„Myslím si, že spolupráce a technické vztahy Elona Muska k jiným národům stojí za bližší pozornost,“ prohlásil americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci ve středu jako odpověď na otázku, zda si myslí, že je miliardář hrozbou pro národní bezpečnost Spojených států, a jestli by jeho akvizici Twitteru s pomocí saúdskoarabského konglomerátu Kingdom Holding Company neměla prošetřit americká vláda.
„Nenaznačuji, že dělá něco nevhodného, pouze říkám, že by stálo za to se na jeho aktivity podívat blíže,“ doplnil své vyjádření šéf Bílého domu. Agentura Bloomberg v říjnu oznámila, že představitelé Bidenovy administrativy vedli jisté diskuse o možném podrobení některých Muskových podniků kontrole národní bezpečnosti. Před CNN to však členové vlády včetně prezidentovy mluvčí odmítli komentovat.
Znepokojení úřadů se týkalo především koupě sociální sítě Twitter. Když nejbohatší muž světa dokončil transakci, vystavil se totiž možnosti, že na něj začnou tlačit představitelé států snažících se na svém území uplatňovat cenzuru.
Kde vzal na Twitter?
Musk se dle Reuters zavázal poskytnout na akvizici platformy kapitálové a dluhové financování ve výši 46,5 miliardy dolarů, což pokrylo kupní cenu 44 miliard a náklady na uzavření obchodu. Úvěr ve výši 13 miliard dolarů mu přislíbily banky Morgan Stanley a Bank of America. Dohody s byznysmenovými právníky jim předem brání od smluv odstoupit, pokud by hrozilo, že budou na půjčkách tratit.
Zbývajících 33,5 miliardy Musk seskládal ze svého 9,6procentního podílu na Twitteru, který má hodnotu čtyř miliard dolarů, a investic ve výši dalších 7,1 miliardy, jež si zajistil od spoluzakladatele společnosti Oracle Corp Larryho Ellisona, zmíněné Kingdom Holding Company a saúdského prince Al-Valída bin Talála. Ten sám Muska k nelibosti amerických politiků podpořil sumou 1,7 miliardy.
„Vzhledem k zásadní roli Twitteru ve veřejné komunikaci jsem znepokojen potenciálním vlivem saúdskoarabské vlády,“ napsal v otevřeném dopise senátor Christopher S. Murphy.
Dalších 22,4 miliardy dolarů měly původně dodat společnosti Apollo Global Management a Sixth Street Partners. Ty však nakonec své nabídky stáhly, a tak Musk musel sáhnout do své vlastní kapsy. Rodák z jihoafrické Pretorie je dle Forbesu nejbohatším mužem světa, jeho majetek schovaný v akciích Tesly a SpaceX má v době psaní tohoto článku hodnotu 188 miliard dolarů.
Poté, co část z nich prodal, podle výpočtů agentury Reuters získal asi 20 miliard v hotovosti, takže k tomu, aby si mohl Twitter dovolit, mu chyběly už ,jen‘ dvě až tři miliardy. Kde je vzal, není zcela jasné, ale analytik Daniel Ives z firmy Webdush si myslí, že získal dalšího, zatím neznámého investora.
Svoboda není na prodej
Muskovy zahraniční obchody budily kontroverze již v minulosti, například když několikrát změnil názor ohledně financování internetového připojení Starlink na Ukrajině. Jako jedno z řešení směřujících k ukončení války, která tam probíhá, například navrhl trvalé postoupení Krymu Rusku. Podle Iana Bremmera se miliardář osobně setkal i s hlavou útočícího státu, což pak ale oba popřeli. „Naposledy jsem s Putinem mluvil před 18 měsíci a řešili jsme vesmír,“ hájil se majitel SpaceX.
Společnost Tesla pro změnu považuje za svůj klíčový trh i výrobní základnu Čínu. Dokládá to i fakt, že největší továrnu, odkud pochází asi polovina globální produkce automobilky, provozuje právě v Šanghaji.
Podnikatel navíc vymyslel originální mírový plán i pro Čínu a Tchaj-wan. Naznačil, že napětí mezi oběma zeměmi by mohlo být vyřešeno tím, že autonomní ostrov částečně přejde pod kontrolu Pekingu a stane se tak zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky.
Čínský velvyslanec ho za ono prohlášení dle BBC pochválil podobně jako Rusové za nápad s Krymem, na což představitel Tchaj-wanu reagoval slovy, že „svoboda není na prodej“. Peking si od raketového magnáta nakonec vyžádal potvrzení, že nebude na ostrově poskytovat služby Starlinku.
