Menu Zavřít

Je potřeba změnit systém

9. 12. 2010
Autor: Euro.cz

Manažeři s prezidentem Václavem Klausem diskutovali o výzvách pro Česko i svět

Přední čeští manažeři a podnikatelé na rozdíl od odborářů ve středu 8. prosince nestávkovali, alespoň podle hojné účasti na setkání pořádaném týdeníkem EURO. Během svého vystoupení se hlavní host prezident Václav Klaus dotkl řady otázek, která hýbají nejen českou, ale i světovou politikou. (Plné znění přinášíme na straně 40.) Leitmotivem projevu i následné diskuse byla „údajně globální“ ekonomická krize, jež je podle prezidenta především problémem zemí, které si zvykly žít na dluh. „Krize měla konkrétní příčiny, vznikla v určitém ekonomickém prostředí a společenském klimatu, nikoli na zelené louce,“ uvedl Klaus. Současné ekonomické problémy se musí chápat v širších souvislostech a abychom se z krize dostali, musí dojít k hlubokým reformám. Nesmí jít jen o návrhy úsporných opatření, což nyní dělá česká vláda. Nemusí se radikálně měnit politický systém, jehož parametry jsou podle Klause v Česku nastaveny správně, otázkou zůstává, jak ho ve volbách naplníme. Nejdříve se ale musí rozhodnout, jak velikou chceme roli státu, bez toho se nevymyslí ani důchodová reforma ani změna českého vysokého školství. „Zesinám hrůzou, když zjistím, že mám jmenovat 80 nových profesorů a každý z nich má nějaký obor. Kde se najednou urodili? Dochází tu k rozmělňování zdrojů. U vysokého školství musíme zvýšit laťku. Tady reforma musí začít financováním, dokud budou univerzity dostávat peníze za studenta, moc se nezmění,“ uvedl prezident. Publikum zajímalo, jestli může k potřebné změně systému dojít za vlády premiéra Petra Nečase, který je podle Petra Březiny z firmy Best jako „intelektuální typ příliš hodný“. „Intelektuálně na to určitě má, tím mě zaujal ještě jako okresní politik v roce 1992. Jeho pohled nemusí být od mého moc odlišný, je ale těžké něco takového prosadit v koalici. I vy k podobnému rozhodnutí můžete tlačit své politiky,“ poradil prezident. Díky otázce Oldřicha Reinbergra, generálního ředitele Cukrovarů a lihovarů TTD, které vyrábějí biolíh, se dostalo i na „zelené“ zdroje energie. Podle Klause jsou obnovitelné všechny zdroje, liší se jen v době, kterou na obnovu potřebují. Každý rok se prý najde více ropy, než se spotřebuje. K obnovitelným zdrojům by se daly s trochou nadsázky počítat i prostředky, které země eurozóny vydávají do záchranného fondu pro ohrožené státy EU. „Prakticky stejnou částku posílá západní Německo v rámci rozpočtového vyrovnání do východní části země. Navrhoval jsem kancléřce Merkelové, aby to prostě pro jednou poslali do evropské měnové unie,“ řekl Klaus s tím, že Angela Merkelová pro to moc pochopení neměla. „Během krize se ukazuje možnost dvou měnových zón, jak se díváte na možnost vytvoření dvou takových Evrop?“ zajímal se Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku EURO. Podle Klause takovou možnost nikdo z rozhodujících lidí nikdy nezmínil.V Evropě může být více měnových zón, je to „zdravé a přirozené“, už dříve existovala zóna mezi Rakouskem, Německem a Nizozemím. Podstatné ale je, že pochybení nastalo už při vzniku evropské měnové unie a nynější posílání peněz do záchranného eurofondu je podle něho v podstatě přiznáním selhání. Měnová unie by nakonec měla vyústit v unii politickou. Stejný názor prý v roce 1998 mělo i zhruba 80 procent německých profesorů ekonomie. „V dlouhodobém horizontu euro existovat nebude. My jsme se komunismu také nějak zbavili, tak i tohle politické prostředí jednou skončí, otázkou je jen kdy. Může to být klidně v roce 2317,“ uvedl Klaus. Moderátor akce Jakub Železný se nenechal odradit a zajímalo ho, kdy podle Klause přistoupí k euru Česko. „V polovině 90. let jsem zlobil tím, že jsem navrhoval výročí Velké říjnové revoluce 2017. Teď už se to datum nezdá tak směšně daleko vzhledem k tomu, že vláda do konce roku 2014 čas pro přistoupení neurčí,“ řekl prezident. A jestli to bude až v roce 2317? „To už bude globálně tak otepleno, že se všechny peníze roztaví,“ dodal lakonicky Václav Klaus na posledním letošním Euro Business Breakfastu, jehož partnery byly společnosti ČEZ, Ernst & Young, Veolia voda, GE Money Bank a Philip Morris Česká republika.

  • Našli jste v článku chybu?