Konkrétní politické názory Švejnarův liberalismus zpochybňují.
Možná již 8. února se rozhodne o tom, kdo na dalších pět let usedne na pomyslný trůn českých králů. Toho dne se totiž koná první tříkolová volba českého prezidenta. Jaký dopad bude mít zvolení toho kterého adepta na podnikatelské prostředí?
V různých ekonomických komentářích se obvykle píše o tom, že jde o souboj mezi dvěma liberálními ekonomy. Toto srovnání ovšem není zdaleka pravdivé. Nelze totiž oddělovat nominaci obou pretendentů od politických stran, které je podporují. Švejnar v jednom z rozhovorů dokonce připustil, že je ochoten si představit, že klidně jmenuje i komunistického ministra. Tím jeho případné zvolení otevírá Pandořinu skřínku nejtemnějším úvahám o tom, co by podnikatele čekalo v případě, že by se rudooranžová koalice skutečně chopila moci. Levicová stojedenáctka již zahrozila před volbami v roce 2006. Výsledkem tehdejší neformální koalice byl například bolševický zákoník práce. Nelze očekávat, že by se v případě opravdové koalice KSČM a ČSSD chovaly k podnikatelům výrazně lépe. Spíše naopak. Přitom Švejnarova volba by tuto koalici reálně přiblížila – politologové odhadují, že prezidentský úřad může straně, která do něj nominovala úspěšného kandidáta, přinést zadarmo až pět procent hlasů.
Jsou ale i konkrétní politické názory, které Švejnarův liberalismus přinejmenším zpochybňují. Jeho rezonování s „proevropskou politikou“ dává tušit, že by se na rozdíl od Klause nebránil nejrůznějším regulacím a omezením, která z Bruselu přicházejí. Stejně tak na rozdíl od Klause naslouchá Švejnar nejrůznějším snahám boje s eventuálními klimatickými změnami. I to by znamenalo, že by na Pražském hradě zasedl člověk, který by se nebránil dalším regulacím ve jménu hesla „poručíme větru, dešti“. Opět tedy nic, z čeho by mohli být podnikatelé nadšeni.
Prezident nemá mnoho pravomocí ovlivňovat konkrétní politiku, ale do velké míry ovlivňuje veřejné mínění. Pro podnikatele by bylo výhodnější, kdyby jejich práci ovlivňoval i dalších pět let Václav Klaus.
