Ve východní Evropě se loni zvedly půjčky v eurech o desítky procent
Češi si v posledních letech zvykli žít na dluh. Na tom není nic nového. Zajímavé ovšem je, že kromě korunových půjček roste zájem o úvěry v eurech. Zatímco v roce 2004 si lidé rozpůjčovali 4,4 miliardy eur, loni už to bylo osm miliard. Ve východoevropském regionu má však Česká republika stále rezervy. Například do maďarských peněženek zamířila eura od bank v objemu sedmadvaceti miliard. Tedy o sedm miliard víc než v roce 2006. Stejným meziročním nárůstem se mohou pochlubit také Poláci a „polepšili“ si také naši východní sousedé ze Slovenska. Vyplývá to z nové analýzy Raiffeisen Research.
===== Proti silné koruně =====
Přestože východní Evropa shodně potvrzuje vyšší zájem o eura na dluh, v důvodech už se jednotlivé země významně liší. Třeba v Česku - hlavně kvůli nejnižším úrokovým sazbám v Evropské unii – není příliš mnoho důvodů brát si úvěr v cizí měně, tvrdí ekonomové. Jenže pro Česko existuje jiné vysvětlení. Hlavním tahounem těchto půjček jsou totiž podniky. Pro ně jde o účinnou formu boje s posilující korunou. Ta smaže nevýhody plynoucí z toho, že české sazby jsou nižší než ty v eurozóně. Navíc ne vždy musí úvěr v eurech vyjít dráž. „Podnik s dobrou historií se dokáže obvykle dostat k eurovým úvěrům za podobnou cenu jako k úvěrům korunovým, případnou vyšší cenu kompenzuje tím, že ušetří za zajištění kurzových rizik. Pro menší podniky a pro podnikatele je navíc půjčka v eurech často jediným dostupným zajištěním kurzových rizik, protože cena zajištění je pro menší klienty vysoká a při nízkých maržích zpracovatelských podniků si ji nemohou dovolit,“ tvrdí bývalý náměstek ministra financí, nyní spolumajitel firmy Partners Tomáš Prouza.
Pro eura do české banky
Tuzemské banky potvrzují jak růst zájmu o půjčky v eurech, tak také důvody, které za tím stojí. „V posledních několika letech jsme zaznamenali několikanásobný nárůst zájmu podnikatelů o úvěry v cizí měně,“ uvádí Zuzana Čepelková z tiskového oddělení Komerční banky. Tento trend je podle ní spojen právě s rostoucím zahraničním obchodem, a tím i potřebou našich podnikatelů na financování v cizí měně. „Převod zahraniční měny na koruny a případně zpět z korun na zahraniční měnu generuje podnikateli zbytečně náklady navíc, úvěr v cizí měně také významně sníží měnové riziko,“ vysvětluje Čepelková s tím, že banka dává jak provozní, tak i investiční úvěry. „Největší zájem je o půjčky v eurech a dolarech, ale z celkového objemu cizoměnových úvěrů je devadesát procent poskytnuto v eurech,“ doplňuje.
Podobná odpověď přišla z České spořitelny, která ale půjčuje v cizí měně jen korporátním klientům s ročním obratem nad třicet milionů korun. Celkem loni ČS rozpůjčovala v cizích měnách po přepočtu 9,4 miliardy korun. „Proti roku 2006 jsme zaznamenali v objemu cizoměnových úvěrů přibližně desetiprocentní nárůst,“ sdělila Pavla Plachá z firemní komunikace České spořitelny. Mezi příjemce patří především exportéři a dovozci.
Ekonomové ovšem upozorňují ještě na další motor eurových půjček. „Dalším faktorem může být obecně růst zahraničně obchodní výměny,“ poznamenal ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Tempo růstu exportu totiž během loňského roku dosáhlo více než patnácti procent a dovoz se za loňský rok zvedl o 13,3 procenta. „To samo o sobě generuje růst potřeby eurového financování v rámci dodavatelskoodběratelských vztahů, protože drtivá většina zahraničněobchodní výměny probíhá se zeměmi eurozóny,“ doplnil Vejmělek.
