Je to starý příběh, podle něhož když přišli Němci do hor, dal chytrý bača jednoho syna k wehrmachtu a druhého poslal k partyzánům, protože člověk nikdy neví, jak to nakonec dopadne. Dnes se tomu říká názorová pluralita a je to vydáváno za ctnost politických stran.
A tak není divu, když ANO, strana nejctnostnější nebo vlastně jediná ctnostná, protože „všetci kradnú, len my stavíme Čapí hnízda“, v názorové pluralitě exceluje. Tak jako třeba minulý týden, když dal Andrej Babiš rozhovor Právu, v němž odmítl přijetí společné evropské měny i přijímání migrantů spojené s bezpečnostními riziky. A ve stejný den Babišův ministr spravedlnosti a příznivec multikulturní společnosti Pelikán hrozí žalobou ministru vnitra Chovancovi, který má na migranty stejný pohled jako Babiš, jen je z té zcela nectnostné ČSSD. Tomu říkám široké rozkročení od zemanovského hlasu lidu po pověstnou pražskou kavárnu. Skutečná all catch party.
A navíc ANO není jen doširoka rozkročené, ale i myšlenkově pružné a přístupné novým poznatkům. Tak například jsme se minulý týden dozvěděli, že bude prosazovat znovuzavedení regulačních poplatků u lékaře. Ano, těch poplatků, jejichž zrušení poslanci Agrofertu nejen odhlasovali, ale měli i ve svém volebním programu a na jehož základě získali své mandáty.
Názorové posuny jsou ale i rychlejší než celé dlouhé volební období.
Například jsme se minulý týden dozvěděli, že Andrej Babiš chce na svých spanilých předvolebních jízdách hovořit s voliči i o tom, jak funguje náš stát, a s tím souvisí také to, za kolik funguje.
Jen pár dní před tímto prohlášením pro ČTK předložil návrh státního rozpočtu, z něhož vyplývá, že dosud mu náklady na fungování státu byly dost šumák, když za dobu ministrování na financích narostly o čtyřicet procent. A slíbil u toho i další zvyšování státních platů.
Prostě doby, kdy otáčení se ve větru po vzoru korouhviček bylo u politiků pokládáno za chybu, jsou pryč. A Andrej je věrozvěstem nové doby, v níž nejcennější je plášť, který ví, kam fouká vítr.
