Temelínská elektrárna
Jen jednání o osudu Agrobanky a o osudu československé federace trvala déle a byla provázena větším dusnem. Přesto pětihodinové dohadování o osudu jaderné elektrárny Temelín nevstoupí do historie novodobých českých vlád jako jednání, jehož výsledkem by byl konečný verdikt. Temelín bude dostavěn a zavezen palivem.
Ale o tom, kdy a zda vůbec bude rozštěpen první temelínský atom, se vláda Miloše Zemana v usnesení nezmiňuje. Naproti tomu řekl kabinet jasné ano záměru privatizovat energetický sektor včetně podniku ČEZ. Rozhodlo jedenáct ministerských ruk ou proti osmi, vláda si tímto krokem u veřejnosti spíše polepší. Všechny dosavadní průzkumy veřejného mínění potvrdily, že více než polovina lidí by Temelín dostavěla (STEM 60 procent, IVVM 52 procenta, Sofres - Factum 59 procent). Poměr hlasů pro a proti však dává tušit, že se někteří ministři tentokrát neřídili politickou vypočítavostí.
Jak to vlastně je?
Vládní rozhodnutí je definitivním požehnáním temelínské energii jen zdánlivě, o jejím spuštění a provozování není v usnesení ani zmínka. To, co na první pohled vypadá jako vládní nedopatření, je ve skutečnosti záměr.
„Řeknu vám poctivě, jak to vlastně je. Vláda včera nerozhodla o provozování. Ale také ani nemohla, protože ČEZ je sice téměř stoprocentně vlastněn státem, ale jestliže dostavba potrvá dva tři roky, tak během té doby může být klidně zprivatizován. P otom už vláda přece nemůže rozhodnout o tom, zda nový vlastník Temelín zakonzervuje, či ho bude provozovat, řekl týdeníku EURO místopředseda vlády Egon Lánský.
A tak je již dnes zřejmé, že za dva roky se vášnivá politická debata bude opakovat. „Rozhodování o spuštění Temelína se do vlády ještě vrátí. My jsme rozhodovali o základní otázce, zda dostavět, či nedostavět. Vláda, která bude vládnout za dva roky, bude muset rozhodnout, co je efektivní. Zda s provozováním ještě nějaký čas počkat, nebo spustit, nebo jenom jeden blok pokusně. Jakmile tedy bude dostavěn první blok, bude muset vláda rozhodnout, řekl týdeníku EURO ministr vnitra Václav Gru lich. Řada vládních i opozičních poslanců považuje toto rozhodnutí ve stylu chytré horákyně za „velkou pitomost .
Na obzoru privatizační sousto
Podle vyjádření několika ministrů je součástí temelínského usnesení i úkol pro ministry Svobodu a Grégra připravit do konce září návrh plánu privatizace energetické soustavy včetně společnosti ČEZ. Ověřit tuto informaci podle vládního usnesení však nebylo do uzávěrky týdeníku EURO možné, neboť premiér Zeman jej v té době ještě nepodepsal, a proto nebylo zveřejněno.
Po chvatné přípravě privatizace Komerční banky a České spořitelny, na které stát nejspíše prodělá desítky miliard, se tak ministru financí nabízí náplast na státní kasu. „Program privatizace je jasný, protože usnesení vlády říká, že ministerstva fi nancí a průmyslu a obchodu mají připravit podklady pro privatizaci energetického systému a společnosti ČEZ, potvrdil týdeníku EURO ministr vnitra Grulich. Podle něj nešlo o termín zahájení procesu privatizace, ale o započetí jej í přípravy. „Příprava neznamená mít hotové projekty a vytipované zájemce, to se nedá spíchnout za tři měsíce. To bude proces, který bude v tomto objemu trvat minimálně dva roky, řekl ministr vnitra. Vláda by podle něj měla zájem o zahrani ční partnery.
Půlnoční emoce
Ve více než čtyřhodinové rozpravě dominovaly emoce. „City v tom jsou, kurnik, to je jasné. Já jsem se v tom také angažoval naplno. To nebylo o tom, že by všichni ministři měli kamennou tvář hráčů pokeru a říkali spotřeba bude taková a taková, řekl týdeníku EURO místopředseda vlády Vladimír Špidla. „Kromě zasedání k válce v Jugoslávii to bylo opravdu nejhlubší a nejlépe připravené jednání, co pamatuji, dodal.