===== Riziko pro ekonomiku? =====
Půjčky v zahraniční měně si ale neberou jen firmy. „Pokud jde o osobní a hypoteční úvěry v cizí měně, je podíl vyšší především u movitějších klientů, tedy u segmentu private banking,“ uvedl mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík, který rovněž potvrdil, že v drtivé většině jde o eura. Jejich podíl na celkových úvěrech u UniCredit Bank je v případě drobného bankovnictví na pěti procentech a u firemní klientely dosahují devětadvaceti procent. Pavlík zdůrazňuje, že do budoucna by měl přinést další vlnu zájmu vstup do eurozóny. „S blížícím se přechodem na euro může přijít trend, kdy kvůli eliminaci ztrát z měnového rizika se budou čerpat úvěry hlavně v euru,“ domnívá se. Takový vývoj přitom očekávají analytici na Slovensku, kde se zájem prudce zvedl už loni. Tamní půjčky se sice v roce 2007 dostaly „jen“ na 5,5 miliardy eur, jenže vzhledem k celkovému objemu jde o třicetiprocentní meziroční nárůst. A vzhledem k tomu, že přijetí eura je blízko – když vše dobře dopadne, budou Slováci už za necelý rok platit jednotnou měnou –, lze další navyšování očekávat.
Pokud jde o hodnocení trhu cizoměnových úvěrů v Česku, někteří experti zdůrazňují, že tyto produkty zatím v tuzemské ekonomice hrají jen malou roli. A to i přes nezanedbatelné meziroční tempo. Podíl těchto půjček na celkovém objemu úvěrů totiž zatím nepřesáhl čtrnáct procent. „Objem úvěrů v cizích měnách sice stoupá, ale i přesto je nadále velmi nízký a hraje v bankovním systému a české ekonomice jen velmi malou roli,“ tvrdí například hlavní ekonom Patria Finance David Marek. „U nás je poměr zadlužení domácností v zahraniční měně k celkovému zadlužení suverénně nejnižší v regionu, a je to jen dobře. Maďarsko je pravý opak. Sazby jsou nejvýše a k levnějšímu úvěru třeba ve švýcarských francích to přímo svádí,“ doplňuje ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj je ale půjčka v cizí měně velkým rizikem pro ekonomiku, protože větší propad kurzu může dostat řadu domácností do platební neschopnosti. Na Slovensku čeká Michl růst úvěrů v eurech přirozenou cestou vlivem vstupu do eurozóny.
===== Maďarsko táhnou domácnosti =====
Maďarsko sice loni zůstalo v cizoměnových půjčkách za Polskem, ale pokud jde o podíl k celkovému objemu úvěrů, hraje s téměř padesáti procenty suverénní prim. Kromě eur jsou v popředí zájmu i švýcarské franky. Navíc v Maďarsku poptávají půjčky v eurech hlavně domácnosti. Není se ale čemu divit. Na rozdíl od ostatních zemí jsou totiž hnacím motorem maďarských europůjček úroky. Klíčová sazba, od níž se odvozuje úročení veškerých půjček, je v této zemi na 7,5 procenta. Eurozóna má přitom úrok čtyři procenta, o Švýcarsku s 2,75 procenta nemluvě. Jak ale upozorňuje ekonom Michl, půjčka v cizí měně je velký risk a v případě změny kurzu může dojít k velkým ztrátám. Maďarsko je přitom už tak v dost složité situaci. Ekonomika roste šnečím tempem a tamní centrální banka dokonce uvažuje, že úroky dále zvýší, aby se vyrovnala se slabým kurzem forintu a přetrvávající inflací. „Maďarsko je ukázkový příklad, jak to dopadne se zemí s laxní rozpočtovou politikou. Zatímco měny střední Evropy drsně posilují, maďarský forint se topí ve ztrátách,“ popisuje maďarskou situaci Michl. V rámci skupiny rozvíjejících se trhů je forint letos osmou nejhorší měnou, alespoň podle míry oslabení vůči euru.
Tabulka 1
Půjčky v eurech
(v mld.)
2004 2005 2006 2007
ČR 4,4 5,5 7,0 8,0
Slovensko 2,6 3,7 4,3 5,5
Polsko 14,2 17,9 23,4 30,6
Maďarsko 10,4 14,9 20,0 27,0
Pramen: Raiffeisen Research
Tabulka 2
Kde a za kolik?
(základní úroková sazba, od které se odvíjí cena půjčky v měně dané země v procentech)
ČR 3,75
Slovensko 4,25
Eurozóna 4
Maďarsko 7,50
Polsko 5,50
Švýcarsko 2,75
Tabulka 3
Proč eura na dluh?
ČESKO
Ochrana proti silné koruně
Růst zahraničního obchodu přináší nutnost financování obchodů v eurech
MAĎARSKO
Vysoké úrokové sazby
SLOVENSKO
Blížící se vstup do eurozóny
POLSKO
Vyšší sazby než v eurozóně
