Týdeník EURO se hodlá detailněji věnovat kolektivnímu investování
Sektor podílových fondů zaznamenal v závěrečné čtvrtině tohoto století obrovský rozmach v celosvětovém měřítku. V posledních dvou letech se k tomuto boomu konečně připojili i investoři v České republice. Objem prostředků v podílových fondech začal prudce růst a ve třetím kvartále roku 1999 překročil hranici 40 miliard korun. Přitom ještě na konci roku 1998 šlo o zhruba sedmnáct miliard a na konci roku 1997 o necelých dvanáct miliard korun.
Je pravdou, že hlavní podíl na tomto vývoji nese popularita fondů peněžního trhu. Ty přinesly v minulosti při vysoké pokrizové úrovni úrokových sazeb vynikající zhodnocení. Navíc se jejich správcům podařilo zajistit vysokou likviditu. Jelikož vstupní i výstupní poplatky byly nulové, staly se peněžní fondy ideálními nástroji i na krátkodobé uložení finančních prostředků. Ke konci září 1999 se na celkových aktivech fondů, jejichž správci jsou sdruženi v Unii investičních společností, s více než 22 miliardami korun podílely dvaapadesáti procenty. Aktiva smíšených fondů jsou přitom uměle nadhodnocena otevírajícími se subjekty z kuponové privatizace.
Mohlo by se tedy zdát, že informovat o jiných typech fondů nemá ani smysl. Skutečnost je ale taková, že výnosy z peněžního trhu za loňský rok budou pro mnohé investory zklamáním. Až zjistí, že na bankovním účtu či vkladní knížce dostanou spíše méně než více, začnou hledat smíšené domácí i zahraniční fondy. Doby, kdy se všichni orientovali jen na české akcie a obligace, jsou naštěstí pryč. Především tam, kde působí zahraniční mateřské společnosti, se úspěšně investuje i v zahraničí.
Dlouhodobé výsledky kapitálových trhů přitom ukazují, že se na nich vydělává. Například od krize amerických akcií v osmdesátých letech dosahuje průměrné roční zhodnocení investic podle indexu Dow Jones čtrnáct až sedmnáct procent. Záleží na tom, kdy investor nakupoval. Onoho čtrnáctiprocentního zhodnocení dosáhli i ti, kteří si nakoupili akcie před krizí, tedy před propady.
Zjevně se zvyšující popularita podílových a jim podobných (například SICAV) fondů přivedla týdeník k EURO k myšlence razantní změny ve struktuře informací na stránce Osobní finance. Z tabulek vypadnou informace o vybraných českých akciích, s nimiž drobní investoři již téměř neobchodují, a úrocích v bankách, které lze zjistit například na internetu. Namísto toho se rozšíří a nově nastrukturují informace o českých podílových fondech. V tomto čísle je nenajdete, protože by vzhledem ke specifikům výroby týdeníku na přelomu dvou let obsahovaly neaktuální údaje. Od příště však budou fondy rozčleněny podle orientace, aby je bylo možné lépe porovnávat, a u výnosových fondů se zohlední i vyplácené dividendy. Zcela nové pojetí dostanou tabulky fondů zahraničních. Protože dnes jsou jich i u nás dostupné stovky, teoreticky až tisíce, nelze uvádět žádný souhrnný přehled. Jakýkoliv výběr by potom narážel na problém objektivního kritéria pro výběr těch, které se v tabulkách objeví. Proto budeme každý týden uvádět jiný výběr, a to nejzajímavějších fondů z různých investičních sektorů.
Protože je mimořádně náročné vytvořit databázi, která by takové informace obsahovala, bude týdeník EURO nadále využívat služeb časopisu Fond Shop, zaměřeného čistě na informace o investicích do fondů. Analytici vydavatele tohoto periodika, firmy Moneco, také budou každou tabulku komentovat.
V prvním letošním čísle najdete tabulku nejúspěšnějších fondů za druhé pololetí roku 1999. Po celý loňský rok dominovaly fondy investující do akcií menších a středních japonských firem. Představují „Nové Japonsko“, které je charakterizováno mobilitou trhu práce, filozofií orientovanou na výkonnost a volným trhem. Akcie velkých korporací reprezentující „Staré Japonsko“ (doživotní zaměstnanost, podniková hierarchie dle hodností a byrokracie), které musejí projít náročnou restrukturalizací, rostly mnohem méně.
Další vývoj vidí manažer dvou nejúspěšnějších fondů Kawada i nadále pozitivně. Věří, že kurs jeho investic má v příštích třech letech potenciál se zdvojnásobit. Důležitým faktorem je skutečnost, že na trh začali v létě vstupovat i domácí investoři. Z celkových úspor Japonců je investováno v cenných papírech jen osm procent. Největší nebezpečí vidí Kawada v situaci, až začne japonská centrální banka zvyšovat úroky. První takový krok ale očekává za dvanáct až osmnáct měsíců.
V tabulce nejúspěšnějších fondů se objevují také ty fondy, které profitují z famózního růstu technologických a internetovských akcií, zejména v USA. Ty fondy, které investují v Evropě a dostaly se mezi nejlepší, se zaměřují na dynamický sektor takzvaných nových trhů. Zde se obchodují akcie mladých a inovativních firem, podnikajících v oboru technologie, internet, média, biotechnologie a tak podobně.
