Mnichov přitvrdil bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, aby se návštěvníci nemuseli bát islamistických fanatiků
Padesátnice v červeném bavorském kroji chce vstoupit do pivního stanu Fischer-Vroni, před jehož dveřmi stojí dva bezpečáci. Sklapne teatrálně pod-patky a rozpaží ruce.jako byse právě převtělila do Kate Winsletové v ikonické scéně Titaniku. Muži však žádnou osobní prohlídku nedělají a s pobaveným úsměvem pouštějí ji a jejího partneravkrát-kých kožených kalhotách do útrob jedné z 29 provizorních hospod, které po sedmnáct dní stojí v centru Mnichova. Návštěvníci největšího pivního festivalu na světě berou posílení bezpečnostních opatření s humorem. Byť v létě Bavorům do smíchu moc nebylo.
Na konci července došlo na území tohoto spolkového státu během jednoho týdne ke třem útokům, při nichž zahynulo deset lidí. Ve Wurzburgu napadl afghánský mladí k sekyrou své spolucestující ve vlaku.v Ansbachu syrský uprchlík odpálil batoh v restauraci a v Mnichově školák íránského původu střílel do lidí v nákupním centru. V prvních dvou případech se prokázalo přímé napojení na islamisty, třetí byl aktem vyšinutého jedince.
Za plotem a bez batohu
Když při zahajovacím ceremoniálu starosta Dieter Reiter podle tradice narazil dvěma ranami první sud, pronesl přípitek: „Na pokojný Oktoberfest.“ Přesně tím vystihl, že hlavním tématem letošních slavností není stále se zvyšující cena jednoho mázu piva (mimochodem nejlevnější je za 10,40 eura-tedy 280 korun) ani zvyšující se spotřeba na hlavu (není až tak velká - lehce přes litr na osobu), nýbrž bezpečnost.
„Nemáme poznatky o tom, že by Oktoberfestu hrozilo nějaké speciální nebezpečí, ale je jasné, že mezinárodně známý festival by přirozeně mohl být pro útočníky cílem,“ prohlásil bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Proto také posílil bezpečnostní opatření, která mají milovníky piva před akcemi teroristů chránit. Jsou větší než po roce 1980, kdy pravicový extremista odpálil bombu. Výbuch po sobě tehdy zanechal 12 obětí.
Nyní poprvé v historii byl celý areál oplocen. Betonové zátarasy na příjezdových komunikacích jsou prevencí, aby náboženští fanatici nepoužili auta jako vražedné zbraně. Už na letišti a poté i na nástupištích hromadné dopravy informační tabule oznamují, že na Tereziánskou louku, kde se Oktoberfest koná, není nově povoleno nosit batůžky nebo velké tašky. Fanouškům piva se doporučuje, aby cokoli, kam se vejdou tři pytlíky s mlékem, nechali v úschovně zavazadel na blízkém nádraží.
U devíti přístupových bran stojí armáda lidí ve svítivě zelených bundách, kteří nekompromisně odkazují k menším a dražším mobilním úschovnám ty návštěvníky, kteří výzvu o taškách přes její všudypřítomnost přehlédli. Nicméně nedělají osobní prohlídky, takže potenciální terorista byse pod bundou mohl opásat trhavinou nebo pod ní pronést zbraň.
Po areálu však krouží uniformované i do civilu oblečené policejní hlídky, které bedlivě sledují, zda někdo z přátel čepovaného moku nepůsobí nervózně či jinak podezřele. Dohromady vedení policie pro Oktoberfest vyčlenilo šest stovek svých příslušníků, dalších 450 osob na hlídání vstupů zaplatilo město. Nemluvě o řadě vyhazovačů u každého podniku. Chování návštěvníků monitorují i bezpečnostní kamery.
Globální a přitom německý
Na první pohled Oktoberfest, jehož tradice sahá až do roku 1810k velkolepé oslavě svatby korunního prince Ludvíka, vypadá jako reklama na soužití různých etnik. Turecký obchodník před hlavním nádražím prodává dirndly. Tento bavorský kroj s hlubokým výstřihem skvěle sekne černošské číšnici s postavou Angeliny Jolie, když ke stolu v pivnici Lčwenbrau obratně nese věnec pěnivých tupláků. Stejně tak myslivecké klobouky s pírkem, snítkou chmele, případně mořskou lasturou spatříte nejen na blonďatých hlavách. Lidé všech odstínů pleti pracují i mezi těmi, kdo hlídají bezpečnost slavnosti.
Přes veškerou globalizaci a zájem návštěvníků z ciziny je Oktoberfest výsostné domácí záležitostí. Když začne dechová kapela na vyvýšeném pódiu hrát německou odrhovačku, připojí se skoro celý sál. Třetina lidí jednoduše ignoruje po zdech vylepený absurdní zákaz Do 19.30 si nestoupejte na lavice, vyskočí na lavice a s pozvednutými mázyzpívá refrén songu.Ato jsou teprve tři odpoledne. Když muzikanti spustí zhudebněnou výzvu k dalšímu přípitku „Ein Prosiťa přidá se k nim celá zaplněná pivnice, běhá z toho až mráz po zádech.
A co teprve při bavorském sloganu „Oans, zwoa, g'suffa“ tedy volně přeloženo „Jedna, dvě, chlastáme
Méně lidí
Padesátnice Inge je Mnichovanka, kterási nikdy nenechá Oktoberfest utéct. V dirndlu, doprovázena svým manželem v povinných kožených šortkách s kšandami a kostkovanou košilí, stojí na vyvýšenině u nohou sochy, která alegoricky znázorňuje Bavorsko. Pozoruje mumraj mezi pivnicemi, střelnicemi, kolotoči a dalšími pouťovými atrakcemi a konstatuje: „Letos je tu určitě méně lidí než jindy.“
Je sice všední den, ale ani večer se nikde nevytvářejí fronty. Sehnat stůl není velký problém. Při zahajovacím víkendu přišlo na Tereziánskou louku místo loňského milionu jen polovina lidí. Organizátoři jako viníka vidí jednoznačně počasí, protože oba volné dny propršely a špatné povětrnostní podmínky byly i v následujících dnech. Každopádně strach z útoků také může hrát svou roli.Turistická velmoc Francie, které „Rozhodně nemá smysl se bát. Tifanaticidnes mohou spáchat útok kdekoli. Nejde se schovávat/ říká rezolutně Inge a táhne manžela na tradiční bílou klobásu. Organizátoři doufají, že takových, kteří chtějí teroristům ukázat zdvižený prostředníček v podobě plného tupláku, je mezi Bavory, Němci i turisty více než strašpytlů. Takže: jedna, dvě - chlastáme. •
Rozhodně nemá smysl se bát. Ti fanatici dnes mohou spáchat útok kdekoli. Nejde se schovávat.
Bezpečnostní pracovníci u brány nedělají osobní prohlídky, takže potenciální terorista byse pod bundou mohl opásat trhavinou nebo pod ní pronést zbraň.
Nemáme poznatky o tom, že by Oktoberfestu hrozilo nějaké speciální nebezpečí, ale je jasné, že mezinárodně známý festival by přirozeně mohl být pro útočníky cílem.
O autorovi| Tomáš Nídr spolupracovník redakce
