(reakce na články v Profitu č. 9 a 11/2008)
Stoupenci předloženého zákona o zrušení daňové podpory stravenek nyní v médiích hovoří dokonce o jejich úplném zrušení, zpochybňují legitimitu a legalitu našeho podnikání, popírají jednoznačné a prokazatelné přínosy. Zpochybňování legitimity stravenek je jako napadat podstatu podnikání v sektoru služeb obecně. Fakt, že tyto služby využívá na 60 tisíc firem, považujeme za důkaz efektivity systému.
Rovněž označování stravenek jakožto paralelní měny je velmi zavádějící. Jelikož jsou stravenky službou zprostředkované platby, mají podobu certifikované ceniny. Protože ovšem platí pouze pro přesně vymezenou oblast nákupu a po omezenou dobu, nelze v žádném případě hovořit o paralelní měně. Soustavné obviňování z plošného zneužívání stravenek nemá reálný základ. Asociace provozovatelů stravenkových systémů zavedla vlastní autoregulační a kontrolní opatření, díky nimž se zneužití stravenek na nákup alkoholu, cigaret a podobně trvale pohybuje pod jedním procentem celkového objemu.
Názor, že stávající daňový režim stravenek znamená ztrátu pro stát ve výši 8 miliard korun, je také zavádějící. Ve zdůvodnění návrhu předkladatelé uvádějí, že očekávají dodatečné příjmy pro státní rozpočet pouze 600 milionů až miliardu korun, studie Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické hovoří naproti tomu o výpadku ve vybraných daních z přidané hodnoty a z příjmu až 1,9 miliardy korun. Současný daňový režim stravenek je tedy pro státní rozpočet pozitivní, v nejhorším případě neutrální.
Opakovaně také dochází k porovnávání nesrovnatelných údajů – příspěvku na stravování poskytovaném zaměstnanci v klasickém závodním stravování a celkové ceny stravenky, do jejíž hodnoty vstupuje i příspěvek strávníka. Důrazně také protestujeme proti označování daňové uznatelnosti stravenek jako anomálie v české daňové soustavě. Ve stávající daňové legislativě existuje celkem 54 výjimek. Je podivné, že právě jedna z nejpřínosnějších je řešena izolovaně a zcela nesystémově. Jiné, jako například odpočet daně z přidané hodnoty u luxusních automobilů v případě úpravy N1 či odpisy nákupů vína z tuzemské produkce v ceně až do 500 korun za kus, zůstávají nedotčeny.
Tomáš Kubík
Marně se snažím přijít na to, proč je tolik povyku kolem stravenek. Víc než kolem nízkých důchodů, či kolem poplatků ve zdravotnictví. Nejméně přitom křičí zaměstnanci, nejhlasitěji velké firmy, pro něž jsou stravenky obrovský byznys. Ale kdo to odnese nejvíc, jsme my – malí a střední podnikatelé. Vlastní kuchyně si nemůžeme dovolit, a tak nám lidé budou asi odcházet k velkým firmám, které samozřejmě nabízejí větší komfort. Jestliže se tak rádi srovnáváme se západní Evropou, měli bychom se podívat, jak tam podporují drobné živnostníky. Ale to nějak nechce vláda přes všechny sliby vidět ani slyšet. Psali jste v Profitu i o lobbingu, který dokonce někteří oslovení označili za normální práci. Já si poctivou práci představuji přece jenom trochu jinak. Ovšem podle toho, jak to vypadá s malými a středními podnikateli je vidět, že na zaplacení lobbistů nemáme.
Jan Holák
