Poslanci Ondruš a Langer možná odejdou z komise pro kontrolu BIS
V UNII SVOBODY hraje poslanec František Ondruš roli experta na tajné služby. Šest let pracoval v Bezpečnostní informační službě (BIS) a nyní je jedním ze členů sedmičlenné poslanecké komise pro kontrolu činnosti BIS. Někteří jeho straničtí kolegové jej považují za čestného, až naivního člověka, který prý jako jeden z mála členů vyšetřovací komise IPB je veden snahou něco vyšetřit, a nikoliv potvrdit verzi své politické strany. Jiní unionisté však upozorňují, že jeho minulost není úplně jasná a že hned na počátku práce komise pro IPB svůj klub podtrhl. Podle informací týdeníku EURO mu hrozí, že neprojde prověrkami Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Pokud by skutečně do 31. prosince letošního roku nedostal od NBÚ osvědčení, že se může seznamovat s utajovanými skutečnostmi, musel by komisi pro kontrolu BIS opustit. O jeho případu minulý týden jednali i poslanci parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost. Verdikt NBÚ by s největší pravděpodobností měl padnout v příštích týdnech. Možná jde ale o víc než jen o Ondruše. V sázce je i politická budoucnost korunního prince ODS Ivana Langra, stínového ministra vnitra. Prověřování komise pro BIS. „Prověřuje mě Národní bezpečnostní úřad a prověrka není zatím ukončena“, říká k tomu poslanec Ondruš. Na otázku, zda sám nemá signály, že prověření nedostane, odpovídá: „Pokládám za zbytečné o tom mluvit. Národní bezpečnostní úřad mě nepozval na pohovor tak, jak ukládá zákon, pokud by měli nějaké pochybnosti. Předpokládám, že s mojí prověrkou by tedy neměly být problémy. I s ohledem na moje předchozí šestileté působení u Bezpečnostní informační služby. Ředitel NBÚ Tomáš Kadlec tento argument s úsměvem odmítá. „Z BIS a dalších zpravodajských služeb neprošly prověrkami podle nového zákona desítky lidí. Fakt, že někdo pracoval několik let u BIS, neznamená, že musí bez problémů získat certifikát opravňující k seznamování s utajovanými skutečnostmi, řekl pro týdeník EURO Kadlec. Ze sedmičlenné komise pro BIS je již podle informací týdeníku EURO prověřeno pět poslanců. „Sám jsem zatím viděl čtyři prověření. Všechny jsou na stupeň přísně tajné, řekl k tomu předseda komise pro BIS Jan Klas (ODS). Odmítl ale jmenovat, čí certifikáty již viděl. „Mohu říct, že prověřen již jsem. Pokud jde o ostatní, mají čas do 31. prosince 2000. Kdo k tomuto datu nebude prověřen, nemůže zůstat nadále členem komise, dodal Klas. „Já ještě prověření nemám, přiznal poslanec Ivan Langer. Jenže další člen komise Cyril Svoboda (KDU–ČSL), jenž již má prověření na nejvyšší stupeň, v rozhovoru s týdeníkem EURO řekl: „Podle mě by všichni členové komise pro kontrolu BIS měli být prověřeni pro možnost seznamovat se s informacemi chráněnými nejvyšším stupněm utajení. Někteří kolegové ale, myslím například Ivana Langra, se ani nechtějí dát prověřit. Langer byl „únikem informací o jeho postoji k prověrkám Nejvyššího bezpečnostního úřadu evidentně zaskočen. „Jsem připraven nechat se prověřit, tvrdil napodruhé Langer. Kdy a proč zatím o prověrku nepožádal? „Mám již vyhotovený bezpečnostní dotazník, ale ještě jsem ho na NBÚ neposlal. Čekám, jak dopadne jedna věc, která je v běhu, a podle toho se rozhodnu, řekl poslance Langer. O jakou věc se jedná, odmítl konkretizovat. Stejně tak nevysvětlil, o čem se bude rozhodovat, když je připraven nechat se prověřit. Dodal jen: „Věc je v běhu. Nemohu to nijak ovlivnit, a proto ani nevím, kdy skončí. Předpokládám, že do konce roku to stihnu.