Bertelsmann vidí v Napsteru legitimní distribuční kanál
U Bertelsmannů to pochopili jako první. „Víte, já si prostě nemyslím, že třicet osm milionů uživatelů Napsteru můžeme považovat za zločince, řekl minulé úterý v rozhovoru pro televizní stanici CNN Thomas Middelhoff, předseda představenstva a ředitel německé firmy Bertelsmann. Její dceřiná společnost BMG zažalovala letos spolu s dalšími čtyřmi velkými světovými hudebními vydavatelstvími americkou firmu Napster za nelegální šíření hudebních nahrávek. Až do minulého týdne pokračoval spor jako každý jiný. Na jedné straně žalobce, na straně druhé žalovaný. V úterý však Middelhoff zasedl v New Yorku za jeden stůl s dvacetiletým mladíkem Shawnem Fanningem, který před osmnácti měsíci Napster založil. Vzal si od něj dokonce tričko s logem Napsteru. Bertelsmann se rozhodl nabídnout Napsteru ruku ke spolupráci. „Musíme konečně pochopit, že výměna hudebních souborů po internetu se stala novým způsobem distribuce obsahu, řekl dále Middelhoff, z jehož úst znějí podobná slova, jako kdyby papež prohlásil za největší vynález lidstva kondom. Šéf Bertelsmannova koncernu dále oznámil, že stáhne žalobu na Napster, když se lidem z této malé kalifornské firmy podaří najít způsob, jak 38 milionů uživatelů této služby přimět k platbám. Dodnes si totiž lidé, kteří mají software Napster stažený z příslušné internetové stránky, mohou zcela bezplatně vyměňovat hudební nahrávky uložené v datovém formátu MP3. Právě to rozlítilo podniky hudebního průmyslu natolik, že prostřednictvím Americké asociace hudebního průmyslu (RIAA) podaly loni v prosinci na Napster žalobu (chronologii případu přinášíme v rámečku na straně 58). Aby mohl Napster na novém systému plateb v klidu pracovat, rozhodl se Bertelsmann firmě poskytnout půjčku, o jejíž výši ovšem nehovoří ani Middelhoff, ani ředitel Napsteru Hank Berry. Americká média však informují o padesáti milionech dolarů. Pro Napster jsou tyto peníze doslova spásou. Firma totiž dosud neměla žádný podnikatelský model a žila z peněz, které do ní nalila venture kapitálová společnost Hummer Winblad. Investice ve výši patnácti milionů dolarů ale koncem letošního léta začala vysychat hlavně kvůli vysokým výdajům na honoráře advokátům zastupujícím Napster u soudu. Žádný happy end. „Myslím, že BMG vidí v Napsteru velké budoucí zisky. Bertelsmann by přece nepůjčoval peníze nikomu, od koho neočekává zisk, řekl v rozhovoru pro Business Week Online právník Leonard Rubin, který pracuje pro chicagskou společnost Gordon & Glickson a specializuje se na zábavní průmysl. Takže happy end? Ne tak docela. Před Napsterem a Bertelsmannem stojí několik problémů. Čtyři další hudební vydavatelství zatím o stažení žaloby neuvažují, dále také neexistuje záruka, že se Napsteru podaří vyvinout software umožňující identifikaci distribuovaných hudebních souborů. A když nakonec programátoři řešení najdou, zhroutí se tím hlavní argument obhajoby: že totiž technicky není možné hudební soubory identifikovat. Nikdo také neví, jak se zachová 38 milionů uživatelů Napsteru, kteří zatím nejsou zvyklí za službu platit. Middelhoff stojí o to, aby i čtyři další velké vydavatelské domy daly Napsteru stejnou šanci jako on. „Mluvil jsem už se zástupci mediálních společností, ale nechci teď uvádět jejich jména. Doufám, že budou souhlasit, ale není to jednoduché. Ve vztazích mezi hudebním průmyslem a firmou Napster je příliš mnoho emocí. Brzy se však dozvíme, zda i další vydavatelství na nabídku přistoupí. V tuto chvíli už něco leží na stole, uvedl Middelhoff. Sony Music Entertainment, EMI, Warner Music a Universal Music Group (ovládaná společností Seagram) se ale žaloby nevzdávají. Nejostřejší stanovisko zaujala šéfka Americké asociace hudebního průmyslu Hilary Rosenová. „Máme všechny důvody k radosti, když víme, že Napster bude svým uživatelům muset říci: Už to není zadarmo. Víte, my už také začínáme prodávat, uvedla Rosenová v rozhovoru pro The New York Times. Podle šéfky RIAA oznámení o spolupráci