Měl by prezident Václav Klaus jasně odpovědět na otázku, jak hlasoval v referendu o EU?
- ano 53,4 %
- ne 43,2 %
- nevím, nemám názor 3,4 %
Na dva téměř stejně velké tábory se rozdělili ředitelé ve svých odpovědích na otázku Manažerského barometru ohledně hlasování Václava Klause v referendu o vstupu do Evropské unie. Jedni prezidenta chválili za to, že nechtěl ovlivňovat svobodné rozhodování občanů. Druzí mu měli za zlé, že tak důležitou volbu považuje za svoji soukromou věc. Nakonec se v anketě týdeníku EURO našlo o deset procent více hlasů toužících po prezidentově otevřenosti. Při zdlouhavém dohadování o tom, co Klaus na hlasovacím lístku zaškrtl, však není od věci zamyslet se nad větou jednoho z respondentů: „Je vcelku lhostejné, zda je prezident pro, nebo proti, protože v referendu má také jenom jeden hlas.“
Kritici Václava Klause nejčastěji upozorňovali, že je jako hlava státu v jiné pozici než řadoví občané. „V tak významné funkci, jako je post prezidenta republiky, není možné oddělovat soukromé postoje, názory a stanoviska od těch oficiálně prezidentských. Vždy vše, co pan Klaus řekne, udělá, nebo neudělá po celou dobu svého mandátu, činí jako hlava státu a je jeho povinností k tomu takto přistupovat! Měl by jasně říci, jak hlasoval v referendu. Pokud to nečiní, působí škodu sám sobě i této zemi,“ uvádí jeden z manažerů. V jiné reakci se objevila výtka, že sdělovat své postoje k čemukoliv jindy problém Václavu Klausovi nečiní: „Je veřejnou osobou, u které bych předpokládal, že tak zásadní věc nebude považovat za svoje osobní rozhodnutí, ale že se o ně podělí s národem. Velmi často svěřuje národu mnohem méně závažnější skutečnosti, svoje pohnutky a názory, takže nechápu, proč je najednou tak skoupý na slovo.“
Nepříliš lichotivě porovnával další ředitel Václava Klause s bývalým prezidentem: „Od populistického inženýra jeho typu bych ani jasné vyjádření nečekal, takže nejsem nijak zklamán. Jen mi je tak trochu stydno, že po vizionáři Havlovi máme bohužel na Hradě člověka, který není schopen komunikovat ani o tom, co bylo, natož aby se věnoval vizím.“ Také jeho kolega naznačuje, že Václav Klaus chtěl uspokojit všechny: „Smyslem politiky je názor mít a prosazovat ho, případně přijmout i porážku. Pokud důvodem této zbabělosti byla populistická snaha zajistit si hlasy všech skupin obyvatelstva pro budoucí možnou přímou volbu prezidenta, je to ještě zavrženíhodnější než druhý možný důvod - beznadějná snaha o zachování národního státu.“
Mezi těmi, kteří prezidenta v zachovávání mlčení podporovali, zněl skoro jednotně názor: hlasování je tajné, a to pro každého. „Je naprosto nevhodné se někoho na jeho rozhodnutí ptát. To platí i v případě prezidenta. V okamžiku volby je to řadový občan. Jeho postoje v průběhu hlasování a těsně před a po něm si velmi vážím. Poukázal na výhody i rizika a dal každému občanu možnost plně uplatnit své základní demokratické právo svobodně se vyjádřit. Připitomělé vnucování Ano ze strany vládou organizované kampaně naopak zavánělo těžce časy minulými. Oslavující Špidla na pódiu před hrstkou diváků vyvolal jedině soucit. Snad si pan premiér nemyslel, že referendum bylo něco jako hlasování o důvěře vládě. To bych snad nepřál ani jemu, takový omyl,“ zhodnotil chování prezidenta a premiéra jeden z manažerů.
Další ředitel má zato, že Václav Klaus dal jasně najevo již před hlasováním, která varianta mu připadá dobrá pro budoucnost národa. „Nepovažuji za důstojné, aby ještě výslovně potvrzoval, jak hlasoval. Je to liberál a zůstal věrný ideji, že svobodný člověk se má sám rozhodnout,“ dodává ve své odpovědi.
Každému však Klausovy názory na členství v unii tak jednoznačné nepřipadají. „Osobně bych se nedivil, kdyby hlasoval proti, neboť patří k těm lidem, pro které je národní stát vrcholem demokratického snažení, a Evropskou unii nepovažuje za optimální mechanismus. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří také nepovažují unii za optimální, ale představa izolovaného státu je pro ně ještě mnohem horší,“ zamýšlí se jiný respondent.
Autoři následujících dvou příspěvků se pozastavili nad tím, jak je někdy v Česku těžké vůbec nějaký postoj zaujmout. Soudí, že kritice by se Klaus tak jako tak nevyhnul. „Vzhledem k postojům Václava Klause k Evropské unii v minulosti si většina občanů zřejmě myslí, že hlasoval proti vstupu. Kdyby pak veřejně tvrdil, že zaškrtl na hlasovacím lístku Ano, většina lidí by mu to nejspíš nevěřila. Protože nelze předložit objektivní důkaz o tom, jak kdo hlasoval, bude lepší, když si i pan prezident ponechá pro sebe, kterou variantu zvolil,“ načrtl jednu z variant první z nich. Druhý pouze lakonicky poznamenal: „Pokud by to řekl, mohl by být některými lidmi kritizován stejně, jako je nyní kritizován za to, že svou volbu neprozradil.“
Odpovídalo 118 manažerů