“ Vyšetřování v komisi pro IPB. Unie svobody chtěla, aby se kauza IPB začala vyšetřovat od začátku, tedy chronologicky, a nikoliv od konce, jak se nakonec stalo. Její poslanec František Ondruš však v parlamentní vyšetřovací komisi pro IPB podpořil opačný scénář. Proč nehlasoval podle dohody na poslaneckém klubu? „Já jsem na to nepohlížel a nepohlížím politicky. A z čistě profesionálního hlediska je vždycky nejlépe začít tím, co je aktuální, kde jsou nejsilnější zážitky, respektive kde paměť je nejživější, kde se nemůže stát, že různé materiály nejde dohledat. U mě rozhodly vysloveně profesní důvody, proč jsem chtěl začít poslední etapou, vysvětluje Ondruš. Podobně nerespektoval dohodu, že mís–topředsedou komise se má stát jeho stranický kolega Pavel Svoboda. Rozhodl se, že bude kandidovat sám. Možná i za podporu postupu, který vyhovoval poslancům ODS Vlastimilu Tlustému a Martinu Kocourkovi, byl místopředsedou zvolen Ondruš. „Moje zvolení vyplynulo z aktuální situace. Řekl jsem si, že místopředseda by měl být zástupce Unie svobody, a když jsem viděl, že se situace vyvíjí tak, že mám větší šance, tak jsem s tím souhlasil proto, aby místopředseda byl skutečně z Unie svobody“, tvrdí poslanec Ondruš. Léta u tajné služby. Šest let poslance Ondruše u BIS vzbuzuje u řady lidí velká očekávání o jeho kontaktech a informacích z prostředí tajné služby. Nakolik se vyzná, ale vůbec není jasné. Jeho kolega tvrdí, že když šlo o významnou věc, dal od toho Ondruš ruce pryč. Podle neověřených informací z nitra služby dělal pouze asistenta a řidiče náměstkovi ředitele Janu Princovi. „K tomu, jaká byla moje pozice a na čem jsem pracoval, o tom s vámi nemohu hovořit, říká František Ondruš a poukazuje na podepsaný závazek mlčenlivosti. Ať už jsou jeho kontakty a znalosti BIS jakékoli, jedno je jisté. K BIS má velmi ochranářský vztah. Vadí mu, když je v médiích kritizována, a odmítá, že by v ní mohlo docházet k nezákonnostem. Například k tvrzení bývalého šéfa Škody Plzeň Lubomíra Soudka (EURO 36/2000), že mu pracovník BIS v březnu 1998 vyhrožoval zastřelením či vyhozením z okna, pokud nepřestane jednat o zakázkách v Iráku a Íránu, říká: „Principiálně to považuji za téměř vyloučené, protože lidé do Bezpečnostní informační služby jsou velmi pečlivě vybíráni a popsané jednání hraničí s trestnou činností. Téměř bych to vyloučil. Jednání, které popsal pan Soudek, se mi zdá tak málo pravděpodobné, že bych ho opravdu skoro vyloučil. Stejně tak v případu HTT Tesla a pana Orla, zveřejněném v MF Dnes, považuji za tak málo pravděpodobné, ba skoro vyloučené, že by se takto chovali příslušníci BIS. Jiný bývalý zaměstnanec tajné služby tato Ondrušova slova označil za směšně naivní. „Co může o operativních akcích tajné služby vědět? Nikdy s nimi nepřišel do styku. Označení „asistent a řidič Jana Prince je ještě lichotivé. Jen dokazuje, že o činnosti BIS nic neví. Navíc coby člen komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS demonstruje až neskutečnou podjatost, uvedl zdroj týdeníku EURO, který pracoval u BIS několik let. Vysoká hra. Kariéra politika, který neprojde prověrkami NBÚ, a zvláště pokud se chce profilovat jako expert na tajné služby či stínový ministr vnitra, je vážně ohrožena. Korunní princ ODS a zástupce US ve dvou významných komisích si to jistě uvědomují. Několik zdrojů potvrdilo, že pár dotazů na téma prověrek NBÚ vyvolalo v Poslanecké sněmovně rozruch. Ivan Langer možná vyčkává, jak dopadne prověrka Františka Ondruše. Pokud by unionista skutečně neprošel, mohl by Langer doufat ve vlnu zpochybňování celého úřadu a s odkazem na jeho nízkou důvěryhodnost se odmítnout nechat prověřit. Zde by nemuselo jít o těžkou práci. V případu odstaveného šéfa Služby pro odhalování korupce (SPOK) Evžena Šírka, který letos v prověrkách NBÚ neuspěl, a byl proto v srpnu uvolněn ze své funkce, totiž Národní bezpečnostní úřad ztratil kus svého kreditu. Šírek byl loni v únoru obviněn z trestného činu ohrožení utajované skutečnosti z nedbalosti. Vyšetřovatel jej podezíral, že se prostřednictvím svého domácího telefonu připojoval z bytu do databáze SPOK. To nebylo Šírkovi nikdy prokázáno a navíc inspekce ministra vnitra dospěla minulý týden k závěru, že přestupků a pochybení se dopustil sám vyšetřovatel. Přesto podle všech dostupných informací právě toto podezření z ohrožení utajované skutečnosti z nedbalosti a následný kázeňský trest policejního prezidenta Jiřího Koláře vedly k neúspěchu v bezpečnostní prověrce.
