říká předseda představenstva Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky Hans Lindhorst V České republice využívá stavební spoření větší procento obyvatel než v Německu. Tam přitom může přispívat na pořízení bydlení i zaměstnavatel. Jak hodnotíte rozvoj stavebního spoření a stavebních spořitelen v ČR?
říká předseda představenstva Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky Hans Lindhorst
V České republice využívá stavební spoření větší procento obyvatel než v Německu. Tam přitom může přispívat na pořízení bydlení i zaměstnavatel.
Jak hodnotíte rozvoj stavebního spoření a stavebních spořitelen v ČR? Od roku 1993 až dosud je jejich společný vývoj úspěšný. V České republice má stavební spoření 40 procent obyvatel, a možná více. Což je vyšší číslo než v Německu. Přál bych si, aby klienti mnohem více využívali svůj nárok na úvěr ze stavebního spoření. V Česku chápání tohoto nároku ještě nepokročilo tak, jak bych si představoval. Samozřejmě pro to musejí mnohé udělat samy stavební spořitelny. Musejí více přesvědčovat klienty, aby tyto úvěry využívali.
Lidé mají možná zájem jen o státní příspěvek ke spoření, nikoli o úvěr?
Povrchní pohled by to mohl naznačovat - a možná tomu tak zčásti i je. Domnívám se však, že velká část klientů chce úvěr. Lze tomu pomoci zjednodušením postupů na straně legislativy. Když chce člověk v Česku získat relativně nízký úvěr, musí předložit celou řadu dokumentů. Domnívám se, že by se s tím mělo něco udělat. V Německu, když člověk žádá i o poměrně velký úvěr ze stavebního spoření, vystačí se dvěma listy papíru.
Co by se mělo na dnešním systému stavebního spoření změnit?
Systém jako takový je velmi dobrý. Není tam zapotřebí žádný zásadní zásah. Nabízí klientům jistotu, pokud jde o uložené peníze a relativně dobré zhodnocení úspor. Ale vidím to vždy ve spojení s nárokem na úvěr ze stavebního spoření a dodržení zásady použití prostředků ze stavebního spoření jednoznačně na bydlení.
Jak funguje stavební spoření v Německu? Jaká jsou zvýhodnění a pro koho?
Funguje stejně jako v České republice, protože ta ho převzala z Německa. Dá se říci, že podíl klientů v Německu není tak vysoký jako nyní v Česku, ale je tam mnohem více lidí, kteří mají uzavřeno několik smluv zároveň. Dokonce mohou mít smlouvy u různých stavebních spořitelen a čerpat na ně státní podporu. Systém státní podpory umožňuje totiž příspěvek od státu rozdělit na více smluv uzavřených u různých spořitelen. V edle této prémie existuje i příspěvek, který poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci. A konečně prémie za to, že si člověk vytvoří privátní bydlení. Pak jsou, stejně jako v České republice, daňová zvýhodnění. Odpočty úroků, které platí klient z úvěru. Musí samozřejmě vždy splnit základní podmínku - peníze použít na bydlení.
Jak jsou podpory v Německu omezeny, jaký mají strop?
Všechny podpory mají limit. Omezení je jinak nastavené například pro svobodné, bezdětné manžele nebo pro rodiny s dětmi. Dejme tomu svobodný člověk si naspoří za rok na stavebním spoření tisíc euro. Potom může dostat od státu roční prémii ve výši deseti procent z pěti set eur, tedy padesát eur. Ženatý uspoří za rok dva tisíce a dostane deset procent z tisíce euro. O vlastní státní podporu pak mohou žádat i děti od věku 16 let. To se tedy týká prémie ze stavebního spoření. Pak je tu příspěvek na tvorbu privátního bydlení. Je to další druh spoření, kam může přispívat i zaměstnavatel. Některé firmy dávají svým zaměstnancům deset procent, některé platí dokonce celé spoření. K částce, kterou takto uloží za rok, může zaměstnanec dostat opět desetiprocentní roční prémii, maximálně však částku necelých 94 marek, zhruba 50 eur. V tomto případě nemusí nutně jít o stavební spoření. Jsou speciální typy spořicích účtů, které lze uzavřít s běžnou bankou. Peníze však musejí být na účtu uloženy určitou dobu.
Pokud firma zaměstnanci na pořízení privátního bydlení přispívá, jaké to má pro ni výhody?
Existují daňové kompenzace. Určitě nemusí z těchto příspěvků svým zaměstnancům platit pojištění a podobně.
Jak funguje ostatní podpora bydlení v Německu?
Existují další podpory, které jsou určeny pouze lidem do určité výše výdělku, a také se liší v jednotlivých spolkových zemích. Řada těchto opatření vždy byla a je spojena se stavebním spořením. Prostředky na podporu bydlení ve spolkových zemích směřují hlavně k zaměstnancům úřadů, do veřejného sektoru a státních podniků. Programy například podporují výstavbu v určité oblasti, dejme tomu výstavbu půdních bytů. Tyto programy se neustále mění. Společné mají to, že je výše státní podpory zpravidla limitovaná, je vymezen určitý okruh bytů, kterých se týká. Dále se podporuje také stanovený typ bydlení. Podpora se týká lidí do určité výše výdělku. Příspěvek je možné získat i na určitou obytnou plochu bytu. Ta je zase různá podle typu rodiny. Podporu na nejmenší počet metrů čtverečných získají svobodní, na větší rozlohu ženatí a největší samozřejmě rodiny s dětmi. Úrokové sazby těchto programů byly vždy velice nízké, a to i v době, kdy na bankovním trhu byly mnohem vyšší než dnes. Také splatnost je velice dlouhá, aby zatížení rodiny nebylo tak vysoké. A úroky byly vždycky pevně stanovené. Tyto programy znají poradci odbytové sítě BHW (německý spolumajitel Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky - pozn. aut.). Každý má k dispozici příslušné podklady a může každému klientovi poradit, které z nich může využít. Dokonce vše potřebné za klienta i zařídí. A to je poradenství, které si představujeme i v České republice.
Jak se může stavební spoření dál v tuzemsku rozvíjet - například pokud jde o jeho dostupnost pro podnikatelské subjekty?
Stavební spořitelny mají možnost poskytnout přístup ke svým produktům i podnikatelským subjektům. Každá stavební spořitelna musí ale sama posoudit, co je pro ni vhodné a co ne. Modrá pyramida (Všeobecná stavební spořitelna KB - pozn. aut.) v každém případě považuje za prvořadý cíl poskytování úvěrů fyzickým osobám. Nevidím důvod, proč bychom v první řadě financovali velké podnikatelské aktivity. Jsme spořitelna založená pro to, aby měli možnost financovat bydlení koneční uživatelé bytů a domků. Domnívám se, že financování velkých podnikatelských aktivit v oblasti bydlení by měly dělat banky. Věnujeme se i financování menších subjektů, například bytových družstev. Začali jsme s tím letos a máme zatím tři nebo čtyři podniky menšího rozsahu. První bylo bytové družstvo v Třebíči (viz Profit č. 29/2002 z 15. července - pozn. aut.). Takové subjekty bychom chtěli také podpořit.
