Evropská krize
Ceníme si vaší oběti pro řecký lid. Pokud jste jedním z věřitelů Řecka, pak tento vzkaz Evangela Venizela, ministra financí helénské republiky, patří právě vám. Bohužel k tomu patří fakt, že přijdete až o 74 procent hodnoty své investice. Na takovém plánu se alespoň shodla řecká vláda s představiteli mezinárodních věřitelů, aby zemi zachránila od neřízeného bankrotu a zároveň získala právo na půjčku od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 130 miliard eur.
Pro Řecko je to první výraznější úspěch v boji s obrovským dluhem za poslední měsíce. Ze všech držitelů řeckých vládních dluhopisů, které mají nominální hodnotu 206 miliard eur, jich s odpuštěním dluhu souhlasilo 86 procent. Řecká vláda navíc využije zvláštní klauzuli o kolektivní akci, která donutí odpustit dluh i další. Celkově se tak do akce chtě nechtě zapojí 95 procent věřitelů. Za odměnu získají nové dluhopisy s podstatně nižší nominální hodnotou, delší splatností a nižším úrokem.
Hlavním cílem je proměnit děravé vědro řeckých státních financí v alespoň trochu udržitelný model. I tak ale v roce 2020 dosáhne řecký dluh výše 120,5 procenta HDP (nyní je na 160 procentech). K tomu si připočtěte sociální nepokoje, nestabilní vládu a jedny z nejtvrdších vládních škrtů, jaké kdy evropská vláda musela učinit.
Zajímavé bude také sledovat, jak se s odpisem vypořádají sami věřitelé. Vzhledem k tomu, že na dohodě se intenzivně pracovalo několik měsíců v kuse, nemusela by pro ně ztráta znamenat až tak velký problém. Mezi největšími věřiteli jsou hlavně řecké banky držící dohromady dluhopisy v hodnotě 40 miliard eur. Patří tam ale také velká evropská jména jako Deutsche Bank, Commerzbank, Société Générale, BNP Paribas nebo KBC. S odpuštěním dluhu souhlasily i ČSOB, Komerční banka nebo UniCredit Bank. Jak moc se jich řecká operace dotkne, uvidíme ve finančních výsledcích za toto čtvrtletí.
