec navíc podle jeho názoru nepřichází na náš trh s cílem zlikvidovat místní dodavatele - v takovém případě by mu totiž vznikly vícenáklady s dopravou zboží ze vzdálenějších teritorií. „Je to jen o tvrdé konkurenci,“ konstatuje představitel VÚZE.
Z některých spotřebitelských cen je kromě toho zřejmé, že i naši výrobci umí vyrobit levně.
