Fotografie zaměstnanců v montérkách a s hráběmi při uklízení listí, při výletu s vozíčkáři za kulturou nebo při pečení vánočních perníčků se seniory. Firemní dobrovolnictví je dnes vítaným doplňkem k finanční pomoci, kterou firmy poskytují neziskovým organizacím.
Přitom ještě před pár lety o tomto fenoménu, který k nám přišel z vyspělých zemí jako součást společenské odpovědnosti firem (CSR), téměř nikdo nevěděl. „Nebudu zastírat, že jsem působila trochu komicky, když jsem začala v roce 2006 dobrovolnictví ve firmě prosazovat,“ říká Simona Kaňoková, specialistka CSR společnosti ČEZ.
Pomohl jí však i zájem ČEZ o expanzi do zahraničí. „Sledovali jsme, jak jsou ve světě hodnoceny podobné firmy. A právě firemní dobrovolnictví bylo jednou z cest, jak nejenom pomáhat, ale zároveň upevňovat vztahy se zaměstnanci, což je pro nás dlouhodobě důležité,“ vysvětluje Simona Kaňoková.
Díky podpoře vedení firmy i odborů se ČEZ začal firemnímu dobrovolnictví věnovat ve všech sedmi regionech, kde působí. Každý zaměstnanec má nárok jednou ročně za mzdu odpracovat jeden den ve prospěch neziskové organizace, kterou si vybere.
Žádná Akce Z
U některých zaměstnanců se novinka ze začátku setkávala s nedůvěrou, připomínala jim totiž Akce Z z éry socialismu. To se však podařilo rychle překonat. „Platí zásada, že všechno je opravdu dobrovolné,“ říká Simona Kaňoková a pokračuje: „Každý den si uvědomím, že moje práce stojí a padá na spolupráci a na ochotě řady spolupracovníků napříč celou firmou.“
Pomáhat se však museli učit nejen dobrovolníci, zkušenosti chyběly i neziskovkám. „Zpočátku se stávalo, že jsme přišli do neziskové organizace, a tam neměli promyšlenou práci pro případ špatného počasí. Nebo jí měli málo. Neziskovky většinou neodhadnou, jakou mají lidé kapacitu a nasazení, když se na to těší a udělají si celý den čas. Jsou mnohem výkonnější, než neziskovka očekává,“ upozorňuje.
Ročně navštíví na čtyři stovky dobrovolníků ČEZ kolem 70 neziskovek. Mohou si je sami navrhnout, poté je ale prověří odborná organizace Byznys pro společnost. Ta garantuje, že se pomoci dostane těm nejpotřebnějším a zároveň seriózním neziskovkám. ČEZ se zaměřuje především na sociální oblast a na životní prostředí. „Řekli jsme si, že nepůjdeme jednoduchou cestou,“ vysvětluje Simona Kaňoková, proč si firma nevybrala líbivější témata.
Dobrovolnické dny se snaží stále zlepšovat. Pro neziskové organizace, kde pomáhají, zavedli stokorunový příspěvek na každého dobrovolníka. Ten slouží na pomůcky, barvy, štětce a podobně. Dalších 150 korun je určeno na stravování. „Některé neziskovky jsou přitom kreativní, o stravování dobrovolníků se postarají z domácích zdrojů a peníze mohou využít na projekt,“ dodává Simona Kaňoková.
Pomoc při povodních
Díky jednoduché a rychlé organizaci již třikrát pomáhala více než stovka zaměstnanců při povodních a náhlých záplavách. „Místa nasazení jsme vybírali spolu s humanitární organizací ADRA. Díky tomu jsme byli tam, kde nebyl nikdo, a nebyli jsme tam, kde byli všichni,“ pochvaluje si Simona Kaňoková. S dalším vylepšením chce přijít letos.
„Ráda bych inspirovala manažery, účetní a další specialisty, že neziskovce pomohou více, když nebudou hrabat listí, ale když jí poradí v oboru, ve kterém jsou profesionálové. Protože právě tyto špičkové znalosti mnohdy neziskovkám chybějí,“ popisuje Simona Kaňoková.
Velkou příležitost podle Simony Kaňokové představuje firemní dobrovolnictví také pro malé a střední podniky. Těm umožní navázat přímé vztahy s organizacemi v jejich nejbližším okolí a pomáhat tam, kde je nejvíce potřeba.
Simona Kaňoková původně získala ekonomické vzdělání. Od roku 1995, kdy pracuje v ČEZ, působila mimo jiné v komunikaci, organizaci a řízení. Dárcovstvím času a charitativními aktivitami se zabývá od roku 2006. Nyní se komplexně věnuje firemní společenské odpovědnosti a koordinaci filantropických projektů.
