Světová ekonomika
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svou poslední prognózu vývoje světové ekonomiky. Určitý optimismus pramenící z pozitivního vývoje světového hospodářství od konce roku 1998 je však stále přebíjen obavami z prohlubování problémů v některýc h částech světa.
Světový hospodářský růst v roce 1999 by měl podle poslední studie MMF zůstat na úrovni 2,3 procenta. Předpokládané oživení na 3,4 procenta pro rok 2000 je však podle fondu stále více náchylné pro změnu směrem dolů.
Bude lépe?
Finanční nákaza šířící se z brazilské krize se zdá být zastavena a situace v zemi samotné stabilizována. Veškeré její dopady však stále nejsou vyčíslitelné. V případě některých rozvíjejících se ekonomik včetně Číny stále přetrvává riz iko pokračujících turbulencí. Válečný konflikt na území bývalé Jugoslávie negativně ovlivní především sousední země jihovýchodní Evropy.
Japonská ekonomika zůstává slabá a v dohledu není ani její posílení. Nerovnováha světového obchodu se pod vlivem různých finančních krizí na rozvojových trzích stejně jako nerovnoměrným hospodářským růstem USA, zemí eurozóny a Japonska ještě z výšila.
Od konce roku 1998 je však podle MMF možno zaznamenat i pozitivní signály. V některých zemích bezprostředně postižených asijskou finanční krizí, například Koreji, je znát obrat k lepšímu. V Malajsii a Thajsku by měl také být let ošní rok ve znamení ukončení propadu. Zavedení eura, které by mělo být druhou největší mezinárodní rezervní měnou, proběhlo klidně. Za zmínku stojí i pokračující hospodářský růst Spojených států. Výkonnost této ekonomiky zatím nejeví žádné známky vý raznějšího oslabení v souvislosti s poklesem poptávky na zámořských trzích. Domácí spotřebitelé a investoři si totiž mohou sami přičíst více než polovinu celosvětového růstu poptávky a zároveň i HDP.
Schopnost USA táhnout v roli jediné lokomotivy celou světovou ekonomiku je umožněna především díky domácí spotřebě, cenové stabilitě, nízkým úrokovým sazbám, nízké nezaměstnanosti a rostoucímu rozpočtovému přebytku, které jsou dědictvím dosava dní střízlivé fiskální i monetární politiky.
Spojené státy mají před sebou podle analytiků MMF v nejbližších letech poněkud mírnější růst než doposud. Případná rizika pro růst nejvýkonnější ekonomiky světa pramení především z možného prudkého poklesu poptávky, inflačních tlaků a nás ledného zvyšování úrokových sazeb. V případě, že by však ekonomika svůj dosavadní růst nepřibrzdila, hrozí jí přehřátí. Je proto třeba velké opatrnosti při formování rozpočtové politiky. Příliv peněz do ekonomiky, například prostřednictvím snižování daní, by mohl být nebezpečný, stejně jako i nalití peněz z rozpočtového přebytku. Další zhoršení vnější nerovnováhy by mohlo vést k „tvrdému přistání .
Dva scénáře
Ani výkonnost americké ekonomiky, ani stále větší množství signálů nasvědčujících, že propad v asijských zemích by měl letos dosáhnout svého dna, však není znamením, že by se celosvětový hospodářský pokles mohl zastavit. Do hry totiž vstoupí nové sí ly, které budou svět nadále negativně ovlivňovat. Hlavní roli zde sehrají především důsledky krizí v Rusku a Brazílii, které se budou se vší pravděpodobností přelévat do ostatních zemí. K tomu bude nutno připojit dopad nízkých cen ropy i ostatních komodit a následný pokles příjmů z exportu. Takové ekonomiky tedy budou svědky dalšího poklesu domácí poptávky, importu i vlastní výkonnosti.
Očekávání v případě většiny zemí západní Evropy ukazuje pro nejbližší období na výkonnost lehce pod potenciálem. Studie MMF v souvislosti se zeměmi eurozóny upozorňuje především na citlivé a cyklicky se objevující měnové problémy, které j e nutno řešit velmi omezeným počtem fiskálních nástrojů. Nutnou reformou musí projít také pracovní trh, který je podle analytiků fondu přeregulovaný.
Podle očekávání MMF by se měl světový pokles zastavit v letošním roce a nepostihnout rok 2000. Avšak pouze za předpokladu pokračujícího zlepšování podmínek na světových finančních trzích, stejně jako i v rozvojových ekonomikách. Dále za p ředpokladu, že ekonomika Spojených států „přistane měkce ohledně jejího očekávaného poklesu a země eurozóny budou dostatečně imunní vůči vnějším negativním vlivům. Existuje však i varianta negativní:
- Finanční podmínky na rozvojových trzích budou ještě horší než v posledních letech a další zhoršování nebude zastaveno podle oficiálního očekávání MMF.
- Pokles výkonnosti ekonomiky USA bude mnohem razantnější a bude doprovázen růstem inflace, trh s cennými papíry prodělá významnou úpravu nebo bude soukromý sektor muset revidovat své investiční záměry mnohem rychleji, než se doposud předpokládá.