BMG a Napsteru rozhodně neznamená konec soudního sporu. „Vedle BMG je tu ještě několik žalobců; ani BMG nehodlá od sporu ustoupit, dokud Napster nepřijde s legitimním podnikatelským modelem. Upřímně řečeno: pro všechny – včetně Napsteru – je důležité, aby už jednou a provždy byla stanovena pravidla hudebního podnikání na internetu, uvedla Hilary Rosenová ve svém písemném stanovisku. Podstata sporu podle jejích slov nikdy nebyla v technologii, která šíření hudebních nahrávek umožňuje a může být uvedena do praxe zcela legitimně. „Jsem ráda, že už to Napster pochopil a doufám, že dnešní oznámení vyšle jasný signál všem, kdo provozují nebo chtějí provozovat internetové stránky či podniky zahrnující pirátství, dodala šéfka RIAA. Správný krok. Hudební vydavatelství jsou v postojích ke spolupráci BMG a Napsteru o něco vstřícnější. „Spolupráce Napster–Bertelsmann se zdá být pozitivním krokem našeho průmyslu, řekl agentuře Bloomberg Scott Miller, mluvčí společnosti Time Warner. „Jasně to demonstruje několik věcí. Za prvé se hudební průmysl rychle posouvá směrem k adopci předplatitelského modelu, za druhé i v internetovém světě budou chráněna duševní práva umělců, dodal. Podobně hovoří i Dawn Bridges, newyorský mluvčí EMI Group. „EMI podporuje iniciativy, které umožňují legální sdílení souborů, při němž jsou respektována práva umělců, vydavatelských společností a dalších majitelů duševních statků, řekl Bridges agentuře Bloomberg. Universal Music se vyjádřila přímo k tomu, jak oznámená spolupráce Bertelsmann–Napster ovlivní soudní proces vedený proti Napsteru. „I nadále máme pochybnosti o tom, že Napster dokáže najít řešení umožňující ochranu souborů a zajištění plateb. Avšak s potěšením sledujeme, že se firma snaží věc řešit a přijít s legitimním podnikatelským modelem. Současné podnikání Napsteru však stále vede k porušování autorských práv, a proto ani dnešní prohlášení nebude mít vliv na soudní proces, uvedla společnost ve svém tiskovém prohlášení. Podobně se na věc dívá Sony. Ve své zprávě pro tisk společnost uvádí, že „ani tato nová aliance se nesnaží řešit miliony aktů porušení autorských práv , které má podle hudebního průmyslu na svědomí právě společnost Napster, když bezplatnou distribucí svého softwaru umožnila bezplatné šíření hudebních nahrávek po internetu. Jak získat prachy. Middelhoff ani Barry zatím nechtějí příliš hovořit o chystaném obchodním modelu pro „Napster 2 . Není tedy jasné, kdy by měla služba začít, kolik se za ni bude platit, jak se budou rozdělovat příjmy a zda je vůbec možné přinutit k platbám uživatele zvyklé službu využívat zdarma. Ředitel Napsteru Hank Barry v jednom ze svých vystoupení zmínil fixní měsíční poplatek ve výši necelých pěti dolarů, ihned však dodal, že žádná pevná taxa zatím nebyla stanovena. The New York Times minulý týden oznámily, že jedním z diskutovaných modelů je plán, podle kterého by se k Napsteru přidala nová technologie časově omezující životnost stažené nahrávky pro nečleny komunity Napster. Platící uživatelé by nahrávky mohli získávat bez omezení a navíc by mohli být motivováni dalšími lákadly, například přístupem k exkluzivním nahrávkám vybraných umělců. Pro Napster je dále klíčové, zda se podaří vyvinout technologii umožňující sledovat, kolik a které nahrávky si členové mezi sebou vyměňují. Napster se totiž Bertelsmannu zavázal platit podle počtu vyměněných nahrávek z produkce německého vydavatelství. Podobně by měla peníze získávat i další vydavatelství, pokud se rozhodnou s Napsterem spolupracovat. „Na vývoji technologie pracujeme. Pustili se do toho dobří lidé, ale zatím nevím, zda se jim dílo podaří, přiznává Hank Barry. I kdyby se nakonec Barryho lidem podařilo potřebnou technologii vyvinout, není jasné, zda uživatelé Napsteru nakonec neodejdou k jiné podobné službě. „Rozdělí to uživatele. Někteří budou rádi, že se to začalo Napsteru vyplácet, další se budou cítit podvedeni, řekl listu The New York Times Chad Boyda, autor softwaru Napigator, který je