Peníze státem vlastněných firem bude spravovat Česká národní banka
Ministerstvo financí chce mít větší kontrolu nad penězi, se kterými hospodaří státní firmy a instituce. V současnosti mohou šéfové zmíněných subjektů svobodně rozhodovat, u kterého z finančních ústavů si založí účet, případně jak budou investovat volné finanční prostředky. Počátkem příštího roku by však měli o tuto výsadu přijít. Zákon o státní pokladně, který sepsali úředníci ministra financí Miroslava Kalouska, totiž počítá s tím, že všechny státní peníze půjdou přes jeden jediný účet zřízený v České národní bance (ČNB). Údajně i proto, že nekontrolované investice státních podniků často končí milionovými prodělky.
NAŠTVANÍ BANKÉŘI Záměr informaci týdeníku EURO potvrdil Pavel Nevšímal, který na ministerstvu financí šéfuje projektu Státní pokladny. „Ano, jedním z předpokladů platebního styku státu bude ,jediný účet‘, který povede ČNB,“ konstatoval. Jak upozornil, výhodou takového řešení je to, že stát bude koncentrovat volné finanční prostředky na jednom přehledném místě a bude tak moci optimalizovat náklady na řízení svého dluhu. Současná praxe je taková, že některým státním institucím a firmám leží na účtech částky v řádech miliard korun, zatímco další instituce a podniky si musejí na svůj provoz draze půjčovat u bank. Zákon o Státní pokladně by měl takovou nesrovnalost odstranit. „Stát si již nebude zbytečně půjčovat, když prostředky vlastní, a bude bezpečně a maximálně výhodně investovat volné finance prostřednictvím ČNB,“ sdělil Nevšímal. A jak upozornil, stát tak bude své závazky vždy platit včas, s přihlédnutím k disponibilním finančním zdrojům, ale ne příliš brzy před splatností. „Roztříštěnost prostředků na mnoha účtech mnohdy u komerčních bank vede k nedostatečné evidenci aktuálních stavů státních i veřejných financí a zbytečným výlohám. Náklady pouze na úroky státního dluhu jsou dnes na úrovni 50 miliard korun ročně,“ dodal Nevšímal. Dle informací týdeníku EURO pasáž návrhu zákona, která počítá s jednotným účtem u ČNB, nesou s velkou nelibostí privátní banky. Pokud by totiž nový předpis vstoupil v platnost, přišly by o část velice lukrativního byznysu. Státní instituce a podniky totiž na účtech privátních finančních ústavů ročně protočí desítky miliard korun. „V době finanční krize, kdy je na trhu stále nedostatek likvidity, by stažení tak velkého objemu peněz ze sektoru privátního bankovnictví mohlo způsobit i ekonomické problémy některým finančním institucím,“ sdělil týdeníku EURO zdroj z oboru bankovnictví. Jak rovněž upozornil, největší potíže by mohly nastat především u malých finančních ústavů, jež doposud profitují z dobrých vazeb na státní správu. Jména nejvíce ohrožených firem však s ohledem na citlivost tématu nechtěl sdělit. Další zdroj týdeníku EURO v této souvislosti upozornil na zvýšenou aktivitu lobbistů najatých bankami, kteří se snaží, aby pasáž o centrálním státním účtu v ČNB ze zákona o Státní pokladně zmizela.
ZÁKON SNAD V ZÁŘÍ, START V LEDNU Věcný záměr zákona, který sepsalo ministerstvo financí, je nyní připraven k připomínkovému řízení. „Jeho paragrafové znění ještě není dokončeno. Je velmi těžké přesně stanovit, kdy bude předložen Poslanecké sněmovně, zejména kvůli množství vyjadřujících se subjektů. Musí jej též schválit vláda. Předpokládáme, že ve sněmovně bude předložen letos v září nebo říjnu,“ sdělilo ministerstvo financí. Nutno však upozornit, že resort financí odpovědi na otázky týdeníku EURO zpracovával ještě před demisí kabinetu Mirka Topolánka. Návrh zákona souvisí s projektem na vybudování Státní pokladny. Tendr na dodávku systému Státní pokladny loni vyhrála společnost IBM, když nabídla cenu 2,19 miliardy korun. Ministerstvo ale předpovídá, že by se miliardové investice měly brzy vrátit. Tvrdí, že zprovoznění pokladny ročně uspoří půl až procento z celého státního rozpočtu, tedy přibližně z bilionu korun. I přes mírné zpoždění stále platí konečný termín pro spuštění pokladny 1. ledna příštího roku. „Letos v únoru byl schválen dokument definice projektu, který říká, jakou metodikou a procesy se bude projekt řídit. Stejně tak i mimo jiné definuje konkrétní odpovědně osoby za stranu dodavatele i zadavatele, tedy zhruba 80 lidí,“ upozornil šéf projektu Nevšímal. Do 15. května by měly být dokončeny práce na cílovém dokumentu, což je podrobné rozpracování celého projektu, jež jasně definuje i ty nejmenší detaily. Po spuštění Státní pokladny bude možné několika kliknutími myší na počítači zjistit nejen aktuální stav státních peněz, ale i průběh všech projektů, na jejichž plnění se svými financemi podílí stát. Se zprovozněním systému je spojeno i školení úředníků, zřejmě největší v historii státní správy. Náklady na první fázi školení jsou již započítány ve 2,19 miliardy korun, které za postavení projektu chce IBM a její dodavatelé.
*
BOX
Čtyři pilíře Státní pokladny
Platební styk – V současné době jej obstarává ČNB. V budoucnu by měla centrální banka shromažďovat veškeré státní peníze na jednom účtu, kromě jiného i od státních podniků, institucí a zdravotních pojišťoven
Centrální účetní systém – Eviduje státní majetek, dovede jej ohodnocovat a vyhodnocovat. Je možné do něj kdykoliv nahlédnout a zjistit, kdo co změnil, popřípadě proč.
Řízení státního dluhu – V roce 2006 vyhrála tendr na dodávky systému společnost Trema. Projekt vyšel zhruba na 35 milionů korun a loni byl uveden do provozu.
Rozpočtový informační systém** – S jeho pomocí bude možné zjistit aktuální stav státního rozpočtu. Systém rovněž zaznamená historii „utrácení“ státních peněz, od vypsání výběrového řízení přes plnění smluvních podmínek až po převedení peněz. Zjednoduší a zrychlí kontrolu, jak jednotlivé organizace peníze z rozpočtu utrácejí.
