Zpomalit její vývoj, pokusit se ho zastavit, nebo ji rovnou celou zakázat? Na téma možných důsledků a hrozeb ze strany umělé inteligence (AI) se toho v uplynulých letech napsalo víc než dost. Tím spíš po nástupu třetí verze přelomového chatbota ChatGPT od firmy OpenAI, která jej vloni na podzim dala k volnému užití.
Nový nástroj – jenž se o chvíli později dočkal svého následovníka v podobě ,čtyřky‘ – našel uplatnění v nejrůznějších oborech a činnostech, na které si člověk vzpomene. Od hledání nejoptimálnějšího dopravního spojení přes psaní knih, medicínské poradenství až po pomoc s absolvováním zkoušek na prestižní vysoké školy. A protože minimálně v posledním případě se takové chování studentů dá považovat za podvádění, řada institucí technologii, respektive její užívání vzápětí zakázala.
Bojíte se toho, že vás v práci během příštích pěti let nahradí umělá inteligence?
Zda byl tento postup správný, je předmětem mnoha debat. Gabriela Teissing, šéfka českého CreativeDocku, jenž se specializuje na zakládání a budování firem a technologických projektů napříč celou Evropou a Blízkým východem právě i s využitím nástrojů AI, má však zcela jasno. „Já si myslím, že jakékoliv zakazování umělé inteligence je zcela kontraproduktivní. Je to blbost, přirovnala bych to k rozbíjení strojů na prahu průmyslové revoluce. Naopak je podle mě potřeba naučit s tím lidi co nejrychleji pracovat a vysvětlit jim, čemu v jejím případě věřit a čemu nikoliv,“ řekla v rozhovoru redakci Euro.cz.
Čeho je AI schopná, stále nedokážeme domyslet
Řada vědců i byznysmenů, včetně například Billa Gatese, se domnívá, že nástup nové generace chatovacích botů fungujících na principu AI představuje stejně zásadní věc, jakou bylo v minulosti vynalezení mobilního telefonu či vznik internetu. A i Teissing souhlasí: „Vidím to stejně. Myslím si totiž, že si aktuálně vlastně ani nedokážeme představit, k čemu všemu tento pokrok může vést.“
Ostatně i proto zdůrazňuje, že jakkoliv jí zakazování využití podobných nástrojů v praxi nedává smysl, regulace umělé inteligence jako taková rozhodně namístě je. „O regulaci mluví i sám šéf OpenAI Sam Altman a představitelé dalších velkých firem, které za těmito technologiemi stojí. A jak říkám, dle mého názoru lidstvo v současné době nedokáže domyslet, co všechno se díky, potažmo kvůli umělé inteligenci může stát, protože se jedná o stále docela neprozkoumanou a zásadní věc a scénářů jejího dalšího vývoje je strašně moc,“ dodala manažerka.
Že je potřeba AI určitým způsobem ukočírovat, respektive nastavit jasná pravidla jejího využívání, konec konců dokládají některé případy ze zahraničí. Ty nejenže potvrdily, že se zmíněná technologie nedá aplikovat vždy a za všech okolností, ale zároveň i ukázaly, že může podávat zavádějící informace, a tím tak člověku ztížit jeho každodenní život.
„Vzpomínám si v této souvislosti na jeden soudní spor v USA, kdy se pasažér nejmenovaných aerolinek dožadoval odškodnění za úraz, který se stal na palubě letadla během letu, načež jeho právník u soudu použil data generovaná ChatGPT, jež měla údajně odkazovat na podobné události v minulosti a na základě kterých chtěl pro svého klienta tolik a tolik peněz. Nakonec se ale zjistilo, že to byl celé podvod a že si umělá inteligence všechny tyto dřívější případy vymyslela, jelikož na to sama ani nebyla stavěna,“ přiblížila šéfka CreativeDocku.
Ještě závažnější je však podle ní jeden nedávný incident, ke kterému došlo v ne až tak vzdáleném Nizozemí. Tam se rozhodli použít umělou inteligenci k tomu, aby vypočetla, jak moc je který jedinec pobírající sociální dávky náchylný ke zneužití celého státního systému, respektive jaká je pravděpodobnost toho, že něco takového udělá. Algoritmus na základě vlastních výpočtů zařazoval lidi do dvou ,košíků‘. U jedněch tato pravděpodobnost existovala, u zbylých nikoliv. Zaměřoval se přitom často na imigranty a osoby nacházející se v tíživé životní situaci, do níž se kolikrát nedostaly úplně vlastním přičiněním.
