Desetitisíce příbytků mění své majitele
Státní podniky a instituce měly před rokem 1989 pro zájemce o místo pěknou vábničku. Lákaly budoucí spolupracovníky na slušný nástupní plat a na podnikový byt. Každá větší společnost disponovala stovkami většinou sídlištních bytů. Dnes se ale situace mění. Privatizované firmy i státní instituce se postupně vzdávají svého bytového fondu. Dochází tak k majetkovým přesunům u desetitisíců bytových jednotek. Novými vlastníky nemovitostí se stávají nejen samotní nájemníci, ale i firmy specializované na správu nemovitostí, které skupují celá sídliště. Škoda Plzeň již třeba prodala více než čtyři tisíce bytů. Nabídla nemovitosti nájemníkům. Obdobně postupovala společnost Motorpal. Prodávala příbytky nájemcům za ceny od 135 tisíc za byt 1+1 až po 290 tisíc za 4+1. Šlo celkem o více než pět set bytů v Jihlavě, Znojmě, Jilemnici, Telči a Batelově za téměř 90 milionů korun.
Zdevastované nebrat.
Další prodeje se chystají. Přibližně 10,5 tisíce bytů hodlá privatizovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „Jde o 486 bytových domů,“ upřesňuje Anna Nováková, tisková mluvčí SŽDC. Nájemníci bytů ve vlastnictví SŽDC, budou-li mít zájem, mohou je získat pro sebe. Do konce října letošního roku ale musí v domech založit bytová družstva. Poté SŽDC zpracuje privatizační projekty těchto nemovitostí, které musí schválit ministerstvo dopravy, ministerstvo financí a vláda. Samotný prodej bude poté organizovat Fond národního majetku. „V současné době je založeno 226 bytových družstev,“ tvrdí Nováková (v necelé polovině domů ve vlastnictví SŽDC). Časový harmonogram privatizace objektů předpokládá, že nejrychleji bude vyřízeno 43 privatizačních projektů. Na ně již byly projednávány kupní smlouvy. „Odhadujeme, že tyto domy by mohly být prodány Fondem národního majetku do poloviny roku 2005,“ doplňuje Nováková. V dalším období, zhruba do konce roku 2005 a začátkem roku 2006, by mohlo prodat dalších 98 bytových domů, na které jsou zpracovány privatizační projekty. Vedení SŽDC počítá s tím, že ne vše se podaří privatizovat. To se týká domů, v nichž nájemníci nezaloží bytová družstva nebo tam, kde jsou byty v devastovaném stavu. Správa železniční dopravní cesty uvažuje o třech variantách, jak s těmito zbylými nemovitostmi naloží. První dvě počítají s tím, že budou i nadále určeny k privatizaci, ale prodají se ve veřejné soutěži nebo přímo konkrétnímu nabyvateli. V tomto případě musí ale o postupu rozhodnout vláda. Poslední zvažovanou variantou je vyjmout zbylé nemovitosti ze seznamu bytových domů určených k privatizaci a teprve následně je prodat ve veřejné soutěži.
Reforma bydlení.
Zbavit se všech svých bytových jednotek chce také Armáda ČR. Ve vlastnictví ministerstva obrany je jich momentálně zhruba osm a půl tisíce. Jsou ale často na místech, které vojáci během své reformy opustili nebo ještě opustí. Jejich struktura a rozmístění po republice přestalo vyhovovat. Armáda se proto už před několika lety rozhodla model vlastních služebních bytů opustit a zavést „přídavek na bydlení“. Teď si její příslušnici hledají bydlení v místě služby sami a od zaměstnavatele dostávají přes deset tisíc korun měsíčně na nájem.
Z údajů vyplývá, že příspěvek na bydlení nyní pobírá 18 955 vojáků, z toho v hlavním městě jich je 2379. Ministr obrany Karel Kühnl na předvánočním zasedání kabinetu navrhl snížení příspěvku na bydlení pro vojáky, kteří žijí v Praze. Koeficient pro výpočet výše příspěvku se má podle jeho názoru snížit z 1,44 na 1,41, přídavek tak klesne na 10 200 korun. Vojákům z ostatních měst by měl zůstat koeficient 1,40, tedy 10 100 korun. Průměrný měsíční plat vojáka z povolání se bez příspěvku na bydlení pohybuje na hranici 22 tisíc korun.
Většinu z již nepotřebných vojenských bytů chce armáda nabídnout městům, a když budou mít zájem je na ně bezúplatně převést. Až v případě jejich nezájmu by se vojáci mohli pokusit své byty prodat. K takovému scénáři ale podle všeho nedojde.
Zájem o bezúplatný převod.
„Ponecháme si pouze necelých pět set bytů, jejichž převod nelze podle zákona o převodu některého nepotřebného vojenského majetku uskutečnit, jde zejména o příbytky na území vojenských újezdů,“ tvrdí Jindřiška Verešová z tiskové služby ministerstva obrany.