Bojovníci obou táborů se snažili přesvědčit méně rozhodné členy kabinetu, aby se dali na jejich stranu. Nicméně neúspěšně. Nakonec se na vládě rozhodovalo o znění závěrečného usnesení kabinetu. V průběhu večera přibyly k původně předložen ým dvěma návrhům ministrů Grégra (dostavět) a Kužvarta (nedostavět) ještě další dva. Místopředseda vlády Vladimír Špidla prosazoval oproti Grégrovi lapidární znění: „Dostavět a tečka. Místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík zase navrhl alternativní variantu k návrhu ministra životního prostředí. Žádný z ministrů nebyl ochoten prozradit, co konkrétního Pavel Mertlík navrhoval. Někteří odkazovali na závazek neinformovat, jiní si pro únavu nemohli vzpomenout.
Například ministr zdravotnictví Ivan David na žádost o specifikaci konkrétních projednávaných návrhů usnesení řekl: „Bylo to o půlnoci, mějte na mě ohled. Já jsem byl rád, že jsem to vnímal v té době, kdy se o tom hlasovalo.
Jediné, co ministři přiznali, bylo, že pro Mertlíkův návrh hlasovalo šest lidí a nakonec z něj jeden odstavec přičlenili k jádru návrhu Grégrova. Tak vznikla pátá varianta usnesení, která byla nakonec jedenácti hlasy schválena. Ze zastánc ů dostavby se nakonec vyčlenil pouze Vladimír Špidla, který prosazoval vlastní verzi usnesení a pátou variantu proto nepodpořil. Nešlo však o žádný hazard, neboť jeho hlas proti byl pouze formální a nemohl mít žádný vliv na konečný verdikt.
Vyhrožování a selský rozum
K napjaté atmosféře přispěl vrchovatou měrou premiér Zeman, když ministrům pohrozil, že přijdou o své funkce, pokud budou rozhodnutí vlády veřejně zpochybňovat. Výstraha zabrala. A tak například následné loajální vystupování ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, který zrušil plánovanou tiskovou konferenci k problematice Temelína, lze vysvětlit především strachem o ministerské křeslo. „Jít do detailů, jaká kdo navrhoval usnesení a co z nich prosadil, nepovažuji za vh odné, rozumné, užitečné. Rozhodnutí vlády nebylo o výhrách nebo prohrách. Byli jsme postaveni před věc, která neměla ideální řešení. Bylo nutno minimalizovat ztráty a rizika, řekl ministr Kužvart v rozhovoru s týdeníkem EURO. Většina ministrů šla na jednání vlády již předem rozhodnuta, zda dostavbu podpoří či nikoliv. Například ministr zemědělství Jan Fencl se prý rozhodl během třicetihodinového letu z Austrálie. Otázku řešil - jak jinak - „zdravým selským rozumem . „Někdy je třeba i takové vážné věci zjednodušit: ať rozhodneme, jak chceme, tak osmdesát čtyři miliard je v pasti nenávratné investice. Takže jsem nakonec rozhodoval jen o tom, jestli stojí za to na jít ještě šestnáct miliard a za ně si postavit elektrárnu a produkovat nejlevnější elektrickou energii, řekl pro týdeník EURO po jednání vlády Fencl. Ministr Kužvart navíc Jana Fencla nepřesvědčil, že by stát jako podílník společnosti ČEZ z desítek proinvestovaných miliard mohl dostat něco zpátky.
Generální tajemník Havel
Verdikt kabinetu se na poslední chvíli rozhodl ovlivnit prezident Václav Havel, který se dříve k otázce Temelína vyjadřoval vždy korektně. Ale během let prý dospěl k názoru, že už nemůže hrát mrtvého brouka. Z jeho projevu na tiskové konfe renci těsně před středečním zasedáním vlády vyplývá, že nyní se stal mluvčím některých politických a ekologických skupin. Svědčí o tom jeho argumentace a slovník připomínající prohlášení Unie svobody, lidovců, představitelů takzvané Dřevíč ské výzvy či ekologa Jakuba Patočky.
Za absolutní úlet, který si racionálně nelze vysvětlit, považují Havlův výpad proti společnosti ČEZ všichni představitelé českého byznysu, se kterými týdeník EURO hovořil. Dát rovnítko mezi komunistickou diktaturu a tohoto státem kontrolovaného mon opolu je od prezidenta republiky odvážné tvrzení. Právě proto jej Václav Klaus přirovnal k „bývalému generálnímu tajemníkovi KSČ , který vládne na Hradě a do podhradí posílá vzkazy, jak má vláda rozhodovat.
„Myslel jsem, že se dožiji jednoho prezidenta, kterého bych si mohl vážit, že po Masarykovi přijde ještě druhý dobrý prezident hodný úcty. Ale po těchto slovech prezidenta Václava Havla musím říct, že se toho již asi nedožiji, řekl týdeníku EURO ministr zemědělství Fencl.
Temelínské abdikace
Proti Havlovu nařčení („ČEZ nás devětkrát obelhal ), které se kupodivu shodovalo s výrokem premiéra Zemana z letošního ledna („vedení ČEZ obelhávalo předešlé vlády ), se striktně ohradil bývalý dlouholetý šéf energetické společnosti Petr Karas.
