Rozpočet je stabilizovaný, a pokud by nová vláda nezačala zase vymýšlet nové a přitom zcela neproduktivní výdaje, deficit by dále klesal k nule. Ekonomika začala růst na tom správném místě, tedy na privátních a nikoli státních investicích, po nichž nepřestává volat ten pán na Hradě, který nejspíše statistická data léta nesleduje.
Oživení privátní sféry pak přináší i vetší jistotu zaměstnání a nová místa. Proto se sice opatrně, ale zato zdravě a udržitelně zvedá i spotřeba domácností. A daňové příjmy tak rostou zejména díky DPH za pět měsíců skoro o deset procent, zatímco rozpočet plánoval na celý rok růst o 2,3 procenta.
Takže pokud má vláda této ekonomice nějak pomoci, pak má velkou šanci nedělat v hospodářské politice vůbec nic a jen držet lajnu. Navyšování výdajů jen úplně zbytečně zvýší státní dluh a zatíží další vlády vyššími náklady na jeho obsluhu, čili na splácení úroků. Navíc, pokud to navýšení výdajů bude v mandatorní části rozpočtu, tak jen dále zhorší stav veřejných financí a založí potřebu opakovat Kalouskovy škrty v nějaké nepříliš vzdálené budoucnosti.
A úplně nejhloupější by bylo pokusit se tyto nové výdaje financovat navýšením firemních daní, které by okamžitě nastupující investiční aktivitu v privátním sektoru zase podlomilo.
A řekněme si upřímně, že obé hodlá prosadit nejsilnější koaliční strana, tedy ČSSD. A v první části, tedy navyšování mandatorních výdajů, se jí to daří a ani Babiš, ani lidovci tomu nijak zvlášť aktivně nebrání. A tak budeme s vysokou pravděpodobností opět svědky důkazu platnosti jednoho z Murphyho zákonů, který zní „může-li se něco pokazit, pokazí se to“.
Další komentáře autora:
