Chystá se změna předpisů upravujících výpočet zákonného úroku z prodlení. Dobrá zpráva je, že výpočet bude jednodušší.
Autor: Artklee
Jenže zatímco dnes výše úroků víceméně odpovídá ceně peněz v období, kdy věřitel čekal na své peníze, nová právní úprava by měla úrok zafixovat. V závislosti na ekonomické situaci státu tak budou jednou zvýhodněni dlužníci, jindy věřitelé.
Vláda chystá významnou změnu úpravy výpočtu úroků z prodlení. V současnosti konzultuje ministerstvo spravedlnosti návrh této změny zejména se soudci, kteří se danou problematikou v praxi často zabývají. Úroky z prodlení totiž přiznávají věřitelům žalujícím dlužníky, kteří své dluhy neplatí dobrovolně. Pokud tato změna právní úpravy úspěšně projde parlamentem, nabude účinnosti již okamžikem svého vyhlášení ve Sbírce zákonů. Proto je dobré dozvědět se o ní s předstihem.
Automatický bič na dlužníky
Úrok z prodlení je jednou z možných majetkových sankcí dlužníka, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý závazek. Ten, kdo svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle splacení samotného dluhu obvykle ještě úroky z prodlení.
Úrok z prodlení nemusí být, na rozdíl od jiných sankcí, mezi něž patří například smluvní pokuta, vůbec sjednán ve smlouvě. Nárok na něj totiž vyplývá přímo ze zákona. Uplatňování nároku na úrok z prodlení je však jen právem věřitele, nikoliv jeho povinností. Věřitel tedy může úroky svému dlužníkovi odpustit. (Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády číslo 142/1994 Sb.)
Občanskoprávní úroky z prodlení se uplatňují nejen v majetkových vztazích mezi občany a podnikateli, ale i ve vztazích pracovněprávních a ve vztazích obchodněprávních. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodního vztahu, je povinen platit z dlužné částky úroky určené ve smlouvě. Pokud takové smluvní určení chybí, musí platit úroky určené předpisy práva občanského. Výši úroků z prodlení ve vztazích podléhajících občanskému zákoníku a zákoníku práce ale nelze smluvně dohodnout odlišně od výše zákonných úroků z prodlení. Vždy je nutno uplatnit výši jednotně určenou obecně závazným právním předpisem.
Složitá, leč spravedlivá současnost
Sazba úroků z prodlení je v současné době proměnlivá. Mění se vždy k prvnímu dni kalendářního pololetí. Roční výše úroků z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, která je platná pro první den tohoto kalendářního pololetí. Úroková sazba za prodlení se tedy mění vždy k 1. lednu a k 1. červenci kalendářního roku.
Aktuální výše úroků z prodlení, tedy ta, která je platná ve druhém pololetí roku 2009, je odvozena od repo sazby 1,5 procenta, stanovené s účinností od 11. května 2009. Ta totiž zůstala v platnosti i k 1. červenci 2009. Výše úroků tedy činí 8,5 procenta.
Ještě v roce 2004 zůstávala procentní sazba úroků pro konkrétní případ prodlení se zaplacením dlužné částky stejná. (Tehdy se ještě nevypočítávala z repo sazby, ale ze sazby diskontní.) Pozdější změna příslušné sazby České národní banky výši úroků neovlivnila. Pokud tedy později došlo ke snížení příslušné bankovní sazby, bylo to výhodné pro věřitele. Jestliže došlo později ke zvýšení této sazby, ve výhodě se ocitl dlužník.
Docházelo tak k situacím, kdy byl dlužník povinen hradit z jednoho dluhu, s jehož plněním se dostal do prodlení například v roce 1998, úrok 26 procent. Z dluhu, s jehož plněním se dostal do prodlení až v roce 2004, pak musel hradit pouze dvouprocentní úrok. V prvém případě nepřiměřeně „vydělával“ věřitel, ve druhém zase „vydělával“ dlužník. Ke změně výpočtu úrokové sazby došlo v dubnu roku 2005. Úroky z prodlení činily do té doby ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.
Jasnější, ale nespravedlivé zítřky**
Aktuální úprava a výpočet úroků z prodlení jsou sice náročnější, ale mnohem spravedlivější, neboť odrážejí vývoj a změny ceny peněz v čase. Současná pravidla reflektují a respektují inflační vývoj – ekonomické změny, k nimž dochází v průběhu prodlení. Přesto by měl být úrok z prodlení opět zafixován. To znamená, že by měl po celou dobu prodlení činit stálé a neměnné procento z dlužné částky.
Výše úroků by se podle připravovaných pravidel neměla přepočítávat dvakrát ročně, nýbrž by se měla řídit datem vzniku prodlení, a to po celou dobu jeho trvání. Pro výpočet úroků z prodlení by měla být po celou dobu trvání prodlení určující výše repo sazby, která byla
aktuální k poslednímu dni, předcházejícímu kalendářní pololetí, v němž prodlení začalo. Jinak řečeno – pro výpočet výše úroku z prodlení, které vznikne mezi 1. červencem a 31. prosincem, bude aplikována repo sazba platná k 30. červnu.
Při současných nízkých úrokových sazbách může být nová úprava výhodnější pro dlužníky, jelikož se jejich úroky z prodlení nebudou zvyšovat ani při růstu repo sazby České národní banky. V budoucnu však může dojít i k opačné situaci. Bude-li repo sazba vysoká v okamžiku vzniku prodlení a následně se sníží, bude dlužník povinen hradit vyšší úroky z prodlení.
Za zjednodušující změnou možná stojí požadavky vzdělaných a také dobře placených soudců, kteří se však mnohdy cítí kontrolou úrokových požadavků účastníků řízení, jejichž pře rozhodují, nepřiměřeně zatěžováni. Výpočet úroků z prodlení není zcela triviální, nicméně by jej měl zvládat i průměrně zdatný počtář. Připravovaná změna počty i soudní výroky zajisté zjednoduší. Výroková část rozhodnutí týkající se úroku z prodlení bude podstatně stručnější a přehlednější. Měli bychom si ale položit otázku, zda nebude cena za tyto výhody příliš vysoká.