Města a obce mají přitom o vojenské byty obrovský zájem. „Starostové byli písemně vyzváni, aby deklarovali svůj zájem o bezúplatné převody. Zatím není znám případ, že by město či obec s bezúplatným převodem nesouhlasily,“ dodává Verešová.
Armáda zatím převedla 105 bytů na obce Adršpach a Strašice, vláda - která musí podle zákona posvětit každý takový převod - transakci schválila letos v červnu. Další převod velkého balíku vojenských bytů - 1200 bytů v dvaapadesáti obcích - měl následovat v říjnu 2004. Projekt ale nabral mírné zpoždění, další návrhy převodů dostane kabinet ke schválení pravděpodobně až v lednu a březnu letošního roku. V první etapě budou na města a obce převáděny celé bytové domy i s pozemky a infrastrukturou.
Správa vojenského bytového fondu prý bude schopna připravit smlouvy o převodu do tří měsíců od rozhodnutí vlády. „Veškeré převody chceme uskutečnit co nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2008, kdy končí účinnost zákona o převodu nepotřebného vojenského majetku,“ říká Verešová.
Váhající zbrojovka.
O prodeji podnikových bytů uvažuje též zbrojovka Aero Vodochody. Ta disponuje téměř čtyřmi stovkami příbytků ve středočeské Odolena Vodě. V létě loňského roku tehdejší vedení Aera Vodochody uvedlo, že hlavními kritérii při výběru kupců budou nabízená cena, schopnost dodržení platebních podmínek a v případě, že byty nekoupí nájemníci, také předpoklad, že nebudou ohrožena práva nájemníků. Firma je nabízela za cenu 4400 až 4800 korun za metr čtvereční podle technického stavu nemovitostí. Dvoupokojový byt přijde na 188 tisíc až 227 tisíc korun, třípokojový pak na 316 tisíc až 400 tisíc korun včetně všech nebytových prostor a pozemků. Jedním z potenciálních kupců podnikových bytů Aera je i město Odolena Voda. Jeho zástupci se totiž obávají, že byty získá spekulant. Aero Vodochody ale namítá, že prodej je transparentní a je posuzována kromě finanční nabídky také solidnost firmy, dobré jméno a zkušenost se správou bytového fondu. I když potenciální kupci již předložili zbrojovce své nabídky, o definitivním prodeji nebylo stále rozhodnuto. Na konci loňského roku se totiž změnilo vedení firmy, což transakci oddálí. „V minulých letech orgány společnosti několikrát projednávaly otázku prodeje bytů. Nové řídící orgány se touto věcí dále zabývají. Otázka bytových domů je součástí komplexu připravované transformace a restrukturalizace společnosti. S návrhem řešení lze počítat do poloviny letošního roku,“ uvedl Vítězslav Kulich, tiskový mluvčí Aera Vodochody.
Nástroj sociální politiky.
Největším majitelem podnikových bytů v České republice jsou OKD. Společnost vlastní téměř pětačtyřicet tisíc bytů. Nakládání s nimi má ale značně omezeno. V září loňského roku uzavřeli zástupci OKD s Fondem národního majetku smlouvu, která znemožňuje rychlé rozprodávání podnikových bytů. Nájemníci tak mají zaručeno, že se na jejich bydlení v příštích pěti letech nic nezmění. Jak vyplývá ze smlouvy, doly smějí do roku 2009 prodat jen pět procent bytového fondu někomu jinému než nájemníkům. I po uplynutí této doby budou ale doly nabízet byty přednostně dosavadním nájemcům. Smlouva navíc ukládá firmě OKD povinnost dávat do údržby bytového fondu všechny peníze získané z nájemného. Doly nesmějí na bytech vydělávat. Za porušení úmluvy hrozí OKD třicetimilionová pokuta. Vedení OKD už dříve prohlásilo, že nemělo v úmyslu byty prodávat třetím osobám, neboť bytový fond je prý pro společnost jedním z nástrojů sociální politiky. Nicméně zájemci kolem lukrativních nemovitostí, jejichž pořizovací cena v roce 1996 přesahovala 8,78 miliardy korun, již kroužili. Nejvážnějším uchazečem byla společnost Czech Property Investments (CPI), která je s více než desetitisíci byty pravděpodobně největším vlastníkem bývalých podnikových bytů v Česku.
Až přijde čas.
Společnost Czech Property Investments, za kterou stojí realitní magnát Radovan Vítek, koupila podnikové sídliště od Daewoo Avia v pražských Letňanech s dvěma tisícovkami bytů za 550 milionů korun. Dalších 1445 bytů převzala firma od Spolchemie v Ústí nad Labem za zhruba 170 milionů korun a 240 bytů získala v Brně od Zbrojovky Brno. Do portfolia Czech Property Investments patří také podnikové byty Textilany Liberec. Objevily se též spekulace, že CPI patří i bývalé příbytky Třineckých železáren. Více než čtyři tisíce bytů, téměř třetinu města, koupila pražská společnost Byty Třinec, sídlící na stejné adrese jako CPI Radovana Vítka. Ten konstatoval, že uvedenou transakci sice neuzavřel, ale třinecké byty si prý koupí „až přijde ten správný čas“.
