POSILOVÁNÍ KORUNY - Česká koruna v současné chvíli posiluje až nepřirozeně rychle. Pokud bude v tomto tempu pokračovat, přikročí zřejmě centrální banka k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Krátkodobou korekci kurzu lze ale rozhodně využít k uzavření nové smlouvy o kurzovém zajištění.
Česká koruna v současné chvíli posiluje podle analytiků až nepřirozeně rychle, tempem, které neodpovídá růstu produktivity práce. Minulý týden vyšplhal její kurz k novým maximům, když si sáhl až k hranici 25 korun za euro, respektive 17 korun za americký dolar.
Přestože její zhodnocování vůči euru i dolaru je pro exportéry dlouhodobě nevýhodné, mohou takového vývoje přece jen využít ve svůj prospěch. V průběhu týdnů totiž lze čekat korekci stávajícího prudkého posílení. To bude vhodná doba pro uzavření nové smlouvy o kurzovém zajištění.
„I když v nejbližších dnech může koruna své zisky rozšířit, v horizontu týdnů sázím na negativní korekci, která může kurz vrátit zpět k úrovním 26,60 koruny za euro,“ upozorňuje hlavní ekonom Poštovní spořitelny ČSOB Jan Bureš. To by mělo být pro exportéry příležitostí pro uzavření nových smluv o kurzovém zajištění. Zvlášť proto, že z dlouhodobé perspektivy existuje dostatek důvodů pro další posilování české měny. Podle Bureše jsou jimi především další růst produktivity práce, odrážející se v zlepšování české obchodní bilance, a růst přílivu prostředků z unijních fondů.
To, že koruna v posledních měsících překvapuje svou silou, potvrzuje i hlavní ekonom UniCreditbank Pavel Sobíšek. Mimořádná ovšem podle něho není ani tak skutečnost, že kurz opakovaně překonává historické rekordy. Mnohem překvapivější jsou okolnosti, které tento proces provázejí. Po výrazných ziscích koruny z druhé poloviny loňského roku odhady analytiků totiž s prodloužením tohoto trendu prakticky vůbec nepočítaly. Efekt posilování koruny je navíc podle něho v reálných cenách vyšší kvůli letošnímu vzedmutí vlny inflace.
Přichází ten správný čas
Loňské první pololetí bylo k exportérům příznivé, neboť koruna vůči euru oslabovala. Na základě toho řada z nich právě v této době uzavírala smlouvy o kurzovém zajištění. „První polovina roku 2007 umožnila načerpat jistý polštář exportérům, který byl ovšem přečerpán do rostoucích mzdových nároků a do investičních kapacit,“ vysvětluje hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. Naproti tomu druhé pololetí roku bylo provázeno silným zhodnocováním české měny, a tím onen polštář jaksi splaskl.
„Velcí exportéři jsou většinou zajištěni vůči kurzovému riziku. Posílení koruny je pro ně samozřejmě nepříznivé. Nicméně se domnívám, že někteří exportéři jsou více nervózní kvůli faktu, že se jim krátí doba jejich zajištění vůči kurzovému riziku. Z tohoto důvodu očekávají korekci posílení koruny, aby mohli přistoupit k novým zajištěním,“ upozorňuje Šindel.
Nelze samozřejmě předpokládat, že firmy čekají se svým volným cash flow na dobu, kdy je výhodné uzavřít novou smlouvu, neboť svůj byznys řídí průběžně. „Nicméně v době slabšího kurzu koruny vůči euru je pochopitelně pro exportéry výhodné kurzový obchod uzavřít,“ potvrzuje Ladislav Kročák, ředitel segmentu CitiBusiness.
Proč je pro exportéry dobré využít krátkodobého oslabení koruny pro uzavření smlouvy o kurzovém zajištění? Forwardový obchod, tedy smlouva o budoucím kurzu koruny k euru (či jiné měně, v níž proběhne obchod), se totiž velmi úzce odvíjí od aktuálního kurzu toho dne, kdy je obchod uzavírán. Takto dohodnutý budoucí kurz sice není zcela totožný s tím aktuálním, nicméně liší se pouze o takzvané forwardové body. To je zjednodušeně řečeno započítaný rozdíl v úrokových sazbách obou zemí, v jejichž měnách se obchod uzavírá. Pokud jde o kurz koruna/euro, je tento rozdíl nepatrný, neboť mezi sazbami v eurozóně a v Česku je pouze malý rozdíl.
Neobírejte se o miliardy
„Firma či podnikatel by zajištění měli brát především jako způsob, jak si pojistit své cash flow proti nečekanému výkyvu. Spoléhat na to, že se kurz bude vyvíjet pozitivně, znamená spoléhat se na okolnosti, které podnikatel není schopen ovlivnit. Vývoj na měnovém trhu se přitom dá předvídat spíše v dlouhodobém horizontu,“ upozorňuje Kročák. Podle něho se nezajištěním proti výkyvům kurzu firmy ochuzují o miliardy korun ročně.
