Jedna špatná banka nestačí

Německé banky potřebují kapitálovou injekci...

Celý podtitul: Německé banky potřebují kapitálovou injekci ve výši 200 miliard eur namísto dosud schválených osmdesáti

Loni v říjnu se rozhodla největší evropská ekonomika zajistit stabilitu svého finančního sektoru za pomoci záchranného balíčku v hodnotě 480 miliard eur. Zhoršování situace některých německých bankovních domů se ale nezastavilo, proto nyní Berlín připravuje nový zákon na další stabilizaci finančního trhu. Ten má přinést možnost vyvést špatná aktiva z bilancí postižených bank, prodloužení platnosti poskytnutých bankovních záruk z 36 na šedesát měsíců a také zřejmě právní možnost vyvlastnit soukromé banky v případě zásadních finančních problémů.

Centralizace se nekoná Pro zlepšení situace německých bank je zásadní především vyvedení problematických aktiv z jejich bilance. Dle průzkumu zdejšího bankovního dohledu totiž z toxických cenných papírů v hodnotě téměř 300 miliard eur zatím banky odepsaly jen čtvrtinu a zbytek stále vedou v účetnictví. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom odmítla vytvoření jedné velké „Bad Bank,“ která by problematická aktiva soustředila. „Daňový poplatník nesmí platit za špatná aktiva, zatímco banky budou vydělávat na těch dobrých,“ prohlásila Merkelová. Za nejvhodnější považuje německá vláda řešení, kdy každá banka vytvoří vlastní účelovou společnost, do níž vyvede své problémové cenné papíry. Takové uspořádání má omezit rizika pro daňového poplatníka – banky budou totiž nadále za svá riziková aktiva zodpovědné – přesto bude dosaženo požadovaného efektu: cenné papíry, jejichž tržní hodnota rychle klesá a jež nutí banky k rozsáhlým odpisům, budou dočasně vyvedeny z bilancí. V případě, že tržní cena vyvedených cenných papírů v okamžik jejich splatnosti bude nižší než ta vstupní, ztrátu převezme banka, ale spolková vláda jí pomůže posílením kapitálu.
Toto řešení má i určitá úskalí. Jelikož předmětem podnikání účelově založených společností bude nákup a prodej cenných papírů, tak by dle platných zákonů musely získat bankovní licenci a musely by být vybaveny vlastním kapitálem v závislosti na objemu a riziku držených aktiv. Tyto požadavky je však nyní spolková vláda připravena zmírnit a zároveň chce účelové společnosti podpořit formou garancí.

Jak zabránit převzetí Zatímco vyvedení problematických aktiv banky určitě uvítají, zákonná ustanovení umožňující vyvlastnit finanční domy proti vůli akcionářů vyvolávají silnou kritiku. Ta přichází zejména ze Spolkového svazu německých bank, který vládu v Berlíně vyzývá, aby před nuceným vyvlastněním akcionářů využila veškeré jiné možnosti. Přitom v Německu není tajemstvím, že nový zákon sleduje jasný cíl – umožnit zestátnění silně postižené banky zaměřené na financování nemovitostí Hypo Real Estate (HRE), která ve formě kapitálových injekcí a záruk již od státu a dalších bankovních domů obdržela 92 miliard eur. Případné zestátnění HRE má totiž zabránit situaci, kdy by nějaký investor levně skoupil její akcie (počátkem února dosahovala tržní kapitalizace HRE pouhých 270 milionů eur) a získal tak přístup k penězům daňových poplatníků. Kandidátem na takový krok je dosavadní největší akcionář HRE – americká finanční skupina JC Flowers kontrolující čtvrtinu banky. Znárodnění by přitom mělo být možné pouze do konce letošního roku, výše odškodnění akcionářů by se odvíjela od váženého průměru ceny dosahované na burze čtrnáct dnů před vyvlastněním.
Zda kontroverzní ustanovení umožňující zestátnění německých bank projdou, ukážou nejbližší týdny. V jedné věci však v Berlíně panuje shoda: „Nesmíme připustit, aby jediná německá systémově relevantní banka skončila v konkurzu. Příklad americké Lehman Brothers ukázal, jak je to nebezpečné,“ varoval šéf frakce strany CDU Volker Kauder. Nakolik je přitom situace vážná, ukazuje i další skutečnost: V loňském záchranném balíčku bylo původně určeno 400 miliard na záruky a zbylých 80 miliard mělo posloužit k posílení vlastního kapitálu bank. To však nebude zřejmě stačit – týdeník Spiegel přinesl informaci, že do bankovních domů bude třeba ve formě kapitálových injekcí napumpovat celých 200 miliard eur.

box
Bad Bank Speciální instituce určená k převzetí a správě problémových aktiv bank, jež potřebují sanaci. Koncept byl úspěšně použit například během švédské bankovní krize v letech 1990 až 1992. Bad Bank byla nasazena i za světové hospodářské krize v USA. Obdobný způsob ozdravení bankovního sektoru před jeho privatizací byl použit také v České republice v 90. letech, kdy vznikla Konsolidační banka (později Česká konsolidační agentura). Problémová aktiva slučovala do větších balíků a následně prodávala soukromým investorům za zlomek reálné ceny.