Jakkoliv je referendum ukázkou svobody, členové ČSSD, kteří teď rozhodují o účasti partaje ve vládě, byli už dávno zavedeni do situace, ze které je jen jedno východisko – spolupráce s Andrejem Babišem. Svoji snahu o pozornost si tak mohli odpustit a pokračovat v nastolené cestě.
Může se zdát, že oranžoví nemají lehké rozhodování, ale situace je přesně opačná. Zejména: Spolu s referendem začali de facto hlasovat o Čapím hnízdě. Tedy o tom, zda spolu s vládou převezmou ministerstvo vnitra a zajistí jakýs takýs nezávislý průběh vyšetřování.
Takže ti, kteří by Babiše chtěli v referendu odmítnout, mu mohou svým „ne“ paradoxně pomoci. Protože jinak zůstane vnitro dál ANO, a jak dokáže hnutí úřadovat, mohou vyprávět všichni odstavení, jako je šéf civilní rozvědky, šéf policejní inspekce či šéf pražských policistů (podal překvapivou žádost o přeložení).
Oranžové tedy čeká lehké rozhodování, navíc když variantním řešením jsou předčasné volby a v průzkumech se pohybují na hranici vstupu do Sněmovny. Pak je tu ještě prezident Zeman, který v případě neúspěšného referenda preferuje spolupráci ANO, Okamurovy SPD a komunistů.
Být vmanipulován do téhle konstelace znamená vyhovět přání těch, kteří tam ČSSD zavedli. Pokud chtěla být strana férová, rovná a na Babišově stylu jí skutečně něco vadí, měla to říkat jasně od začátku a nezaplétat se s ním. Ve chvíli, kdy své členy zavede do situace, ze které není východisko a naloží na ně tíhu veškeré odpovědnosti, se chová zbaběle a alibisticky.
ČSSD zaplatí za referendum 100 tisíc. Hlasováním na schůzích ušetří za poštovné
Ale správné je také říci, že si za to z velké části mohou sociální demokraté sami. Možná si toho nevšimli, ale o spojení s Babišem už v ČSSD jedno referendum proběhlo. Jmenovalo se 40. mimořádný sjezd. Do jeho finále poslali straníci jako kandidáty na předsedu Jana Hamáčka a Jiřího Zimolu, tedy zastánce spolupráce s Babišem proti zastánci spolupráce s Babišem. Nenapadlo je přemýšlet o jiné alternativě. Milan Chovanec, který ji reprezentoval, pohořel.
Výzvy senátorů nebo severočeských sociálních demokratů, kteří dohodu s Babišem odmítají, jsou sice sympatické, ale jsou také úplně k ničemu. O směřování strany je dobře postaráno a k rozhodnutí zbývá jen nastalé referendum, které nese všechny znaky formálního hlasování.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:
ČLÁNKY DO MAILU