Evropský parlament schválil 3. září 2002 legislativní návrhy Evropské komise týkající se nového uspořádání a využívání vzdušného prostoru pro civilní leteckou dopravu v zemích EU.
Vzdušný prostor nad Evropou se nyní skládá z mozaiky národních prostorů vymezených státními hranicemi, v nichž jednotlivé státy aplikují na základě ustanovení Mezinárodní úmluvy o civilním letectví z roku 1944 svoji výlučnou suverenitu. Každoroční intenzivní nárůst objemu letecké dopravy ale představuje závažný problém zejména v oblasti bezpečnosti, jako primárního ukazatele leteckého provozu. Je proto jasné, že současné institucionální uspořádání systému letového provozu v Evropě dosáhlo svého limitu. Na této situaci nic nezměnila ani krátkodobá a zřejmě již i překonaná recese v civilním letectví, která byla způsobena ekonomickým dopadem událostí z 11. září 2001 v USA. Jak prohlásila evropská komisařka odpovědná za oblast dopravy a energetiky Loyola de Palacio, „je vytvoření jednotného evropského vzdušného prostoru mimořádně důležitý proces, vedoucí k zajištění jeho optimálního využívání, s pozitivními důsledky na zvládání nárůstu provozu a minimalizaci zpoždění.“
Vzhledem k této situaci zahájila Evropská komise v roce 1999 práci na ambiciózním projektu Jednotné evropské nebe – Single European Sky. Tento proces byl ukončen v říjnu 2001, kdy Komise předložila Evropskému parlamentu čtyři principiální legislativní návrhy pokrývající regulační, bezpečnostní, provozní, technologické, ekonomické a institucionální aspekty řízení letového provozu, včetně dopadů na životní prostředí. Velká pozornost je samozřejmě věnována potřebám a rozvoji řídících letového provozu, coby nenahraditelných klíčových profesí. Centrální koordinace vzdušného prostoru v žádném případě nebude znamenat rušení pracovních míst řídících letového provozu, jak se obávají profesní odbory v zemích EU. Evropská komise naopak počítá s aktivním náborem nových a s intenzivním zapojením současných řídících letového provozu při implementaci všech navrhovaných změn. Pozitivním signálem ale jistě je, že Evropská komise i zástupci odborů mají stejný cíl – garantovat bezpečnost cestujícím a zachovat všechny výhody letecké dopravy.
Priorita prvního návrhu – institucionální rámec.
Vytvořit nový institucionální rámec je úkolem prvního návrhu. Regulační pravomocí v systému poskytování letových provozních služeb (LPS) je pověřeno Evropské společenství. Výkon funkce regulátora bude zajišťován rozhodovacími mechanismy v rámci Společenství. Počítá se s intenzivním využitím expertních schopností Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), která má v současné době 31 členů, včetně České republiky. Regulační rámec proto bude zahrnovat domény jako je bezpečnost, výkonnost systému, kvalita služeb, uspořádání vzdušného prostoru a ekonomické aspekty. Návrh dále ustanovuje speciální koordinační výkonný orgán (Single Sky Committee - SSC), skládající se z civilních a vojenských zástupců členských států. Jeho úkolem bude odborná podpora Evropské komise při tvorbě a navrhování regulačních opatření Společenství. V rámci poskytování LPS dojde k harmonizaci projektů, zaměřených na problematiku jednotného licencování a výcviku řídících letového provozu s cílem umožnit volný pohyb pracovních sil v rámci EU. Velký důraz je kladen zejména na zvýšení počtu jednotně vycvičených a kvalifikovaných řídících vzhledem ke stále rostoucímu objemu letového provozu.
Druhý návrh dává přednost harmonizaci
.
K zajištění požadavků v oblasti kapacity, bezpečnosti a jednotnosti při poskytování LPS v evropském vzdušném prostoru jako jednotného celku, Komise prostřednictvím druhého návrhu požaduje zavedení harmonizovaného systému certifikace pro poskytování letových provozních služeb a jmenování poskytovatele těchto služeb pro daný vzdušný prostor. Tento legislativní návrh bude mít velký vliv na tržní postavení a další vývoj poskytovatelů, kteří svoje služby v současnosti nabízejí z pozice přirozených monopolů. Státům bude ponechána pravomoc určit poskytovatele LPS, který může provozovat svoji činnost ve stanovené části vzdušného prostoru, ale zároveň mohou určit poskytovatele, který je zřízen v jiném státě a splňuje přepsané požadavky.
V oblasti stanovování výše traťových poplatků, které jsou účtovány za poskytované služby je kladen důraz na vzájemnou spolupráci poskytovatelů letových provozních služeb s uživateli vzdušného prostoru a zajištění efektivního vymáhání pohledávek na národní úrovni i na úrovni Společenství. Významným prvkem rovněž je, že takzvané doplňkové služby (meteorologie, letecká informační služba) se stanou předmětem standardních tržních podmínek.
Třetí návrh je pro kompaktní vzdušný prostor.
Vytvoření kompaktního vzdušného prostoru Společenství (European Upper Flight Information Region - UFIR) se společným uspořádáním, plánováním a řízením bez omezení, které představují hranice jednotlivých států předpokládá třetí návrh. Výsledně tak dojde k vytvoření jedné letové informační oblasti v horním vzdušném prostoru od letové hladiny 285 (8700 metrů). Neznamená to ale, že by se jednotlivé státy vzdaly suverenity ve vlastním vzdušném prostoru. V průběhu dalších tří let od zavedení jedné letové informační oblasti dojde k obdobné změně i ve spodním vzdušném prostoru. Pro srovnání: V současnosti mají členské státy Evropského společenství celkem 50 letových informačních oblastí.
Výše uvedeným postupem tak bude dosaženo maximálně efektivního užívání vzdušného prostoru v souladu s legitimními požadavky civilních i vojenských zákazníků. V neposlední řadě budou ve svých nárocích na kvalitu, rychlost a bezpečnost poskytovaných služeb uspokojeni pasažéři jako koneční spotřebitelé letecké dopravy.
Čtvrtý návrh pro kompatibilitu.
Ke kompatibilitě technických systémů směřuje čtvrtý návrh. Požaduje dosažení vzájemného technologického propojení poskytovatelů letových provozních služeb v rámci Společenství a vytvořit mezinárodní trh v oblasti zařízení, systémů a s nimi spojených služeb. K tomu bude sloužit vytvoření evropských technických standardů v oblasti letových provozních služeb ve spolupráci s Eurocontrol a Eurocae (European Organisation for Civil Aviation Equipment), přičemž počátek realizace tohoto plánu je stanoven na 1. leden 2003. Navrhovaný proces předpokládá širokou spolupráci všech zainteresovaných subjektů a vytvoření společného programu pro zavádění nových technologií v síti ATM Evropského společenství.
