Kritizovaný glyfosát přežije dalších pět let. Už dnes však je potřeba se ptát, co přijde po něm.
Před čtyřmi lety slavili včelaři vítězství. Evropská unie navzdory protestům zemědělců zpřísnila podmínky pro využívání takzvaných neonikotinoidů, přípravků na bázi nikotinu určených k hubení hmyzu, které mátly populace včel a ty pak nenašly cestu zpět do úlu. První výsledky vypadaly slibně. Jenže záhy se ukázalo, že pěstitelé místo nich sáhli po náhradních přípravcích, u nichž panuje podezření, že přírodě způsobují minimálně stejné, nebo ještě větší škody než zakázané látky.
Nyní se na evropské úrovni o neonikotinoidech jedná znovu, ovšem nejen o nich. Přes celosvětovou kritiku nakonec přežil i herbicid glyfosát, široké veřejnosti známý pod značkou Roundup. Toho se na rozdíl od neonikotinoidů spotřebuje nesrovnatelně vyšší množství. Glyfosát se díky svým unikátním vlastnostem rozšířil prakticky do celého světa a stal se nejpoužívanějším pesticidem vůbec. Bez přehánění je také symbolem boje o budoucí podobu zemědělství a přístup k přírodě.
Stříkat pole glyfosátem bude možné ještě pět let. Pesticid za to vděčí hlavně Německu, které na poslední chvíli otočilo a hlasovalo pro jeho povolení. I Česká republika prosazovala prodloužení. Jak ukazuje příklad s neonikotinoidy, nikdo totiž spolehlivě neví, co glyfosát nahradí a jaké dopady to bude mít.
Bitva o fosforečnany v potravinách: hrozba zákazu kebabu rozlítila Turky v Německu
„Praxe ukazuje, že pokud dojde k zákazu některé účinné látky, tak zemědělci ji nahrazují aplikacemi hned několika látek, jejichž kombinace může mít vyšší zátěž pro životní prostředí než původní látka. Glyfosát je přitom v některých případech obtížně nahraditelný,“ zdůvodňuje postoj Česka ministr zemědělství Marian Jurečka. S touto obavou zdaleka nebyl sám, bezglyfosátové budoucnosti se obávají i někteří zastánci zákazu. I pět let navíc je přitom ve světě pesticidů, jejichž skutečné účinky se projevují až po mnoha desítkách let, velmi krátká doba.
Železničáři: Náhrada neexistuje
V Česku se loni podle statistik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského spotřebovalo 772 tisíc litrů účinné látky glyfosátu, což dělá zhruba šestinu z celkového množství spotřebovaných látek na ochranu rostlin. Zdaleka se přitom neomezuje jen na zemědělský sektor. Lahvička s etiketou Roundup se stala nedílnou součástí výbavy řady zahrádkářů. Široké využití našel prostředek ale i v dopravě při údržbě silnic a kolejí.
Prodloužení používání glyfosátu a úloha Německa:
Pan Glyfosát. Z německého ministra je toxická mrtvola
Například Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) ročně spotřebuje 55 tisíc litrů herbicidů v hodnotě deseti milionů korun, velká většina z toho je na bázi glyfosátu. Mnoho zemědělců i dalších uživatelů přitom dnes při otázce po náhradě kroutí hlavou. „S ohledem na naše potřeby v této chvíli neexistuje,“ odpovídá mluvčí SŽDC Kateřina Šubová na otázku, zda už mají železničáři vyhlédnutou vhodnou alternativu.
Jiné herbicidy nejsou tak účinné a bude jich potřeba pravděpodobně nasadit více najednou a ve větším množství. Alternativou může být strojové odstranění plevele a častější přeorávání, což povede nejen ke zvýšení nákladů zemědělců a růstu cen potravin, ale podle kritiků i k růstu emisí CO2. Podle studie univerzity v Giessenu tak zákaz povede k poklesu produkce u pšenice, kukuřice, krmných plodin a olejnin o 4,3 až 7,1 procenta a Unii tím vznikne každý rok ztráta ve výši 1,4 miliardy dolarů.
Povzbudí zákaz černý trh?
Dalším rizikem je i bující černý trh s falšovanými pesticidy. Stát i Unie v posledních letech přikročily k řadě opatření, která mají ilegální obchod omezit. Přesto je podle různých odhadů zhruba 15 procent ochranných látek na trhu neznámého původu. Otázka tak zní, zda restrikce oblíbeného glyfosátu poptávku na černém trhu ještě více nepovzbudí. Podle Jurečky přesto jedna vyzkoušená alternativa existuje. V Česku se dnes 12 procent půdy obdělává v režimu ekologického zemědělství, tedy bez jakékoli chemie. Spotřeba biopotravin je však zcela zanedbatelná. Většina plochy se využívá jako pastviny a nemalá část produkce jde na vývoz. „Škoda, že spotřebitelé nekupují více biopotravin,“ povzdechl si Jurečka s tím, že v opačném případě by podpořili i bezpesticidové zemědělství.
Dále čtěte: