MALÁ SAMOOBSLUHA První nápor byl opravdu drsný. „Obrat nám poklesl o polovinu, musela jsem propustit dvě prodavačky,“ líčí počátky konkurenčního boje s moderním supermarketem Milada Brichová. Je majitelkou malé samoobsluhy na náměstí v Benátkách nad Jizerou.
MALÁ SAMOOBSLUHA První nápor byl opravdu drsný. „Obrat nám poklesl o polovinu, musela jsem propustit dvě prodavačky,“ líčí počátky konkurenčního boje s moderním supermarketem Milada Brichová. Je majitelkou malé samoobsluhy na náměstí v Benátkách nad Jizerou. Samoobsluha U Brichů na Husově náměstí funguje od roku 1991. Manželé Brichovi objekt získali v malé privatizaci a v obchodně poměrně živé lokalitě se dobře zabydleli. Benátky nad Jizerou, maloměsto sotva třicet kilometrů od Prahy, měly a mají dvě přirozená nákupní centra. První představuje právě náměstí v historických Benátkách, které leží spolu s renezančním zámkem na návrší nad Jizerou. Druhé centrum vzniklo v zástavbě na plochém protilehlém břehu. Tady stojí ještě z dob reálného socialismu menší sídliště a spolu s ním samoobsluha, vzhledem i sortimentem typická pro tehdejší časy. Na náměstí bylo prodejen více, ale specializovaných: obuvnictví, papírnictví, knihkupectví, nechyběly však ani potravinářský obchod a zelinářství. REVOLUČNÍ ČASY Rok 1989 benáteckou obchodní síť těžce poznamenal. Začala se pomalu rozpadat, což se týkalo hlavně potravinářských prodejen včetně sídlištní samoobsluhy, největšího obchodu města. „Někdy v polovině devadesátých let byla situace už téměř kritická. Radnice podpořila malé prodejny, které vznikaly různě, třeba v části mateřské školky nebo někdejším energetickém výměníku, ale to všechno bylo jenom provizorium,“ líčí tehdejší poměry Pavel Štifter, benátecký místostarosta. Radnice v té době dokonce jednala s některými velkými obchodními řetězci, ale sedm tisíc obyvatel se jejich managementu zdálo málo. Roli v tom jistě sehrála i „dojezdová“ blízkost pražských a později i mladoboleslavských hypermarketů. Situace se ale rychle měnila, a tak o pár let později diskontní řetězec Plus projevil o Benátky zájem. „Nabízeli jsme lokality v okolí dálnice, ale nakonec si Plus koupil pozemek od jedné společnosti, vlastně kousek od někdejší samoobsluhy,“ vypravuje místostarosta Štifter. Územní plán města potravinářskou velkoprodejnu na tomto místě nevylučoval, přesto se věci trochu zdramatizovaly. Místní podnikatelská komunita se postavila proti, proběhlo několik bouřlivých jednání, ovšem na veřejném zasedání zastupitelstva byl projekt schválen drtivou většinou hlasů. „Důvody byly nasnadě. Velká většina obyvatel prodejnu chtěla, pro radnici to znamenalo vyřešení problémů se zásobováním. Ve svých důsledcích supermarket přinesl nižší ceny a oživení pro celé město - zákazníci přijíždějí i z okolí,“ říká Štifter. A tak v polovině roku 1998 supermarket Plus zahájil prodej. „Já jsem se tehdy těch jednání zúčastnila, podnikatelé musí táhnout za jeden provaz. Měla jsem na to ale od počátku vyhraněný názor. Je to jenom otázka času, kdy se zákazníci vrátí - samozřejmě, pokud to děláte dobře,“ líčí někdejší konflikt mezi radnicí a podnikatelskou komunitou Milada Brichová. LIDÉ NEZAPOMNĚLI**
První nápor moderní konkurence pro malou samoobsluhu znamenal takřka katastrofu - obratem i personálně se rázem smrskla na polovinu. Za nějaký čas - přesně to bylo šest měsíců - se ale situace vrátila k „normálu“. „Zase máme čtyři prodavačky a obrat, řekla bych, dokonce mírně vyšší,“ komentuje současnou etapu konkurenčního soupeření Brichová.
Jak odolat konkurenci velkoprodejen? Podle Milady Brichové to nakonec není příliš složité: „Především jsme pružnější v sortimentní politice. Plus je vlastně diskont, nakupují levně, ale proto také jenom něco a především na základě dlouhodobých smluv. Na změnu poptávky tedy reagují velmi pomalu. Já nakupuji vlastně každý den, máme toho samozřejmě méně, ale sortiment rychleji obměňuji, což je naše konkurenční výhoda.“
U Brichů mají i vzhledem k prostoru nabídku skutečně užší, ale zase v ní je i luxusnější zboží, které diskontní supermarket nenabízí - to se týká především alkoholických nápojů a cukrovinek. „Ten zlom k lepšímu vlastně přinesly Vánoce. Lidé si chtěli na svátky koupit něco dražšího, lepšího, a to našli u nás,“ vysvětluje Brichová. A znovu tam „našli“ i denně čerstvé lahůdky i pult s teplým občerstvením. A především - individuální služby, třeba dárkový koš na objednávku nebo chlebíčky na oslavu narozenin. To podle Brichové každý zákazník ocení, naproti tomu podle ní velkou roli nehrají ani ceny, ani otevírací doba: „Zkusili jsme to s večerním prodejem, ale nemělo to žádné výsledky.“
Zatímco Brichovi zažívají prosperitu, v dalších obchodech na náměstí je mrtvo. „To ale neplatí pro potravinářský sortiment - takové prodejny na náměstí i v jeho okolí fungují, zmizela jen malá cukrárna,“ podotýká místostarosta Štifter. Specializované obchody se podle něj buď přesunuly do malé obchodní zóny, která vznikla nedaleko supermarketu, nebo zanikly: „Například malá prodejna obuvi tady nemůže přežít -jsme dvacet minut jízdy od pražského Černého Mostu, kde si budete vybírat ze stovek modelů,“ dodává.
