DALŠÍ RÁNA OD RUDO-ČERVENÉ KOALICE Nemocenskou budou v prvních dvou týdnech nemoci lidem místo státu vyplácet zaměstnavatelé. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, která přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. Nový zákon by měl začít platit od začátku příštího roku .
DALŠÍ RÁNA OD RUDO-ČERVENÉ KOALICE Nemocenskou budou v prvních dvou týdnech nemoci lidem místo státu vyplácet zaměstnavatelé. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, která přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. Nový zákon by měl začít platit od začátku příštího roku .
Poslanci definitivně přehlasovali prezidentské veto novely zákona o nemocenské. Tato úprava přitom již od svého zrodu vzbuzovala bouřlivé emoce. Zatímco velcí zaměstnavatelé se ji zase až tolik nebáli a nebojí, ti malí bijí na poplach. „Zlikviduje nás to. Je to další hřebíček do rakve podnikání v České republice,“ ozývalo se z řad drobných podnikatelů.
Podle Hospodářské komory si právě malé firmy jen velmi těžko poradí například s chřipkovou epidemií, během které onemocní více lidí. „Jde pouze o to, aby se stát zbavil povinnosti kontroly nad oprávněností pobírání nemocenské, jejíž dodržování není sám schopen uhlídat,“ říká prezident komory Jaromír Drábek.
KLAUS: POŠKODÍ TO I ZAMĚSTNANCE
Prezident Václav Klaus upozornil ve svém zdůvodnění veta také na další problém. Zákon podle něj totiž může poškodit kromě podnikatelů i zaměstnance. Firmy totiž prý budou motivovány k výběru lidí, kteří podle nich budou co nejméně stonat. „Docházet by tak mohlo k diskriminaci podle věku či podle sklonu k nemoci,“ soudí prezident.
Ministr práce Zdeněk Škromach naopak tvrdí, že nový systém bude výhodný pro zaměstnance i podnikatele, kterým klesnou odvody z 3,3 procenta na 1,4 procenta. Stát podle jeho slov vybere o 18 miliard korun do rozpočtu méně, tyto peníze ale firmám zůstanou. Na náhrady mzdy nemocným z nich mají zaplatit asi devět miliard.
VOLBA ODVODŮ
Jak vyplývá ze schváleného zákona, mohou si firmy s méně než 26 zaměstnanci zvolit, zda budou mít nižší odvody ve výši 1,4 procenta a náhrady zaplatí samy. Pokud by dál odváděly 3,3 procenta, tak by jim polovinu vyplacených náhrad vrátila správa sociálního zabezpečení. Náhradu mzdy by měli zaměstnavatelé vyplácet jen v prvních dvou týdnech choroby. Poté by dávky hradila správa sociálního zabezpečení.
Norma má lidem s vyšším příjmem dávky v nemoci, mateřství či na ošetřování zvýšit. Náhrady v prvních třech dnech nemoci by měly činit 30 procent ze stanovených průměrných částek denního příjmu, z nichž se dávky vypočítávají. Nyní je to 25 procent. Od čtvrtého dne do konce druhého týdne by se částka rovnala 69 procentům, stejně jako teď.
POŠKODÍ TO SLABŠÍ
Zejména zástupci ekonomicky slabých oborů upozorňují i na další nevýhodu nového zákona: porušení principu solidarity. „Každý obor či každá profese mají svá rizika a z toho také pramení počet nemocných lidí. Nový zákon tento princip jednoznačně likviduje,“ připomíná předseda Svazu mlynářů a pekařů Otakar Svoboda. Především v odvětvích s nízkými výdělky zaměstnanců jsou lidé častěji nemocní.
Nový systém je naopak výhodnější pro firmy se zaměstnanci dosahujícími vyšších příjmů. Ti jsou totiž na nemocenské v průměru výrazně nižší počet dnů. Společnost by pak skutečně mohla ušetřit na odvodech, protože místo dosavadní sazby 3,3 procenta by platila jen 1,4 procenta. Typickým „vítězem“ by byla odvětví jako bankovní sektor či automobilový průmysl.
PRŮMYSLNÍCI TO TAK ČERNĚ NEVIDÍ
Méně kritický je Svaz průmyslu České republiky, který tradičně sdružuje také největší tuzemské společnosti. I on však měl řadu připomínek. Jasným rizikem je pro svaz možnost navyšování náhrady mzdy až do 100 procent čisté mzdy, pokud to stanoví kolektivní smlouva. „Velké firmy, kde působí odbory, mají obavy z tlaku při kolektivním vyjednávání. Zachování této úpravy je pro nás nepřijatelné. Navíc je naprosto v rozporu s filozofií a cíli zákona,“ říká mluvčí svazu Anna Veverková.
Ekonomové obavy malých firem sdílí. Ředitel poradenské společnosti Triton Luděk Pfeifer tvrdí, že se nový systém vyplatí především společnostem se zaměstnanci, kteří mají vyšší příjmy. „Naopak pro klasické výrobní závody, které zaměstnávají velké množství lidí s podprůměrnou mzdou, může nový model znamenat ohrožení,“ potvrzuje Pfeifer. Právě tyto firmy se totiž potýkají s vysokou nemocností pracovníků, která obvykle trvá právě jeden až dva týdny.
* místo nemocenské bude během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel
- první tři pracovní dny nemoci bude náhrada činit 30 procent z denního průměrného výdělku (v současnosti je to 25 procent), od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 procent za pracovní dny (stejně jako dnes)
- část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, se sníží ze současných 3,3 procenta na 1,4 procenta
- nemocenská bude placena od 15. kalendářního dne nemoci
- za porušení pravidel nemocenské hrozí pokuta až 20 tisíc korun a zkrácení či dokonce odebrání nemocenské