Jak se zajistit proti změně kurzu, to v zásadě záleží na oboru podnikání a způsobu řízení firmy. Existují společnosti, které si v zájmu zajištění plánovaných finančních toků zajistí třeba i celé své cash flow na celý rok dopředu. Častější je ale rozkládání zajištění po částech, většinou po třetinách. To vypadá tak, že si firma zajistí třetinu toků na delší období dopředu, třetinu zajišťuje opakovaně během kratších období a třetinu nezajistí. Například zajistí třetinu vždy na rok či na půl roku a třetinu na dva tři měsíce.
Důležitým faktorem pro rozhodování o délce měnového zajištění je způsob podnikání. Kdo uzavírá jednorázové kontrakty, zajistí se samozřejmě na objemy těchto kontraktů. Pokud však někdo průběžně obchoduje se zahraničím, musí reagovat na změny trhu, na němž působí. V takovém oboru se nelze zajišťovat na dlouhou dobu dopředu, ale je rozumnější zajišťovat se jen na krátká období, do dvou tří měsíců.
Koruna reagovala na super čísla
Co vyvolalo nečekané posilování koruny vůči euru a dolaru? A je skutečně tak bouřlivé? „Mimořádný se zdá být rozsah zisků české koruny. Ten dosahuje v nominálním vyjádření proti euru přes 12 procent od poloviny roku 2007 a přes pět procent od začátku letošního ledna. Něco takového snese historické srovnání jen s vývojem roku 2002,“ hodnotí Sobíšek.
V tom se shoduje s názorem ředitele sekce měnové a statistiky centrální banky Tomáše Holuba. Průměrné roční tempo zhodnocování koruny vůči euru činí podle Holuba tři procenta a podle jeho odhadu se bude v následujících pěti letech pohybovat v intervalu od 1,4 do 3,4 procenta. I Holub upozorňuje na podobnost s lety 2001 až 2002, kdy následně došlo k poklesu tempa růstu ekonomiky.
„Udrží-li se nominální kurz eura vůči koruně na stávající úrovni, dosáhne v únoru meziroční zhodnocení reálného kurzu naší měny mohutných 15 procent,“ upozorňuje Sobíšek. Přitom v roce 2002 meziroční zhodnocení reálného kurzu kulminovalo podle něho na srovnatelných 15 procentech a bylo zastaveno pomocí intervencí České národní banky. „Koruna poté jeden a půl roku oslabovala a trvalo celkem tři a půl roku, než opět zpevnila na nový rekord vůči euru. Dopady nadhodnoceného kurzu byly v ekonomice citelné. Prudké snížení vývozních cen vedlo k absolutnímu poklesu objemu exportu v korunovém vyjádření. Vývozní podniky trpěly propadem růstu přidané hodnoty. Pro průmysl byl rok 2002 nejhorším za celou současnou dekádu,“ tvrdí Sobíšek.
Říci, zda bude letošní rok kopií roku 2002, zatím nelze. Nicméně i podle viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera lze letos čekat oslabení tempa růstu ekonomiky, a to k úrovni čtyř procent.
Zvýšení sazeb znovu ve hře
Shodou okolností právě nadmíru pozitivní poslední údaje o růstu HDP vyhnaly korunu do jejích rekordních výšin. Česká ekonomika v závěru loňského roku podle aktuálních předběžných údajů Českého statistického úřadu přidala do kroku. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 procenta. To je zhruba o procentní bod výše, než čekal trh. Zároveň byla mírně revidována data za první tři čtvrtletí loňského roku. Rok 2007 si podle předběžného odhadu připíše 6,6 procenta.
Za růstem české ekonomiky stojí spotřeba domácností podpořená klesající nezaměstnaností, růstem mezd a rostoucím využíváním spotřebitelských úvěrů a kreditních karet. Solidní tempo si udržela také investiční aktivita a v neposlední řadě pomohl české ekonomice vývoz rostoucí rychleji než dovoz.
Až nečekaně rychlé tempo české ekonomiky vyvolalo zajímavou situaci v otázce úrokových sazeb. „Centrální banka ve své poslední prognóze indikovala konec zvyšování sazeb a začátek jejich snižování závěrem letošního roku. Jenže od té doby přišel nejprve lednový inflační šok a pak výrazně lepší data o HDP. Peněžní trh uvedené prognóze ČNB příliš nevěřil a po aktuálních údajích o HDP bude věřit ještě méně,“ tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle něho trh proto už nyní počítá s ještě jedním zvýšením úrokových sazeb. „Poslední neznámou v rovnici zůstává kurz koruny, který ovšem stále více ztrácí smysl pro realitu,“ dodává.