Jak tráví čeští podnikatelé typický den? Dnes se našemu časopisu svěřila se svým rozvrhem Cristina Muntean, mediální poradkyně a zakladatelka společnosti Media Education CEE.
Starých zvyků se člověk špatně zbavuje. Před páry lety, když jsem ještě dělala v novinách, jsem naučila své editory, že když přijdou do práce na desátou hodinu, mají už moje články a já mám celý den před sebou. Ráno je boží klid, píše se mi nejlépe. Proto ani dnes to není jinak. Slunce vstává a já už vesele píšu – tentokrát články na webu nebo blogu klientů či tiskové zprávy. Je právě 6:30 ráno.
Jak být ve formě
Před tím jsem ještě stihla vyvenčit svého psa a posnídat. Pes Scooby mi leží klidně u nohou a já čerpám inspiraci. K ránu obvykle patří kreativní práce. Jedna lekce, kterou jsem se musela naučit v podnikání, je, že pokud chci nabízet to nejlepší svým klientům, musím se pekelně soustředit. Nejdříve musím být já v pořádku a ve formě, abych jim mohla nabídnout originální myšlenky, dokonalou realizaci a při tom všem se ještě usmívat. Takže celé podnikání se stalo hledáním rovnováhy mezi tím, co mě baví a tím, co mi dělá dobře. Proto mám v týdnu dva dny vyhrazené na schůzky a většinou tři dny, kdy se soustředím na dotahování projektů. Říkám většinou, protože týden má sedm dnů a víkendy podnikatelky vypadají hodně rozdílně od víkendů „normálních“ lidí. Ale to je jiný příběh.
Disciplína především
V 9:00 si udělám první přestávku. Kontroluji si telefon, e-maily a účty na sociálních sítích. Přečtu si novinky a zapisuji nové úkoly. Odtrhnout se od Twitteru (tolik zajímavých zpráv najednou) nebo od Facebooku (ještě tohle jsem chtěla komentovat!) není snadné. Rovnováha vyžaduje disciplínu, takže – do toho. Jsem ze staré školy; zatím mě databáze na řízení úkolů jako Basecamp nechytly. Proto si napíšu další úkoly na papírový seznam a odhaduji, co nejvíce spěchá. Podle toho začínám telefony, e-maily nebo skype porady s klienty či partnery.
Další lekce, kterou jsem se musela naučit, je, že nemá cenu nabízet klientům všechno. Na různé věci je dobré si najít správné partnery. Místo abych vybudovala klasickou PR agenturu, kterou vede jeden zkušený partner, ale o klienty se v podstatě starají junior account manažeři, řeším svoje klienty sama. Tímto nabízím mnohem kvalitnější výsledek. A když chce klient další věci jako třeba nový web nebo řízení profilů na sociálních sítích, mám pro něho partnery, kteří nabízejí stejnou kvalitu. Jde o spolupráci, což není vždy jednoduchý úkol, ale jde to.
Krimi na dobrou noc
Těsně před 12:00 mě upozorňuje štěkot, že je čas na oběd. Ano, venčíme, potom si uvařím něco k jídlu. K tomu rychle kontroluji maily, Facebook a Twitter, jestli se neobjevilo něco nového. Prolétnu hromadu papírových novin, které mi ráno přišly do schránky – řekla jsem už, že jsem ze staré školy? Cítím, jak se na jednou stranu během přestávky vyčistí hlava, ale zároveň se naplní ohromným množstvím informací, které nejsou vždy úplně užitečné. S těžkým srdcem zase Facebook a Twitter vypnu a jdu na odpolední úkoly.
Další telefonáty, distribuce zpráv, publikace článků, editace. Šálek čerstvé kávy leží vedle mě. Přesto po 14:00 začíná můj výkon upadat. Soustředím se na více méně rutinní práci, která nevyžaduje tolik úsilí, jako je monitoring médií nebo platba faktur. V 16:30 si ještě jednou kontroluji e-maily a sociální sítě. Už jsem docela vyčerpaná. Vyvenčíme potřetí, pak se seberu a jdu cvičit.
Vrátím se lehčí a veselejší. Uvařím si večeři, potom venčíme naposledy. Mozek je vypnutý, cítím, že by se tam už nevešla ani kapka informací. Podle nálady si pustím animovaný film od Disneyho – nejlepší je Herkules – nebo nějakou krimi reportáž. Jsem ráda, když se případ vyřeší. Mám pocit dobře provedené práce. Jdu spát – zítra na mě čeká den schůzek. Pozítří školím, večer budu moderovat jednu konferenci. Scooby mi připomíná, že musím vyřešit jeho hlídání na dobu své nepřítomnosti. Usínám s hlubokým povzdechnutím. Čeká nás další zajímavý týden.