alternativou Napsteru. Nespokojenci budou mít relativně široký výběr: podobně funguje i služba OpenNap a k dispozici je také Gnutella a Freenet. Barry je ovšem optimistou. Podle jeho slov vyjádřilo mnoho uživatelů Napsteru zájem na tom, aby se umělcům, jejichž díla jsou šířena po internetu, dostalo patřičného ocenění. „Lidé se chtějí pohybovat v rámci podporovaném hudebním průmyslem. Když jim ho dáme, přijmou ho, říká šéf firmy Napster. The New York Times citovaly minulý týden průzkum společnosti Webnoize, která zjišťovala postoje uživatelů Napsteru. Podle výsledků jejího šetření je 68 procent respondentů ochotných platit za služby Napsteru patnáct dolarů měsíčně. V sázce jsou tři miliardy. Thomas Middelhoff nemůže v této fázi souboje o hudbu na internetu nic ztratit. Všeobecně se očekává, že Napster soudní spor s Americkou asociací hudebního průmyslu prohraje. Když se však Middelhoffovi podaří přivést na svět systém zaručující platby z distribuovaných souborů, je pravděpodobné, že své konkurenty přesvědčí ke spolupráci. Ovládl by tak distribuční kanál budoucnosti s velkým počtem věrných zákazníků. Jestliže Napster soudní spor vyhraje, což je nepravděpodobné, Bertelsmann si včas zajistil dlouhodobý vliv na vývoj firmy. Někteří právníci ovšem tvrdí, že ani případné vítězství v kauze Napster neznamená vyhranou válku s internetovými distribučními komunitami. Tento názor zastává například profesor Mark Lemley z Kalifornské univerzity v Berkeley. Gnutella a Freenet na rozdíl od Napsteru nevyžadují centrální registr souborů, takže v případě dalších soudních sporů by bylo velice obtížné, ne–li nemožné, identifikovat pachatele, kteří porušují autorská práva. Jisté je jen to, že právníci mají o práci postaráno. Hudební vydavatelství se totiž jistě nebudou chtít do roku 2005 nechat připravit o 3,1 miliardy dolarů. Právě tolik peněz mají podle odhadu společnosti Forrester Research vytáhnout z kapsy hudebních vydavatelství internetoví piráti za pomoci neautorizovaných digitálních distribučních systémů.
PODMÍNKY SPOLUPRÁCE BERTELSMANN-NAPSTER
- vyvinutí technologie pro identifikaci skladeb vyměňovaných mezi uživateli Napsteru
- sestavení profitabilního podnikatelského modelu, který umožní vyplácet honoráře vydavatelstvím a potažmo i autorům
- přesvědčit uživatele Napsteru, že je dobré za službu platit
- právní cestou zabránit distribuci neautorizovaného softwaru umožňujícího bezplatné šíření hudebních nahrávek po internetu
- přemluvit ke spolupráci další vydavatelské domy
CHRONOLOGIE PŘÍPADU NAPSTER Květen 1999 – Shawn Fanning a Sean Parker zakládají společnost Napster
- *7. prosinec 1999 – Americká asociace hudebního průmyslu u federálního soudu v San Francisku podává na Napster žalobu kvůli údajnému porušování autorských práv 13. duben 2000 – Heavymetalová skupiny Metallica u federálního soudu v Los Angeles podává na Napster žalobu kvůli podezření z porušování autorských práv a podvodu 3. květen 2000 – Bubeník skupiny Metallica Lars Ulrich a jeho advokát Howard King předávají soudu šedesát tisíc stránek obsahujících internetové adresy lidí, kteří podle nich nezákonně vlastní digitální formáty nahrávek skupiny Metallica 26. červen 2000 – Soudkyně Marilyn Hall Patelová přiznává Americké asociaci hudebního průmyslu předběžné opatření v podobě dočasného uzavření stránek společnosti Napster 28. červen 2000 – 9. federální odvolací soud ruší předběžné opatření vydané soudem nižší instance 2. říjen 2000 – 9. federální odvolací soud vyslechl argumenty obou stran sporu ve věci vydání předběžného opatření 31. říjen 2000** – Napster oznamuje partnerství s německým mediálním gigantem, společností Bertelsmann. Cílem spojenectví je vytvoření nového distribučního systému založeného na členském principu. Systém má garantovat platby pro umělce. Naplní–li se tato podmínka, upustí Bertelsmann od své žaloby, dá firmě Napster k dispozici svůj digitální katalog hudebních nahrávek a získá právo na odkoupení podílu ve společnosti Napster.
Zdroj: archiv