- Pokles výkonnosti v zemích eurozóny se může ukázat navzdory dalšímu snižování úrokových sazeb jako dlouhodobý.
- Propad japonské ekonomiky by mohl nadále pokračovat.
V případě naplnění takového scénáře by světový pokles pokračoval nejen v roce letošním, ale i v roce 2000 s možným oživením nejdříve v roce 2001.
Většina budoucích rizik spočívá podle MMF nadále v překážkách, které by mohly světovému hospodářství bránit v nejbližších dvou či třech letech v návratu k jeho potenciálu.
Rizikem mohou být mnohde stále odkládané, ale přitom nezbytně potřebné strukturální reformy.
Za největší nebezpečí pro naplnění pozitivního očekávání MMF považují autoři studie nerovnoměrný růst mezi třemi největšími měnovými zónami, který trvá již od počátku dekády a který vedl k rozšíření vnější nerovnováhy. Tato nerovnováha, která byla navíc prohloubena finančními krizemi na nerozvinutých trzích, je rizikem pro světovou ekonomiku, neboť je potenciálem pro růst případných protekcionistických tlaků nebo příliš velkých a destabilizujících pohybů úrokových sazeb v rámci hlav ních měn. Z tohoto pohledu je nutno povzbudit růst poptávky jak v západní Evropě, tak i v Asii.
Smrtící samba
Za jedno z epicenter hospodářské krize je nadále považována Brazílie, která reprezentuje jednu třetinu veškerého hospodářského výstupu skupiny rozvojových zemí západní polokoule. Analytici MMF předpokládají, že letošní pokračující recese v této zemi bude mít významný negativní regionální dopad podpořený znehodnocováním reálu a přetrváváním problémů na místních finančních trzích. Mezi nejvíce postižené země se z tohoto pohledu může počítat především Argentina, která má s Brazílií nejužší obchodní vztahy. Autoři studie doporučují v tomto případě razantní rozpočtovou dietu, potřebné strukturální reformy, které podpoří pružnost pracovního trhu, a výkonnost ekonomiky i konkurenceschopnost.
Většina ostatních zemí regionu byla brazilskou krizí zasažena v podstatně menší míře. Jejich hlavním problémem, například v případě Ekvádoru a Venezuely, je propad cen komodit, především ropy.
Zatímco u většiny rozvíjejících se zemí je možno mluvit o určitém zlepšení či alespoň jeho očekávání, tak v případě Ruska je tomu zcela jinak. Odhad vývoje ruského hospodářství pro rok 1999 je navíc poznamenán značnou nejistotou. Pouze v případě přijetí a realizace všech doporučených ozdravných opatření (rozpočtová dieta, zásadní strukturální reformy) je možno počítat s poklesem HDP v roce 1999 jen o sedm procent a snížením meziroční inflace na hranici 50 pr ocent.
Rozpočtové harakiri
S problémy se podle MMF bude letos potýkat i japonská ekonomika. Propad HDP bude nadále pokračovat a určité zlepšení lze očekávat až v roce 2000. Země vycházejícího slunce musí navíc řešit nejvyšší poválečnou míru nezaměstnanosti - 4,6 procenta. To vše za situace, kdy bude nadále obtížné ještě více podpořit domácí poptávku, neboť již tak je rozpočtový deficit projektován pro fiskální rok 1999 se schodkem deseti procent HDP. Podpora domácí spotřeby je však pro japonskou ekonomiku klíčová, stejně jako i konsolidace veřejných financí. MMF doporučuje zásad ní strukturální reformu především bankovního sektoru.
Čínská ekonomika v posledním období částečně posílila především zvýšením veřejných výdajů a snížením úrokových sazeb. Export země se sice snížil, přesto však obchodní bilance zůstává ve značném přebytku. Ten spolu se silnými devizovými rezerva mi, nízkým zahraničním dluhem a regulací pohybu kapitálu spolu s posílením jednotlivých regionálních měn vedl k posílení stability renminbi vůči dolaru. Budoucí rizika pro čínskou ekonomiku spočívají podle MMF především v poklesu vn ější poptávky a slabosti finančního sektoru. Ten potřebuje neodkladnou reformu, podobně jako státem vlastněné společnosti.
Tranzitivní ekonomiky zemí střední a východní Evropy budou ovlivněny především trvající ruskou krizí. Nejvýkonnější zůstávají nadále Maďarsko a Polsko, které se však budou v letošním roce muset smířit s podstatně nižším růstem díky p oklesu poptávky v západní Evropě a především v Rusku. Česká republika bude stále pod vlivem recese následující po restriktivní politice let 1997-98, která byla potřebná pro odstranění rozpočtové a vnější nerovnováhy. Pokles inflace by l v posledních měsících následován snížením úrokových sazeb, které by mohly přispět k řešení problémů bankovního sektoru, a oslabením koruny. Pomalé oživení ekonomiky se očekává až na přelomu tisíciletí.