„Pravdou je, že zprávu o postupu výstavby Temelínu vládě vždy předkládal ministr průmyslu a obchodu, který dostával informace z více nezávislých zdrojů, nejen od firmy ČEZ. Za správnost a pravdivost těchto informací byl ministrovi od povědný příslušný náměstek, řekl týdeníku EURO Karas.
Jedním z náměstků exministra Dlouhého byl i současný - Grégrem v lednu dosazený - nový generální ředitel společnosti ČEZ Milan Černý. Ten nebyl po jednání vlády k zastižení, protože odjel do zahraničí. Nicméně loni na toto téma prohl ásil: „Stavba v roce 1994 pokračovala v nepředstavitelných zmatcích. Nebyly stanoveny sankce, termíny, ale zato byl volný platební kalendář a smluvní chaos. Tato situace mne vedla k tomu, abych přiměl Dlouhého ke schůzce s Klausem. Na ní mne Dlouhý podrazil. Nemohl jsem s nimi jet ani na stavbu, abych prý nevyvolával napětí.
Klaus s Dlouhým řešili temelínskou krizi netradičně. „Do dozorčí rady ČEZ byla jmenována Lívie Klausová, aby byl pan premiér lépe informován, ale nakonec se stala andělem strážným představenstva, které jsem navrhoval vyměnit, tvrdí Černý. „Paní Kl ausová mne pokaždé odbyla tím, že koně se nepřepřahají, když kočár jede do kopce. Já jsem se ji snažil vyvést z omylu replikou, že kočár podniku už nikam nejede, ale že stojí po loukotě v bahně, vzpomínal loni nynější šéf společnosti ČEZ. Černý z postu náměstka odešel v únoru 1996 na vlastní žádost. „Dlouhý byl kvůli udržení své politické pozice a popularity ochoten zastírat chyby svého resortu. Přímo ukázkově to platí o ČEZ a o výstavbě Temelína. Tak jsem se rozhodl, že já už za takové nepořádky dále zodpovědný nebudu, dodal Černý.
Z podobných pohnutek rezignoval také Černého předchůdce ve funkci náměstka ministra Dlouhého Vratislav Ludvík.
Bitva s ekology
Že by Temelín nebyl po dostavění spuštěn, si však představitelé společnosti ČEZ vůbec nepřipouštějí. „Pokud vláda diskutovala o termínech, například o zavezení jaderného paliva, de facto tím schválila i zahájení provozu, uvedl místopředse da představenstva František Hezoučký, který ve společnosti za dostavbu Temelína odpovídá.
Ani poslední verdikt vlády však neznamená, že nyní už dokončení nic nestojí v cestě. Ekologové hodlají využít veškeré právní prostředky a mají jedno želízko v ohni. Je jím nedávné rozhodnutí soudu, podle něhož byly některé změny na stavbě provedeny v rozporu se zákonem. Stavební úřad je totiž schválil, aniž došlo k takzvanému hodnocení EIA čili posouzení jejich vlivu na životní prostředí.
Podle Vobořila může toto soudní rozhodnutí ohrozit termíny dokončení stavby. Podle informací týdeníku EURO je však situace mnohem dramatičtější. Pokud se odpůrcům Temelína podaří přesvědčit příslušný stavební úřad, aby kvůli chybějícímu posouzení EIA st avbu zastavil, může to tento státní orgán udělat. Rozhoduje však v bezprecedentní záležitosti, záleží tedy na tom, zda by k podobnému rozhodnutí našel politickou podporu.
Posouzením vlivu na životní prostředí měly podle zákona z roku 1994 projít všechny stavební změny. Toto posouzení neproběhlo ani u změn provedených poté, co zákon vstoupil v platnost. Příslušný stavební úřad si je sice od ministerstva živ otního prostředí vyžádal, tento úřad, který tehdy vedl ministr Jiří Skalický, však rozhodl, že posouzení EIA není pro daný typ úprav třeba.
Podle soudu bylo toto rozhodnutí protiprávní, protože zákon zmíněnou povinnost jasně ukládá.
Změn bylo podle Hezoučkého na stavbě od začátku provedeno několik stovek. Striktní uplatnění zákona, který nerozlišuje, zda jde o novou střechu vrátnice nebo úpravu technologie, by si tak vyžádalo zpětně otevřít stavební řízení, které se může admin istrativními průtahy vléci donekonečna.
Podle informací týdeníku EURO však zřejmě ČEZ, nebo spíše státní orgány (soud totiž zpochybnil postup ministerstva životního prostředí a stavebního úřadu) uvažují o odvolání k vyšší instanci, tedy k vrchnímu soudu.