Několik lidí se poté obrátilo na soud, jelikož s rozhodnutím umělé inteligence nesouhlasili a dožadovali se odpovědi, na základě jakých konkrétních kritérií byli do oné nevyhovující skupiny zařazeni. To však dotčený úřad nebyl s to zcela objasnit.
„Celým problémem pak je, že podobná, stěží obhajitelná rozhodnutí učiněná takovou technologií člověku v běžném životě docela dost zavaří. Takže určitě je za mě dobré, že Evropská unie již začala na určitých regulacích pracovat – samozřejmě je to běh na dlouhou trať, ale aspoň už se s tím něco začalo dělat,“ podotkla Teissing.
Možný generační problém
Spousta lidí má z AI otevřený strach. Bojí se především skutečnosti, že kvůli ní přijdou o své zaměstnání. To se podle šéfky CreativeDocku dozajista stát může, druhým dechem nicméně dodává, že stejně tak díky umělé inteligenci i řada nových pozic vznikne.
Nedávné případy ukázaly, že jednou z nejohroženějších skupin pracovníků jsou v tomto ohledu například marketéři, copywriteři, ba dokonce spisovatelé. Všechny tyto profese, totiž činnosti v rámci nich vykonávané, AI již nyní do určité míry zastane. Otázkou nicméně je, zda si získá dostatečné množství ,fanoušků‘, aby výše uvedené osoby z trhu práce takříkajíc vystrnadila. Sama Teissing o tom přesvědčena není.
„Osobně si myslím, že naše generace bude dávat přednost obsahu, který je vytvořený člověkem. Kdybych se já měla – a znovu zdůrazňuji, že je to můj osobní názor – dívat na film nebo číst knihu tvořenou umělou inteligencí, tak by to ten můj celkový dojem, potažmo zážitek rozhodně devalvovalo. Článek na internetu si přečtu proto, že mě zajímá názor jeho autora, jemuž věřím. Z tohoto důvodu mám za to, že kvalitní obsah generovaný člověkem bude mít v případě médií stále velmi vysokou cenu. Jak tomu bude v případě příštích generací, které už na umělé inteligenci vyrostou, ale těžko odhadovat,“ nechala se slyšet.
Naše budoucí rozhodnutí budou díky AI kvalifikovanější
Ačkoliv má umělá inteligence spousty vad, je s ní spjato mnoho rizik a ne každý si k ní ihned najde cestu, nelze jí upřít jedno – fakt, že když si ji člověk osvojí, může mu být velmi nápomocna k řešení nejrůznějších problémů. V CreativeDocku se o tom vlastní kůži již přesvědčili, neboť zde nedávno spustili nový produkt nazvaný AI transformace, v rámci kterého Teissing spolu se svými kolegy vytipovává pro klienty z řad firem oblasti, jejichž fungování tyto technologie dokážou značně zefektivnit.
„Funguje to tak, že rozebereme konkrétní firmu, oddělení po oddělení, a přemýšlíme, jaký konkrétní užitek by jejich lidé mohli z těchto nástrojů mít – ať už z pohledu kvality práce, větší efektivity, nižších nákladů a podobně,“ přiblížila manažerka.
„Aktuálně na projektu spolupracujeme s jednou mezinárodní bankou, přičemž první výsledky se již dostavují. Identifikovali jsme například, že její HR oddělení může AI využít ve svých inzerátech za účelem popisu pracovní pozice, zatímco ajťákům poslouží při vývoji a tak dále. Co tím chci říct… Z tohoto pilotního projektu jasně vyplývá, že AI může využít vesměs kdokoliv k celé škále nejrůznějších projektů,“ uzavřela Teissing s tím, že se skvěle hodí zejména pro „vyhodnocování dat a vytváření predikcí, díky čemuž rozhodnutí, která budeme jako lidé činit, budou o poznání kvalifikovanější“.
